Svoboda, která zraňuje

2016

Cilem tohoto clanku bylo zabývat se některými zajimavými tematy vztahujicimi se ke svobodnemu softwaru. Na zacatku jsou definovany urcite pojmy z oblasti vývoje softwaru a jeho pravni ochrany. V hlavni casti jsou představeny nejdůležitějsi svobodne licence, popsan vztah kompatibility licenci a přibližena problematika dualniho licencovani a multilicencovani. Posledni dvě kapitoly obsahuji popis některých soudnich připadů týkajicich se svobodných licenci a uvahu o limitaci odpovědnosti za vady a za skodu a jeji platnosti v ceskem pravu.

2014

The thesis' topics are a reliefisation (literally rising from) and a parenthesis in contemporary written published Czech. Both of these lingusitic phenomena represent the instruments of the text hierarchisation, that means a magnitude of importance, so that an author may present selected informations in the way of emphasization, notification, or, conversely, as less significant completion, addition of the main message. By collected readings analysis, the thesis' purpose is to plot the incidences of reliefisation and parentesis in current published texts; the syntactic aspect comprises the clasification of individual varieties of presented phenomena, and the identification of the motives of their utilization. The theoretical section yields the synthesis of findings about that phenomena, and, in the case of parenthesis, it also brings intrinsic criteria for the definitions of terms - necessary approach due to interpersonal differencies in linguists' conceptions of the topi...

2008

E-LOGOS, 2006

6 Esej o teismu tak představuje Millovo poslední významné a v podstatě dokončené dílo, byť, jak upozornila H. Taylorová (viz TEN, str. 7.), nestačil již provést jeho důkladnou revizi, kterou jeho práce většinou procházely. 7 TEN, str. 5. (V originálním znění: "…without any intention of forming a consecutive series.." NUR, str. VII.) 8 Tamtéž. (V originálním znění: "…must not … regarded as a connected body of thought." NUR, str. VII.) 9 Viz TEN, str. 6. 10 Editorka vysvětlila eventuální odlišnosti mezi jednotlivými eseji především tím, že filosof neměl dostatek času k provedení pečlivé ediční přípravy. Případně to mohlo podle jejího názoru být způsobeno zaujetím širšího hlediska a přibráním většího počtu zřetelů. (Viz TEN, str.6.) Jiným způsobem pojednal o některých důležitých rozdílech v Millových stanoviscích již před mnoha desítkami let L. Stephen ve své objemné a doposud ceněné práci The English Utilitarian.

2011

Před 10 ti lety bylo novelou obcanskeho soudniho řadu c. 30/2000 Sb. změněno ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. tak, že vyloucilo odvolani proti rozsudkům, kterým bylo rozhodnuto o peněžitem plněni, nepřevysujicim 2000 Kc. Novelou o.s.ř z. c. 7/2009 Sb. byla hranice peněžiteho plněni zvýsena na 10 000 Kc. Už tehdy se jednalo o institut z hlediska pravni teorie a jiste civilizovane kultury minimalně problematický. Jeho zdůvodněni v DZ (sněm. tisk c. 257, 3. vol. obd.) tak, že odvolani by v těchto tzv. bagatelnich věcech vedlo k průtahům ohledně opravněných požadavků věřitelů, bylo zcela absurdni, protože nikde nelze s jistotou řici, že pokud v takove věci někdo poda žalobu, tak je automaticky v pravu resp. i, když v pravu je, že mu soud vyhovi. DZ tak zcela ponechala stranou situace, kdy by pravě žalobce nebyl spokojen a podani odvolani bylo v jeho zajmu. Zřetelna rozpornost tohoto institutu se projevila i v tom, že toto omezeni se nevztahuje na rozsudky pro uznani ci pro zmeskani, ackoli i z...

Dějiny – teorie – kritika

Autoři analyzují soudobé sociologické diskuse na téma volného času a mimopracovních činností v Československu od druhé poloviny padesátých let po léta šedesátá. Uvažují nad omezeními dobového chápání volného času v Československu a porovnávají pohled českých sociologů s tehdejšími názory sociologů z východního bloku a západoevropských zemí. Autoři dospívají k tomu, že v Československu byly překvapivě velmi dobře známy a diskutovány především názory soudobých francouzských sociologů volného času. Pozornost je rovněž věnována řadě tehdejších empirických výzkumných projektů. Autoři se pak zabývají otázkou, do jaké míry byly tyto empirické výzkumy reflektovány v obecných principech chápání volného času, úpravách pracovní doby a při pokusech o zkvalitnění každodenního života.

Matematika Fyzika Informatika, 2013

Úvod Již ve starověku matematikové začali vytvářet strategie, které by jim pomohly řešit matematické problémy. Tak se zrodila disciplína zvaná heuristika. Česky bychom ji mohli nazvat Umění objevu. Do této disciplíny přispívali svými poznatky významní matematikové historie. Jmenujme zde alespoň Pappa z Alexandrie, Descarta, Leibnize, Bolzana a Polyu. Strategie, o nichž zde hovoříme, jsou vlastně nástroje, které nám pomáhají najít cestu od formulace problému k jeho vyřešení. Dnes známe celou řadu užitečných strategií, které matematikové běžně používají, když řeší problémy. Bylo by velmi užitečné, kdyby se některé z těchto strategií dostaly i do školské matematiky. Jmenujme zde několik základních, představu si lze udělat už ze samotných názvů: experimentování, zobecňování a konkretizace, analogie, vypuštění podmínky, zavedení pomocného prvku, rozklad na jednodušší případy, cesta zpět. Dobří učitelé některé z těchto strategií ve své výuce intuitivně používají. Dostali se k nim většinou tak, že se jako žáci, studenti a později jako učitelé nespokojili s řešením standardních problémů standardními metodami. My se zde budeme na ukázku zabývat jednou z těchto strategií, a to strategií vypuštění podmínky. Nebudeme příliš teoretizovat, spíše ji ukážeme při řešení několika úloh ze školské matematiky. Přesto však úvodem pár slov. Je zadána úloha, v níž je vysloveno několik podmínek. Pokud nejsme schopni při řešení takového problému splnit najednou všechny požadované podmínky, můžeme si spolu s Zeitzem (viz [5]) položit otázku: "Co přesně činí tento problém tak složitý?. Podaří-li se nám určit, která ze vstupních podmínek je tou obtížnou, můžeme se pokusit ji vypustit. Jestliže se nám povede takto oslabenou úlohu vyřešit, k vypuštěné podmínce se vrátíme a úlohu se pokusíme dořešit. Částečně hovoří o strategii vypuštění podmínky ve své knize o řešení problémů i Polya, který tento princip nazývá

Sociologicky Casopis-czech Sociological Review, 2013

Recenze 165 aj porovnáva, pričom zisťuje, že "s ním měl podobné ...téměř všechny vlastnosti, s výjimkou dvou, které však podle mého názoru významně utvářely jeho intelektuální projekt: pocházel z provinčně buržoazní rodiny a byl homosexuál (mohli bychom dodat ještě vlastnost třetí, ale ta je podle mne jen následkem dvou předchozích a současně je i vysvětlujícím faktorem, a to skutečnost, že byl fi losof a také si tak říkal)." Iným príkladom je redukujúci pohľad na P. Lazarsfelda, len ako na hlavného predstaviteľa nadnárodnej vedeckej spoločnosti a následne R. Boudona predstavuje už iba polvetou, ako "šéfa francouzské pobočky své nadnárodní vědecké společnosti". Celkove Bourdieu venuje väčšiu pozornosť fi lozofom, ktorí-napriek jeho osten tatívnej a refl exívnej konverzii k sociológii-v tomto autobiografi ckom pohľade boli viac jeho referenčnou skupinou. Určité preferencie a zjednodušenia jeho optiky však možno interpretovať aj jeho zámerom, aby čitatelia jeho kníh z mladších vekových kategórií-ktorým Bourdieu, ako viackrát v texte pripomenul, predovšetkým adresoval tento svoj spis-mali ľahšiu orientáciu v tom čo zostalo nevyslovené, a aj v akomsi odkaze. V takých situáciách sa zjednodušeniam a sebaštylizácii ťažko vyhnúť. Publikáciu "Sociologické hledání sebe sama" preložila do češtiny Jana Klokočková, z francúzskeho textu Esquisse pour une autoanalyse, vydaného v Éditions raison d'agir, 2004. Obsahuje Předmluvu k českému vydání od J. Kellera, Poznámku francouzského vydavatele a napokon krátky medailón Pierre Bour dieu (1930-2002). Spomenutá Poznámka... prináša pohľad na okolnosti vzniku textu knihy, kde sa možno dozvedieť, že ide o preklad z nemeckej verzie Ein Soziologischer Selbstversuch, Frankfurt, Suhrkamp, 2002-že Bourdieu "tuto knihu vydal nejprve v Německu, a přestože měl v úmyslu ji přepracovat pro účely francouzského vydání, rozhodli jsme se jí publikovat ve verzi německé...". Poznámka... teda skôr zahmlí než objasní ako je to s pôvodnou Bourdieuovou francúzskou verziou tejto publikácie.

2004

Problematika vzniku a zaniku mandatu clena zastupitelstva obce, potažmo uprava komunalnich voleb jako celku, v sobě snoubi principy volebniho prava a principy spojene s pravem na samospravu. Jakakoli zakonna uprava v teto oblasti musi tyto principy dane ustavnim pořadkem respektovat a pohybovat se přisně v ramci těmito principy vymezenem. Zcela konkretně to znamena, že ukolem zakonodarce je legalně upravit okolnosti vzniku a zaniku mandatu clena zastupitel­stva obce tak, aby byla dana legitimita mandatu, te­dy byl zachovan princip casově omezene vlady, obsah subjektivniho volebniho prava byl založen na tradic­nich principech a zachovano pravo obce na samospra­vu. Vždyť je to předevsim způsob ziskavani politicke moci, který tuto moc legitimizuje.

Časopis pro právní vědu a praxi, 1998