Papers by Benedikt Mrázek
SOČ 2022: Lidská svoboda a determinismus u Tomáše Akvinského, 2022
Předkládaná práce se zabývá tím, jak významný filosof a teolog 13. století Tomáš Akvinský řešil o... more Předkládaná práce se zabývá tím, jak významný filosof a teolog 13. století Tomáš Akvinský řešil otázku svobody vůle. Hlavní důraz je přitom kladen na problém determinismu a na (snad poněkud anachronické) otázky, jež tento vztah probouzí, jako je Tomášovo stanovisko ke kompatibilismu, inkompatibilismu, libertarianismu apod. Přítomný text se dělí na dvě části. První se zabývá koncepcí svobody Tomáše Akvinského jako takovou a jejími základy. Druhá a delší část se zabývá různými druhy determinismu. Konkrétně řeší primárně tři tematické okruhy: 1) fyzikalistický determinismus neboli fyzikalismus, 2) teologický determinismus neboli teologismus a 3) intelektuální determinismus neboli intelektualismus. Posledně zmíněnému okruhu věnuje autor největší pozornost, a kromě diskuse historických otázek se do tématu i sám zapojuje.
Distance, 2021
Ve svém článku se zabývám známým problémem tzv. aporie rodu (aporia generis), formulované nejslav... more Ve svém článku se zabývám známým problémem tzv. aporie rodu (aporia generis), formulované nejslavněji ve třetí kapitole třetí knihy Aristotelovy Metafyziky. Podle tohoto argumentu pojem jsoucna nemůže mít klasicky generický charakter, neboť k rodovým pojmům přistupují diference „zvenčí“ (jak Aristotelés podrobněji ozřejmuje v šesté kapitole šesté knihy Topik), což ale u jsoucna není možné, neboť diference, aby mohly plnit svou funkci, musejí být rovněž jsoucny – jinými slovy, nemohou ke svému subjektu (k pojmu jsoucna) přistupovat „zvenku“. Po krátkém výkladu Aristotelovy aporie se zabývám dvěma možnými interpretačními přístupy k ní a ukazuji, jak aporie rodu motivovala scholastické diskuse ohledně sémanticko-metafyzického charakteru pojmu jsoucna – zda je jednoznačný, či analogický. Nakonec argumentuji ve prospěch jednoznačnosti pojmu jsoucna a pokouším se ukázat neplatnost aporie rodu.
Drafts by Benedikt Mrázek
In present thesis, its author deals with the problem of justification of plurality of beings. As ... more In present thesis, its author deals with the problem of justification of plurality of beings. As his outcome serves an argument inspired by thought of antic philosopher Parmenides of Elea, which can be formulated as follows: it is impossible for the plurality of beings to exist, since particular beings must differ either on the basis of something which is, or on the basis of something which is not. It cannot be on the basis of what is not, since what is not simply cannot cause any difference whatsoever. But it cannot be on the basis of what is either, since it would cause an infinite regress. The thesis presented tracks the history of the most significant attempts to refuse this argument (from Plato to Third scholasticism’s Thomistic School), while the biggest focus is laid on the Aristotelian tradition, which argued against Parmenides on the basis of the so-called Aporia of Genus, according to which being is not a generical term. This opens a room for the Scholastic discussions over the semantic-metaphysical character of being: is it analogical (Thomas and Thomists) or univocal (Duns Scotus and Scotists)? The last chapter develops a systematical argumentation in favor of the univocity of being and attempts to discover some inconsistencies in the „Aristotelian-Thomistic“ (as opposed to the Scotistic one) metaphysics. The author especially shows that by its acceptance of Aristotle’s Aporia of Genus, the classical Western metaphysics quiet paradoxically and unconsciously assigns to the Parmenides’ dictum and thus becomes strictly unaristotelian, if we consider what is by Aristotelianism traditionally meant.
Analogie jako nevěra umírněnému realismu, 2022
Tento text se pokouší ukázat, že oba dva motivační proudy vedoucí k zavedení analogie pojmu jsouc... more Tento text se pokouší ukázat, že oba dva motivační proudy vedoucí k zavedení analogie pojmu jsoucna, jichž si ve své magisterské práci všiml L. Novák, totiž "platónský" (jednoduchost a transcendence Boží) a "aristotelský" (aporie rodu), jsou nedostatečně založeny a zastávat analogii jsoucna je tudíž neopodstatněné. Naopak ukazuji, že kdo z těchto motivačních proudů vychází, popírá principiální předpoklad umírněného realismu, totž že principy jsoucen nejsou jsoucny. Tradiční analogie se tak stává určitou "nevěrou" umírněnému realismu.
Distance, 2022
Převážně v dřívějších dobách byl Scotův způsob uvažování považován za ve své době poněkud revolu... more Převážně v dřívějších dobách byl Scotův způsob uvažování považován za ve své době poněkud revoluční a v tomto směru oddělující se od dosavadní scholastické tradice - spíše prý jeho působení znamenalo už krok směrem k antischolastické modernitě. Ve svém článku se kriticky soustředním na jeden důležitý aspekt Scotovy metafyziky, totiž otázku analogie, resp. univocity, jsoucna. Postupuji tak, že nejprve uvádím pojetí analogie Scotova předchůdce, Jindřicha z Gentu, jež pro Scotovu koncepci znamenalo významný motivační moment. Poté představuji dva body, jež Scota motivují k samotnému zájmu o dané téma a ke snaze o argumentaci ve prospěch jednoznačnosti jsoucna; následně vykládám čtyři z jeho pěti argumentů pro principiální jednoznačnost jsoucna; nakonec předkládám výklad Scotova řešení problémů, které mu s argumentací pro jednoznačnost vyvstaly. Čtenář uvidí, že Scotovy argumenty jsou plně racionální a v jeho jasné argumentaci (alespoň co se tohoto aspektu jeho myšlení týká) lze jen těžko spatřovat jakési zásadní popření dosavadní tradice - nové jsou jen partikulární body Scotovy argumentace, nikoli ovšem, jak se domnívám, celkový rámec jeho způsobu uvažování.
Na obranu intelektuálního determinismu, 2022
Přítomný text je určitým volným navázáním na mou předchozí publikaci nazvanou "Lidská svoboda a d... more Přítomný text je určitým volným navázáním na mou předchozí publikaci nazvanou "Lidská svoboda a determinismu u Tomáše Akvinského". Zatímco ve zmíněném článku jsem se věnoval historickému aspektu tématu svobody a jejího vztahu k determinismu v myšlení významného středověkého filosofa Tomáše Akvinského, nyní se zaměřuji na systematický aspekt daného problému. Do značné míry nezávisle na Tomášovi a jiných autoritách argumentuji pro tzv. interní (či intelektuální) determinismus a jeho slkučitelnost se svobodu; tedy pro pozici, již jsem nazval interním (intelektuálním) kompatibilismem.
Lidská svoboda adeterminismus u Tomáše Akvinského, Oct 2022
Předkládaný text pojednává o lidské svobodě a jejím vztahu k různým typům determinismu v pojetí s... more Předkládaný text pojednává o lidské svobodě a jejím vztahu k různým typům determinismu v pojetí svatého Tomáše Akvinského. Na krátké shrnutí obecné struktury Tomášova příštupu k problematice svobody vůle a objasnění třech (resp. čtyřech) tomistických argumentů pro svobodu vůle je obrácena pozornost k tématu determinismu. Determinismus je rozdělen do tří skupin - fyzikalistického, teologického a intelektuálního -, přičemž u každé skupiny je zkoumáno zvlášť, jaké stanovisko by k ní Tomáš zaujal - zda kompatibilistické, či inkompatibilistické (tj., v tomto kontextu, libertariánské).
Uploads
Papers by Benedikt Mrázek
Drafts by Benedikt Mrázek