The text is a summary of current knowledge about the development of early medieval pottery produc... more The text is a summary of current knowledge about the development of early medieval pottery production and its chronology in the Prague region. The authoress achieved the presented results on the basis of evaluation of rescue excavations of two important sites from the time of the early Přemyslid state (excavations taking place at Prague Castle in the 1980s and 1990s and at Stará Boleslav between 1988-2005). The study was first based on macroscopic analysis of fragments of settlement pottery (pottery clay, decoration, morphology of rims) from several so-called principal stratigraphies (closed stratigraphic horizons, link to dendrochronological data), which repeatedly documented the development of early medieval fortifications at both sites. Between 2001 and 2012, the results of the macroscopic study were (at least in the case of a limited sample of about eighty representatives of selected pottery classes with more frequent occurrences) verified by petrographic analysis and, in several cases, by analysis of the chemical composition of pottery clay. On the basis of pottery from Prague Castle and Stará Boleslav and a partial link between the stratigraphies and absolute chronology data (dendrochronology, written sources), the key chronological periods of the Prague pottery sequence can be considered to be 1) the first half of the 10th century, 2) the period around the middle of the 11th century and 3) the period around the middle of the 12th century. During these periods, clear changes in production technology could be observed in addition to further technological and morphological developments. The connection between these changes and the construction and, shortly after that, also the reconstruction of the earliest massive wood-and-clay fortifications of not only the Prague residence but also of other important Přemyslid sites is quite striking. Other innovations in the fortifications of Prague Castle can also be linked to subsequent changes in the technology and composition of pottery production. It can be summarily stated that the changes in pottery production can be traced back to essential social and economic phenomena, prosperity, boom or, for example, changes in the distribution relations and the organization of production.
Boháčová / Replika dlažby vyšehradského typu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě ROČNÍK XXIX / 2... more Boháčová / Replika dlažby vyšehradského typu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě ROČNÍK XXIX / 2013 / č. 1 REPLIKA DLAŽBY VYŠEHRADSKÉHO TYPU V BAZILICE SV. VAVŘINCE NA VYŠEHRADĚ Vícegenerační archeologický výzkum a současná prezentace archeologické památky IVANA BOHÁČOVÁ V roce 2011 byl realizován projekt sanace areálu s raně románskou bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě, jednoho z nejstarších areálů prezentujících výsledky víceetapového archeologického výzkumu in situ. Památkový areál vznikl již v r. 1934 nad hlavní a jižní lodí baziliky, jejíž založení je spojováno s Vratislavem II. (králem 1085). Součástí projektu byla instalace repliky raně středověké dlažby vyšehradského typu na této eponymní lokalitě. Východiskem pro umístění a skladbu repliky, instalované před vítězným obloukem jižní lodi na ploše cca 2 m 2 , byla původní dokumentace z r. 1903, dobová skica skladby dlažby z r. 1924 i vlastní dlaždice. REPLICA OF VYŠEHRAD TYPE TILES IN THE BASILICA OF ST. LAWRENCE AT VYŠEHRAD. MULTIGENERATIONAL ARCHAEOLOGICAL EXCAVATION AND CURRENT PRESENTATION OF AN ARCHAEOLOGICAL MONUMENT In 2011 one of the Prague earliest protected archaeologcial site with the Early Romanesque basilica of St. Lawrence at Vyšehrad was renovated, presenting in situ the results of a seasonal series of archaeological excavations. This site to the north from the main and the south aisle of the basilica with origins presumably connected with Vratislaus II (king 1085) had been given heritage status since 1934. The project included the installation of a replica of early medieval Vyšehrad type tiles found on this eponymous site. The positioning and pattern of this replica, installed in front of the triumph arch of the south aisle on an area of 2 m 2 was based on the original documentation from 1903, the period sketch of the paving pattern from 1924 and from the tiles. Klíčová slova-raný středověk-sakrální architektura-keramická dlažba-prezentace-archeologie-památková péče Key words-Early Middle Ages-sacral architecture-ceramic tiles-presentation-archaeology-heritage care
... Jiřího Sigla NOVÉ PUBLIKACE Lubomír Košnar, Stefanie Berg-Hobohm: Die germanische Siedlung Gö... more ... Jiřího Sigla NOVÉ PUBLIKACE Lubomír Košnar, Stefanie Berg-Hobohm: Die germanische Siedlung Göritz, Lkr. Ober-spreewald-Lausitz (Wünsdorf 2004) Ivana Pleinerová, Martin Kuna–Naďa Profantová a kol.: Počátky raného středověku v Čechách. ...
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
Předmětem této statě je pouze keramika získaná během záchranného výzkumu Staré Boleslavi z raně s... more Předmětem této statě je pouze keramika získaná během záchranného výzkumu Staré Boleslavi z raně středověkého horizontu. Její soubor tvoří převážně drobné zlomky nádob, jejichž celkový počet se pohybuje v řádu několika set tisíc kusů. Kompletním laboratorním zpracováním prošla zatím jen nevelká část tohoto souboru, ojediněle zjištěné ve větší úplnosti dochované nádoby nebo jejich torza ve zlomcích byly přednostně rekonstruovány pro účely muzejní expozice. Počet zlomků v souborech z jednotlivých nálezových kontextů (od jednoho do několika set kusů), jejich složení (podíl reziduální keramiky nebo intruzí) a tedy i výpovědní hodnota těchto souborů jsou dány jednak způsobem geneze kulturních vrstev, jednak charakterem výzkumu. Většina střepového materiálu pochází ze sídlištních kontextů, které vzhledem k podmínkám výzkumu nebyly zkoumány v úplnosti, ale jen ve výsecích situací nebo v plošných liniových sondách. Malé soubory o několika zlomcích (x-xx kusů) byly většinou získány vzorkováním stěn rýh pro inženýrské sítě a jejich výpovědní hodnota je minimální. Základní etapy vývoje historického nadloží lokality a jejich charakter byly již stručně popsány (Boháčová-Herichová 2003). V jejich rámci prošel keramický inventář kulturních vrstev proměnami, které, podobně jako stratigrafie, odrážejí způsob geneze konkrétního místa v čase. Poznatky z prvotního třídění a pořádání keramického materiálu lze shrnout do několika bodů: (1) Procentuální podíl reziduální keramiky v souborech se místo od místa výrazně liší-zastoupení keramiky předchozích keramických horizontů v mladších kontextech kolísá v maximálním rozpětí, kdy na jedné straně inventář některých vrstev odpovídá našim představám o čistých keramických horizontech, v jiných vrstvách indikuje dobu vzniku kontextu jen procentuálně zanedbatelný počet zlomků keramiky soudobého horizontu. (2) Závislost mezi charakterem vrstvy a podílem reziduální příměsi nebyla zaznamenána, častěji se lze setkat jen s výraznou převahou keramiky starších horizontů ve výplních některých stratigraficky mladších objektů. (3) Opakovaně bylo zjištěno, že výpověď souborů, prezentovaných pouze kresebně dokumentovatelnými zlomky nádob (okraje, zdobené části nádob) může být zkreslující, neboť zastoupení zlomků z jednotlivých částí nádob (okraje, podhrdlí, výduť bez výzdoby, dno) není zřejmě v souborech rovnoměrné a chronologicky významnou informaci mohou nést díky charakteristické keramické hmotě právě nezdobené zlomky nádob. Důležitá je tato skutečnost především pro malé soubory (x-xx ks zlomků). (4) Velikost a stav dochování zlomků odrážejí charakter kontextu, z něhož pocházejí. Velký podíl v získaném souboru tvoří keramika drobných silně otřelých úlomků z mnohokráte narušovaných a přemísťovaných vrstev, případně z vrstev tvořících povrch terénu či přímo komunikaci. Na některých místech byla naopak zkoumána souvrství obsahující větší zlomky i torza nádob, tvořená v některých případech i početnými superpozicemi vzájemně se porušujících objektů (např. sonda XXXIV). Větší torza nádob se, díky intenzívnímu sídlištnímu vývoji především v 10.-12. stol. a tedy opakovanému narušování starších situací, vyskytují jen řídce. Soubor raně středověké keramiky ze Staré Boleslavi nebyl dosud jako celek odborně vyhodnocován. Během dosavadního základního laboratorního zpracování a pořádání souboru bylo však možné dospět alespoň k rámcové představě o vývoji boleslavské keramické sekvence a studovat detailněji keramický inventář ze stratigrafií významných svou výpovědní hodnotou. Kompletní zpracování 393
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku., 2003
Stará Boleslav náležela v 10. stol. podle výpovědi historických pramenů (srov. Kalhous 2003), kte... more Stará Boleslav náležela v 10. stol. podle výpovědi historických pramenů (srov. Kalhous 2003), které hrad Boleslav označují za sídlo nevládnoucího člena panovnického rodu, mezi nejvýznamnější lokality raného českého státu. Podle kronikáře Kosmy byla založena Boleslavem, budoucím knížetem toho jména prvým. Archeologický zájem dlouhodobě poutala Kosmova informace o neobvyklém opevnění budovaném opere Romano, za historicky významnou i z obecnějšího hlediska je považována zmínka o existenci dvorců panovníka i družiníka, upřesňující charakter zástavby. Díky vyprávění legendistů víme o kostele stojícím již v prvé třetině 10. stol. v jádru areálu a známe i jeho zasvěcení. Pro 11. století přinášejí písemné prameny nejen historicky významnou informaci o založení baziliky sv. Václava a kapituly, ale současným uvedením dat absolutní chronologie, vážících se k těmto událostem, poskytují jednu z nečetných bezpečných opor pro provázání relativní sekvence kulturních souvrství s historickými daty. V počáteční etapě své existence, kdy Boleslav ležela na okraji přemyslovského středočeského panství, byla jistě jedním z opěrných vojenských bodů. Její význam posilovala poloha na významné dálkové komunikaci a současně při důležité vodní cestě, využívané již v prehistorických obdobích. Byla místem, které opakovaně navštěvovali příslušníci vládnoucího rodu. V absenci Boleslavi mezi významnými přemyslovskými hrady, jejichž výčet uvádí Soběslavova listina k r. 1130 (CDB I, č. 111, s. 113), je spatřován jeden z dokladů, že tato lokalita již v tomto období ztrácela své někdejší významné postavení důležitého centra přemyslovského státu. Nově získané archeologické prameny umožňují zformulovat poměrně ucelenou představu o podobě přemyslovského hradu, o jeho proměnách v raném středověku i o některých aspektech života jeho obyvatel. Konfrontace výpovědi archeologických pramenů s poznatky historickými, doplňovaná v poslední době stále častěji také o výsledky analýz celé řady přírodovědných oborů, by pak měla přispět k tomu, abychom postupně vytvářený obraz minulosti, ať již v konkrétních detailech či obecnějších závěrech, posunuli blíže historické skutečnosti. Nejasnosti se ale objevují již v otázce založení hradu. Výsledky archeologického výzkumu fortifikačního pásu na severní hraně ostrožny odporují Kosmově informaci, ve které spojuje založení hradu s celokamennou hradbou a současně s osobou Boleslava I. Vyplývá-li z nich, že tato hradba nesouvisela se založením hradu, zůstává současně nezodpovězenou otázkou, zda Kosmas chyboval ve spojení Boleslavova jména se založením lokality, či zda naopak oprávněně připsal stavbu neobvyklé konstrukce pozdějšímu panovníkovi. K řešení těchto otázek, které archeologické prameny nejsou v současné době schopny jednoznačně zodpovědět, by snad mohla přispět kompetentní interpretace pramenů historických. Nezdá se totiž zcela pravděpodobné, že k vybudování unikátního opevnění u přemyslovského hradu by Boleslav přistoupil v roli knížete přebývajícího v Praze, kdy v rámci upevňování svých pozic svou pozornost zaměřoval již do oblastí mimo původní přemyslovskou doménu. Postavme v rámci volných úvah na toto téma jako výchozí hypotézu domněnku, že boleslavské opevnění mohlo vzniknout nějakou dobu před tím, než Boleslav usedl na knížecí trůn. V té době však mohl být ještě zřejmě dosti mlád 1 a pro tak
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku , 2003
Předmětem této studie je popsat výskyt a roli obratlovců na staroboleslavském hradě v období rané... more Předmětem této studie je popsat výskyt a roli obratlovců na staroboleslavském hradě v období raného středověku, a to zejména na základě kostí nalezených při terénním archeologickém výzkumu.
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
Archeologické výzkumy na přemyslovském hradišti ve Staré Boleslavi poskytly řadu nálezů železných... more Archeologické výzkumy na přemyslovském hradišti ve Staré Boleslavi poskytly řadu nálezů železných předmětů. Předkládaná studie je průhledem do problematiky jejich výroby a zpracovávání a současně počátečním krokem k postupnému vyhodnocení rozsáhlého nálezového fondu. Rozsah a obsah zpracovávané části souboru jsou výsledkem dohody mezi autory archeologického výzkumu a výzkumu metalografického. Výhledově se počítá s provedením dalších analýz. Není pochyb o tom, že úroveň hmotné výbavy každého sídla určují také kovové předměty. Tento materiál jako důležitý zdroj informací je tradiční archeologií hodnocen na základě vlastního tvaru, případně řešení některých detailů. Hodnocení železných předmětů tímto způsobem je však limitováno tím, že základní tvar většiny předmětů (s výjimkou součástí výzbroje a částí jezdecké výstroje) byl daleko více podřízen funkci než vlivu módy, a navíc ani dobrá funkčnost nebyla určována pouze tvarem. Chceme-li tedy úroveň železného inventáře sledovat detailněji, je zapotřebí nahlédnout "dovnitř" výkovků, posoudit materiály, z nichž byly vykovány, způsob, jakým byly různé materiály ve výkovku vzájemně uspořádány, posoudit kvalitu jejich vzájemného napojování a způsoby tepelného zpracování. Teprve shrnutí všech dostupných informací může podat ucelený pohled na to, jak kvalitní zkoumané výkovky byly a jak asi byly ceněny. V tomto duchu byly prozkoumány také nálezy staroboleslavské. Výzkum byl proveden formou metalografických rozborů na řezných nástrojích, zpravidla na nožích. Z původních 36 náhodně vybraných (již konzervovaných) předmětů potenciálně vhodných pro metalografické výzkumy byl sestaven soubor 14 kusů (viz tab. 1). Hlavními kritérii výběru byly předpoklad dobrého stavu zachování kovového jádra a známá datace, přednostně byly vybírány předměty rámcově (na základě průvodního keramického materiálu) datované do 10. až 12. stol., výjimkou je pozoruhodný předmět př. č. 7771. 9.4.2. METODIKA ROZBORŮ Všechny předměty byly rentgenovány ve snaze posoudit stav jejich zachování, případně odhalit některé detaily, např. pouhým okem neviditelné otvory pro nýty apod. Vzorky pro metalografické analýzy byly odebírány z čepelí, a to buď po dvojicích, kdy jeden odběr byl veden ze hřbetu a druhý z břitu, nebo po jednom v celých příčných průřezech. Získané vzorky byly dle standardních postupů pro přípravu metalografických výbrusů broušeny na sadě brusných papírů a dolešťovány pomocí diamantových past. V nenaleptaném stavu se sledovalo rozložení, množství, velikost či typy struskových vměstků, individuálně popisovaných či dle zvyklostí pracoviště hodnocených podle normy Jernkontoret (pětistupňová škála; první stupeň značí vměstkovitost nejnižší, pátý nejvyšší). V naleptaném stavu se sledovaly typy a rozložení struktur, které byly popisovány pro jednotlivé oblasti vyznačené v náčrtcích vzorků a fotograficky dokumentovány. K vyvolání mikrostruktury se užívalo 3% nitalu, k vyvolání makrostruktury Oberhofferova leptadla, v některých případech také leptadla Hey-277
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
Přestože byla analyzována jen část osteologického materiálu získaného ve Staré Boleslavi, předsta... more Přestože byla analyzována jen část osteologického materiálu získaného ve Staré Boleslavi, představuje soubor kostí nebo jejich fragmentů z této lokality jeden z největších dosud archeozoologicky studovaných souborů na našem území. Předložená studie shrnuje výsledky rozboru nalezených kostí savců z doby hradištní. Kosti byly datovány dle keramiky, která je provázela. Datování provedla I. Boháčová. Ta část materiálu, která byla kontaminována keramikou z mladších období (vrcholný středověk, novověk), byla bezpodmínečně vyloučena, kontaminace staršími kulturami není možná. Veškeré předložené výsledky, analýzy a shrnutí vycházejí proto výlučně z materiálu hradištního stáří.
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
V této práci je předloženo zpracování početného souboru ptačích kostí z raně středověkého přemysl... more V této práci je předloženo zpracování početného souboru ptačích kostí z raně středověkého přemyslovského hradu Stará Boleslav, který se nacházel na soutoku Jizery a Labe ve středních Čechách. Popis lokality a nálezové okolnosti viz Boháčová (2003a; 2003b). Stratigraficky je raný středověk lokality podle průvodního keramického materiálu dělen na tyto úseky (Boháčová 2003b): SH-středohradištní; MHK-mladohradištní I; MHP-mladohradištní II. Pro účely této práce musela být dvě starší období (SH a MHK) sloučena, přičemž převážná většina studovaných kostí zřejmě pochází z mladší části tohoto období, tedy z MHK. Časově zahrnuje SH-MHK rámcově 10.-11. století, zatímco MHP 12. století. Prostorově je areál hradu členěn na akropoli, na prostor příkopu dělící akropoli od předhradí, a na předhradí (viz Boháčová 2003a, obr. 1). 10.2.2. MATERIÁL A METODIKA Z celkem cca 750 kostí zbylo po odečtení kostí mladšího data (tj. vrcholně středověkých a novověkých), kostí stratigraficky nezařazených a několika málo neurčených fragmentů pro vyhodnocení v této práci 492 kostí ptáků (tab. 1-4).
The text is a summary of current knowledge about the development of early medieval pottery produc... more The text is a summary of current knowledge about the development of early medieval pottery production and its chronology in the Prague region. The authoress achieved the presented results on the basis of evaluation of rescue excavations of two important sites from the time of the early Přemyslid state (excavations taking place at Prague Castle in the 1980s and 1990s and at Stará Boleslav between 1988-2005). The study was first based on macroscopic analysis of fragments of settlement pottery (pottery clay, decoration, morphology of rims) from several so-called principal stratigraphies (closed stratigraphic horizons, link to dendrochronological data), which repeatedly documented the development of early medieval fortifications at both sites. Between 2001 and 2012, the results of the macroscopic study were (at least in the case of a limited sample of about eighty representatives of selected pottery classes with more frequent occurrences) verified by petrographic analysis and, in several cases, by analysis of the chemical composition of pottery clay. On the basis of pottery from Prague Castle and Stará Boleslav and a partial link between the stratigraphies and absolute chronology data (dendrochronology, written sources), the key chronological periods of the Prague pottery sequence can be considered to be 1) the first half of the 10th century, 2) the period around the middle of the 11th century and 3) the period around the middle of the 12th century. During these periods, clear changes in production technology could be observed in addition to further technological and morphological developments. The connection between these changes and the construction and, shortly after that, also the reconstruction of the earliest massive wood-and-clay fortifications of not only the Prague residence but also of other important Přemyslid sites is quite striking. Other innovations in the fortifications of Prague Castle can also be linked to subsequent changes in the technology and composition of pottery production. It can be summarily stated that the changes in pottery production can be traced back to essential social and economic phenomena, prosperity, boom or, for example, changes in the distribution relations and the organization of production.
Boháčová / Replika dlažby vyšehradského typu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě ROČNÍK XXIX / 2... more Boháčová / Replika dlažby vyšehradského typu v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě ROČNÍK XXIX / 2013 / č. 1 REPLIKA DLAŽBY VYŠEHRADSKÉHO TYPU V BAZILICE SV. VAVŘINCE NA VYŠEHRADĚ Vícegenerační archeologický výzkum a současná prezentace archeologické památky IVANA BOHÁČOVÁ V roce 2011 byl realizován projekt sanace areálu s raně románskou bazilikou sv. Vavřince na Vyšehradě, jednoho z nejstarších areálů prezentujících výsledky víceetapového archeologického výzkumu in situ. Památkový areál vznikl již v r. 1934 nad hlavní a jižní lodí baziliky, jejíž založení je spojováno s Vratislavem II. (králem 1085). Součástí projektu byla instalace repliky raně středověké dlažby vyšehradského typu na této eponymní lokalitě. Východiskem pro umístění a skladbu repliky, instalované před vítězným obloukem jižní lodi na ploše cca 2 m 2 , byla původní dokumentace z r. 1903, dobová skica skladby dlažby z r. 1924 i vlastní dlaždice. REPLICA OF VYŠEHRAD TYPE TILES IN THE BASILICA OF ST. LAWRENCE AT VYŠEHRAD. MULTIGENERATIONAL ARCHAEOLOGICAL EXCAVATION AND CURRENT PRESENTATION OF AN ARCHAEOLOGICAL MONUMENT In 2011 one of the Prague earliest protected archaeologcial site with the Early Romanesque basilica of St. Lawrence at Vyšehrad was renovated, presenting in situ the results of a seasonal series of archaeological excavations. This site to the north from the main and the south aisle of the basilica with origins presumably connected with Vratislaus II (king 1085) had been given heritage status since 1934. The project included the installation of a replica of early medieval Vyšehrad type tiles found on this eponymous site. The positioning and pattern of this replica, installed in front of the triumph arch of the south aisle on an area of 2 m 2 was based on the original documentation from 1903, the period sketch of the paving pattern from 1924 and from the tiles. Klíčová slova-raný středověk-sakrální architektura-keramická dlažba-prezentace-archeologie-památková péče Key words-Early Middle Ages-sacral architecture-ceramic tiles-presentation-archaeology-heritage care
... Jiřího Sigla NOVÉ PUBLIKACE Lubomír Košnar, Stefanie Berg-Hobohm: Die germanische Siedlung Gö... more ... Jiřího Sigla NOVÉ PUBLIKACE Lubomír Košnar, Stefanie Berg-Hobohm: Die germanische Siedlung Göritz, Lkr. Ober-spreewald-Lausitz (Wünsdorf 2004) Ivana Pleinerová, Martin Kuna–Naďa Profantová a kol.: Počátky raného středověku v Čechách. ...
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
Předmětem této statě je pouze keramika získaná během záchranného výzkumu Staré Boleslavi z raně s... more Předmětem této statě je pouze keramika získaná během záchranného výzkumu Staré Boleslavi z raně středověkého horizontu. Její soubor tvoří převážně drobné zlomky nádob, jejichž celkový počet se pohybuje v řádu několika set tisíc kusů. Kompletním laboratorním zpracováním prošla zatím jen nevelká část tohoto souboru, ojediněle zjištěné ve větší úplnosti dochované nádoby nebo jejich torza ve zlomcích byly přednostně rekonstruovány pro účely muzejní expozice. Počet zlomků v souborech z jednotlivých nálezových kontextů (od jednoho do několika set kusů), jejich složení (podíl reziduální keramiky nebo intruzí) a tedy i výpovědní hodnota těchto souborů jsou dány jednak způsobem geneze kulturních vrstev, jednak charakterem výzkumu. Většina střepového materiálu pochází ze sídlištních kontextů, které vzhledem k podmínkám výzkumu nebyly zkoumány v úplnosti, ale jen ve výsecích situací nebo v plošných liniových sondách. Malé soubory o několika zlomcích (x-xx kusů) byly většinou získány vzorkováním stěn rýh pro inženýrské sítě a jejich výpovědní hodnota je minimální. Základní etapy vývoje historického nadloží lokality a jejich charakter byly již stručně popsány (Boháčová-Herichová 2003). V jejich rámci prošel keramický inventář kulturních vrstev proměnami, které, podobně jako stratigrafie, odrážejí způsob geneze konkrétního místa v čase. Poznatky z prvotního třídění a pořádání keramického materiálu lze shrnout do několika bodů: (1) Procentuální podíl reziduální keramiky v souborech se místo od místa výrazně liší-zastoupení keramiky předchozích keramických horizontů v mladších kontextech kolísá v maximálním rozpětí, kdy na jedné straně inventář některých vrstev odpovídá našim představám o čistých keramických horizontech, v jiných vrstvách indikuje dobu vzniku kontextu jen procentuálně zanedbatelný počet zlomků keramiky soudobého horizontu. (2) Závislost mezi charakterem vrstvy a podílem reziduální příměsi nebyla zaznamenána, častěji se lze setkat jen s výraznou převahou keramiky starších horizontů ve výplních některých stratigraficky mladších objektů. (3) Opakovaně bylo zjištěno, že výpověď souborů, prezentovaných pouze kresebně dokumentovatelnými zlomky nádob (okraje, zdobené části nádob) může být zkreslující, neboť zastoupení zlomků z jednotlivých částí nádob (okraje, podhrdlí, výduť bez výzdoby, dno) není zřejmě v souborech rovnoměrné a chronologicky významnou informaci mohou nést díky charakteristické keramické hmotě právě nezdobené zlomky nádob. Důležitá je tato skutečnost především pro malé soubory (x-xx ks zlomků). (4) Velikost a stav dochování zlomků odrážejí charakter kontextu, z něhož pocházejí. Velký podíl v získaném souboru tvoří keramika drobných silně otřelých úlomků z mnohokráte narušovaných a přemísťovaných vrstev, případně z vrstev tvořících povrch terénu či přímo komunikaci. Na některých místech byla naopak zkoumána souvrství obsahující větší zlomky i torza nádob, tvořená v některých případech i početnými superpozicemi vzájemně se porušujících objektů (např. sonda XXXIV). Větší torza nádob se, díky intenzívnímu sídlištnímu vývoji především v 10.-12. stol. a tedy opakovanému narušování starších situací, vyskytují jen řídce. Soubor raně středověké keramiky ze Staré Boleslavi nebyl dosud jako celek odborně vyhodnocován. Během dosavadního základního laboratorního zpracování a pořádání souboru bylo však možné dospět alespoň k rámcové představě o vývoji boleslavské keramické sekvence a studovat detailněji keramický inventář ze stratigrafií významných svou výpovědní hodnotou. Kompletní zpracování 393
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku., 2003
Stará Boleslav náležela v 10. stol. podle výpovědi historických pramenů (srov. Kalhous 2003), kte... more Stará Boleslav náležela v 10. stol. podle výpovědi historických pramenů (srov. Kalhous 2003), které hrad Boleslav označují za sídlo nevládnoucího člena panovnického rodu, mezi nejvýznamnější lokality raného českého státu. Podle kronikáře Kosmy byla založena Boleslavem, budoucím knížetem toho jména prvým. Archeologický zájem dlouhodobě poutala Kosmova informace o neobvyklém opevnění budovaném opere Romano, za historicky významnou i z obecnějšího hlediska je považována zmínka o existenci dvorců panovníka i družiníka, upřesňující charakter zástavby. Díky vyprávění legendistů víme o kostele stojícím již v prvé třetině 10. stol. v jádru areálu a známe i jeho zasvěcení. Pro 11. století přinášejí písemné prameny nejen historicky významnou informaci o založení baziliky sv. Václava a kapituly, ale současným uvedením dat absolutní chronologie, vážících se k těmto událostem, poskytují jednu z nečetných bezpečných opor pro provázání relativní sekvence kulturních souvrství s historickými daty. V počáteční etapě své existence, kdy Boleslav ležela na okraji přemyslovského středočeského panství, byla jistě jedním z opěrných vojenských bodů. Její význam posilovala poloha na významné dálkové komunikaci a současně při důležité vodní cestě, využívané již v prehistorických obdobích. Byla místem, které opakovaně navštěvovali příslušníci vládnoucího rodu. V absenci Boleslavi mezi významnými přemyslovskými hrady, jejichž výčet uvádí Soběslavova listina k r. 1130 (CDB I, č. 111, s. 113), je spatřován jeden z dokladů, že tato lokalita již v tomto období ztrácela své někdejší významné postavení důležitého centra přemyslovského státu. Nově získané archeologické prameny umožňují zformulovat poměrně ucelenou představu o podobě přemyslovského hradu, o jeho proměnách v raném středověku i o některých aspektech života jeho obyvatel. Konfrontace výpovědi archeologických pramenů s poznatky historickými, doplňovaná v poslední době stále častěji také o výsledky analýz celé řady přírodovědných oborů, by pak měla přispět k tomu, abychom postupně vytvářený obraz minulosti, ať již v konkrétních detailech či obecnějších závěrech, posunuli blíže historické skutečnosti. Nejasnosti se ale objevují již v otázce založení hradu. Výsledky archeologického výzkumu fortifikačního pásu na severní hraně ostrožny odporují Kosmově informaci, ve které spojuje založení hradu s celokamennou hradbou a současně s osobou Boleslava I. Vyplývá-li z nich, že tato hradba nesouvisela se založením hradu, zůstává současně nezodpovězenou otázkou, zda Kosmas chyboval ve spojení Boleslavova jména se založením lokality, či zda naopak oprávněně připsal stavbu neobvyklé konstrukce pozdějšímu panovníkovi. K řešení těchto otázek, které archeologické prameny nejsou v současné době schopny jednoznačně zodpovědět, by snad mohla přispět kompetentní interpretace pramenů historických. Nezdá se totiž zcela pravděpodobné, že k vybudování unikátního opevnění u přemyslovského hradu by Boleslav přistoupil v roli knížete přebývajícího v Praze, kdy v rámci upevňování svých pozic svou pozornost zaměřoval již do oblastí mimo původní přemyslovskou doménu. Postavme v rámci volných úvah na toto téma jako výchozí hypotézu domněnku, že boleslavské opevnění mohlo vzniknout nějakou dobu před tím, než Boleslav usedl na knížecí trůn. V té době však mohl být ještě zřejmě dosti mlád 1 a pro tak
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku , 2003
Předmětem této studie je popsat výskyt a roli obratlovců na staroboleslavském hradě v období rané... more Předmětem této studie je popsat výskyt a roli obratlovců na staroboleslavském hradě v období raného středověku, a to zejména na základě kostí nalezených při terénním archeologickém výzkumu.
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
Archeologické výzkumy na přemyslovském hradišti ve Staré Boleslavi poskytly řadu nálezů železných... more Archeologické výzkumy na přemyslovském hradišti ve Staré Boleslavi poskytly řadu nálezů železných předmětů. Předkládaná studie je průhledem do problematiky jejich výroby a zpracovávání a současně počátečním krokem k postupnému vyhodnocení rozsáhlého nálezového fondu. Rozsah a obsah zpracovávané části souboru jsou výsledkem dohody mezi autory archeologického výzkumu a výzkumu metalografického. Výhledově se počítá s provedením dalších analýz. Není pochyb o tom, že úroveň hmotné výbavy každého sídla určují také kovové předměty. Tento materiál jako důležitý zdroj informací je tradiční archeologií hodnocen na základě vlastního tvaru, případně řešení některých detailů. Hodnocení železných předmětů tímto způsobem je však limitováno tím, že základní tvar většiny předmětů (s výjimkou součástí výzbroje a částí jezdecké výstroje) byl daleko více podřízen funkci než vlivu módy, a navíc ani dobrá funkčnost nebyla určována pouze tvarem. Chceme-li tedy úroveň železného inventáře sledovat detailněji, je zapotřebí nahlédnout "dovnitř" výkovků, posoudit materiály, z nichž byly vykovány, způsob, jakým byly různé materiály ve výkovku vzájemně uspořádány, posoudit kvalitu jejich vzájemného napojování a způsoby tepelného zpracování. Teprve shrnutí všech dostupných informací může podat ucelený pohled na to, jak kvalitní zkoumané výkovky byly a jak asi byly ceněny. V tomto duchu byly prozkoumány také nálezy staroboleslavské. Výzkum byl proveden formou metalografických rozborů na řezných nástrojích, zpravidla na nožích. Z původních 36 náhodně vybraných (již konzervovaných) předmětů potenciálně vhodných pro metalografické výzkumy byl sestaven soubor 14 kusů (viz tab. 1). Hlavními kritérii výběru byly předpoklad dobrého stavu zachování kovového jádra a známá datace, přednostně byly vybírány předměty rámcově (na základě průvodního keramického materiálu) datované do 10. až 12. stol., výjimkou je pozoruhodný předmět př. č. 7771. 9.4.2. METODIKA ROZBORŮ Všechny předměty byly rentgenovány ve snaze posoudit stav jejich zachování, případně odhalit některé detaily, např. pouhým okem neviditelné otvory pro nýty apod. Vzorky pro metalografické analýzy byly odebírány z čepelí, a to buď po dvojicích, kdy jeden odběr byl veden ze hřbetu a druhý z břitu, nebo po jednom v celých příčných průřezech. Získané vzorky byly dle standardních postupů pro přípravu metalografických výbrusů broušeny na sadě brusných papírů a dolešťovány pomocí diamantových past. V nenaleptaném stavu se sledovalo rozložení, množství, velikost či typy struskových vměstků, individuálně popisovaných či dle zvyklostí pracoviště hodnocených podle normy Jernkontoret (pětistupňová škála; první stupeň značí vměstkovitost nejnižší, pátý nejvyšší). V naleptaném stavu se sledovaly typy a rozložení struktur, které byly popisovány pro jednotlivé oblasti vyznačené v náčrtcích vzorků a fotograficky dokumentovány. K vyvolání mikrostruktury se užívalo 3% nitalu, k vyvolání makrostruktury Oberhofferova leptadla, v některých případech také leptadla Hey-277
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
Přestože byla analyzována jen část osteologického materiálu získaného ve Staré Boleslavi, předsta... more Přestože byla analyzována jen část osteologického materiálu získaného ve Staré Boleslavi, představuje soubor kostí nebo jejich fragmentů z této lokality jeden z největších dosud archeozoologicky studovaných souborů na našem území. Předložená studie shrnuje výsledky rozboru nalezených kostí savců z doby hradištní. Kosti byly datovány dle keramiky, která je provázela. Datování provedla I. Boháčová. Ta část materiálu, která byla kontaminována keramikou z mladších období (vrcholný středověk, novověk), byla bezpodmínečně vyloučena, kontaminace staršími kulturami není možná. Veškeré předložené výsledky, analýzy a shrnutí vycházejí proto výlučně z materiálu hradištního stáří.
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, 2003
V této práci je předloženo zpracování početného souboru ptačích kostí z raně středověkého přemysl... more V této práci je předloženo zpracování početného souboru ptačích kostí z raně středověkého přemyslovského hradu Stará Boleslav, který se nacházel na soutoku Jizery a Labe ve středních Čechách. Popis lokality a nálezové okolnosti viz Boháčová (2003a; 2003b). Stratigraficky je raný středověk lokality podle průvodního keramického materiálu dělen na tyto úseky (Boháčová 2003b): SH-středohradištní; MHK-mladohradištní I; MHP-mladohradištní II. Pro účely této práce musela být dvě starší období (SH a MHK) sloučena, přičemž převážná většina studovaných kostí zřejmě pochází z mladší části tohoto období, tedy z MHK. Časově zahrnuje SH-MHK rámcově 10.-11. století, zatímco MHP 12. století. Prostorově je areál hradu členěn na akropoli, na prostor příkopu dělící akropoli od předhradí, a na předhradí (viz Boháčová 2003a, obr. 1). 10.2.2. MATERIÁL A METODIKA Z celkem cca 750 kostí zbylo po odečtení kostí mladšího data (tj. vrcholně středověkých a novověkých), kostí stratigraficky nezařazených a několika málo neurčených fragmentů pro vyhodnocení v této práci 492 kostí ptáků (tab. 1-4).
Rescue excavation was undertaken almost 80 years ago at Loretánské Square (Loretánské náměstí) du... more Rescue excavation was undertaken almost 80 years ago at Loretánské Square (Loretánské náměstí) due to reconstruction work on Černínský Palace.The excavation is also one of the earliest surface interventions in the complex stratigraphic environment of the Bohemian pre-urban and urban organism. The excavation covering an area of approximately 200 m2 unearthed burial grounds used over a longer period of time and represent an area where, based on our knowledge today, over seven hundred deceased were laid to rest – the first of which came to rest there during the Early Slavic period and the last during the Early Modern period. Besides exposing a vast burial ground, the excavation also showed unexpected evidence of the repeated alternation of burials with settlement activities for the advanced phase of the Early Middle Ages and for the beginning of the ensuing period in an area situated at the edge of a continuously settled territory of Prague’s Early Middle Ages agglomeration. Only due to the use of modern documentation technology was it possible now, several decades later, to complete the reconstruction and overall evaluation of the complicated find context. (through Academia.edu available pages 1-96, 333-348).
PRŮVODCE PRAŽSKOU ARCHEOLOGIÍ: PAMÁTKY ZNÁMÉ, NEZNÁMÉ A SKRYTÉ, 2017
The introductory chapters of the book show readers the essence of urban archaeological work and h... more The introductory chapters of the book show readers the essence of urban archaeological work and help them learn about the history of this discipline, which – under the specific conditions of Prague – also reflects the political and social events of the past periods. A five-part section dedicated to archaeological monuments in the historical centre of Prague forms the core of the book – the Prague Heritage Area (cadastres of Hradčany, Lesser Town, Old Town and Josefov, New Town and Vyšehrad, and also the sites of archaeological findings adjacent to the area). The sixth part presents interesting types of archaeological sites outside the historical centre of Prague as well as the adjacent area which includes the exceptional locality of the Celtic hillfort at Závist. Each section of the book includes a brief overview of the historical development of the given area with an emphasis on archaeological sources and a map showing the layout of the presented areas and a portrait of the findings. There are 77 archaeological sites. This part of the guide is interspersed with thematic profiles (I–X) oriented toward various phenomena of life and the activities of medieval Prague inhabitants. Readers may learn about the appearance of the housing development, where and how the inhabitants were buried, what handicrafts they did, and where they deposited waste.
The authors present a 3D reconstruction model of the development of the early medieval fortificat... more The authors present a 3D reconstruction model of the development of the early medieval fortifications, depicting the gradual changes of the fortifications of the central site between the last third of the 9th century and the first third of the 12th century. The reconstruction of various construction types is based on the relics of the fortifications of the central part of Prague Castle captured by rescue archaeological excavations in the 1980s and 1990s on the northern edge of the Hradčany promontory. In two places it was possible to document the contact of the remains of the fortifications with preserved oak structures, from which several dendrochronological dates were obtained.
Uploads
Papers by Ivana Boháčová
rescue excavations of two important sites from the time of the early Přemyslid state (excavations taking place at Prague Castle in the 1980s and 1990s and at Stará Boleslav between 1988-2005). The study was first based
on macroscopic analysis of fragments of settlement pottery (pottery clay, decoration, morphology of rims) from several so-called principal stratigraphies (closed stratigraphic horizons, link to dendrochronological data), which repeatedly documented the development of early medieval fortifications at both sites. Between 2001 and 2012, the results of the macroscopic study were (at least in the case of a limited sample of about eighty representatives of selected pottery classes with more frequent occurrences) verified by petrographic analysis and, in several
cases, by analysis of the chemical composition of pottery clay. On the basis of pottery from Prague Castle and Stará Boleslav and a partial link between the stratigraphies and absolute chronology data (dendrochronology,
written sources), the key chronological periods of the Prague pottery sequence can be considered to be 1) the first half of the 10th century, 2) the period around the middle of the 11th century and 3) the period around the middle of the 12th century. During these periods, clear changes in production technology could be observed in addition to further technological and morphological developments. The connection between these changes and the construction and, shortly after that, also the reconstruction of the earliest massive wood-and-clay fortifications of not only the Prague residence but also of other important Přemyslid sites is quite striking. Other innovations in the fortifications of Prague Castle can also be linked to subsequent changes in the technology and composition of pottery production. It can be summarily stated that the changes in pottery production can be traced back to essential social and economic phenomena, prosperity, boom or, for example, changes in the distribution relations and the organization of production.
rescue excavations of two important sites from the time of the early Přemyslid state (excavations taking place at Prague Castle in the 1980s and 1990s and at Stará Boleslav between 1988-2005). The study was first based
on macroscopic analysis of fragments of settlement pottery (pottery clay, decoration, morphology of rims) from several so-called principal stratigraphies (closed stratigraphic horizons, link to dendrochronological data), which repeatedly documented the development of early medieval fortifications at both sites. Between 2001 and 2012, the results of the macroscopic study were (at least in the case of a limited sample of about eighty representatives of selected pottery classes with more frequent occurrences) verified by petrographic analysis and, in several
cases, by analysis of the chemical composition of pottery clay. On the basis of pottery from Prague Castle and Stará Boleslav and a partial link between the stratigraphies and absolute chronology data (dendrochronology,
written sources), the key chronological periods of the Prague pottery sequence can be considered to be 1) the first half of the 10th century, 2) the period around the middle of the 11th century and 3) the period around the middle of the 12th century. During these periods, clear changes in production technology could be observed in addition to further technological and morphological developments. The connection between these changes and the construction and, shortly after that, also the reconstruction of the earliest massive wood-and-clay fortifications of not only the Prague residence but also of other important Přemyslid sites is quite striking. Other innovations in the fortifications of Prague Castle can also be linked to subsequent changes in the technology and composition of pottery production. It can be summarily stated that the changes in pottery production can be traced back to essential social and economic phenomena, prosperity, boom or, for example, changes in the distribution relations and the organization of production.
(through Academia.edu available pages 1-96, 333-348).
For other parts of books see: https://www.arup.cas.cz/publikace-prodej/publikace-on-line/castrum-pragense/
depicting the gradual changes of the fortifications of the central site between the last third of the 9th century
and the first third of the 12th century. The reconstruction of various construction types is based on the
relics of the fortifications of the central part of Prague Castle captured by rescue archaeological excavations
in the 1980s and 1990s on the northern edge of the Hradčany promontory. In two places it was possible to
document the contact of the remains of the fortifications with preserved oak structures, from which several
dendrochronological dates were obtained.