Přeskočit na obsah

William Tenn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Tenn
William Tenn roku 2002
William Tenn roku 2002
Rodné jménoPhilip Klass
Narození9. května 1920
Londýn, AnglieAnglie Anglie
Úmrtí7. února 2010 (ve věku 89 let)
Mount Lebanon, Pittsburgh, Pensylvánie, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
PseudonymKenneth Putnam
Povoláníprofesor‎, spisovatel‎
Národnostamerická
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Žánrscience fiction a fantasy
Významná dílaThe Liberation of Earth,
Of Men and Monsters
OceněníEmeritus Award (1999), Forry Award (2006)
Manžel(ka)Fruma Beecherová-Klassová
DětiAdina
Web oficiální stránka
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Tenn, vlastním jménem Philip Klass (9. května 1920, Londýn, Anglie7. února 2010, Mount Lebanon, Pittsburgh, Pensylvánie) byl americký profesor a spisovatel science fiction a fantasy, počátky jehož tvory jsou spojeny s obdobím Zlatého věku science fiction.[1]

Narodil se roku 1920 v Londýně v rodině židovských emigrantů z Ruska. Otec byl povoláním klempíř. Ve věku dvou let se s rodiči přestěhoval do New Yorku a jako nejstarší ze tří dětí vyrostl v Brooklynu. Během druhé světové války sloužil v americké armádě jako technik a posléze pracoval v Bellových laboratořích.[2]

Roku 1957 se oženil s Frumou Beecherovou. Roku 1966 se přestěhoval do State College v Pensylvánii, kde dvacet čtyři let vyučoval angličtinu a literární komparatistiku na Pensylvánské státní univerzitě, kde k jeho žákům patřil například tvůrce Ramba David Morrell. Po odchodu do důchodu se přestěhoval do Pittsburghu, kde zemřel roku 2010 na srdeční komplikace.[3]

Publikovat začal roku 1939, první sci-fi povídku vydal roku 1946, Je autorem dlouhé řady vtipných, satirických i hořce ironických povídek povídek a také dvou románů. Kromě toho publikoval pod svým pravým jménem i řadu odborných prací. Roku 1999 obdržel cenu Author Emeritus (Zasloužilý autor)[4] a roku 2006 Forry Award za celoživotní dílo.[5]

Povídky (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Anecdote (1939), autorova první povídka.
  • Alexander the Bait (1946), autorova první sci-fi povídka.
  • Child's Play (1947, Hra pro děti).
  • Me, Myself, and I (1947, jako Kenneth Putnam.
  • Brooklyn Project (1948, Projekt Brooklyn), v povídce úředník oznamuje reportérům, že Projekt Brooklyn byl úspěšně dokončen a že za několik minut bude uskutečněna první velká cesta člověka časem.
  • The Human Angle (1948, Lidský pohled na věc).
  • Venus and the Seven Sexes (1949, Venuše a sedmero pohlaví).
  • Medusa Was a Lady! (1951), povídka se stala základem románu A Lamp for Medusa.
  • The Liberation of Earth (1953, Osvobození Země), nejproslulejší autorova povídka,[1] která s jemnou ironií vyprává o tom, jak je Země znovu a znovu "osvobozována" armádami dvou soupeřících vesmírných supercivilizací.
  • The Tenants (1954, Nájemci).
  • Project Hush (1954, Projekt Pšt).
  • The Discovery of Morniel Mathaway (1955, Objevení Morniela Mathawaye), česky též jako Jak byl objeven malíř Mathaway.
  • Time in Advance (1956, Čas jako závdavek), česky též jako Předem odpykaná sazba.
  • Eastward Ho! (1958, Jdi na východ, mladý muži), satira o naruby obráceném osídlování Ameriky.
  • Bernie the Faust (1963, Bernie coby Faust), povídka o prodávání Země.
  • The Men in the Walls (1963), povídka se stala základem románu Of Men and Monsters.
  • The Ghost Standard (1994, Podle pravidel ducha).

Povídkové sbírky

[editovat | editovat zdroj]
  • Of All Possible Worlds (1955, Ze všech možných světů).
  • The Human Angle (1956, Lidský pohled na věc).
  • Time in Advance (1958, Čas jako závdavek).
  • The Seven Sexes (1968, Sedmero pohlaví).
  • The Square Root of Man (1968, Druhá odmocnina z člověka).
  • The Wooden Star (1968, Dřevěná hvězda).
  • The Complete Science Fiction of William Tenn (2001), dva díly: Immodest Proposals a Here Comes Civilization.
Obálka magazínu Fantastic Adventures z roku 1951 s autorovou povídkou Medusa Was a Lady!
  • A Lamp for Medusa (1968, Lampa pro Medúzu), fantasy román vzniklý rozšířením autorovy povídky Medusa Was a Lady! z roku 1951 a vypráví o vzkříšení starořeckých bohů na Olympu.
  • Of Men and Monsters (1968, Lidé a netvoři), román vzniklý na základě autorovy povídky The Men in the Walls z roku 1963 popisující obrození lidského rodu ve světě ovládaném obrovitými mimozemšťany, kteří ovládli Zemi.

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Samostatné povídky

[editovat | editovat zdroj]
  • Jdi na východ, mladý muži, antologie Vlak do pekla, Albatros, Praha 1976, znovu 1983 a 1992.
  • Jak byl objeven malíř Mathaway, časopis 100+1, ročník 1977, číslo 22, a časopis Exalticon 1992/01.
  • Nájemci, antologie Stvořitelé nových světů, Albatros, Praha 1980 a znovu Art-servis, Praha 1990, přeložil Ivo Železný.
  • Venuše a sedmero pohlaví, antologie Pozemšťané a mimozemšťané, Svoboda, Praha 1981, přeložil Jaroslav Veis.
  • Bernie coby Faust, fanzin Poutník 1, SFK Julese Verna 1986.
  • Projekt Brooklyn, fanzin Centrum 1987/1, SFK Cargo Praha 1987, časopis Zápisník, ročník 1988, číslo 10, antologie Od Heinleina po Aldisse, AFSF, Praha 1994, přeložil Miroslav Martan.
  • Hra pro děti, antologie Roboti a androidi, Svoboda, Praha 1988, přeložil Jaroslav Veis.
  • Předem odpykaná sazba, fanbook SF překlady 9, SFK Winston Praha 1989 a pod názvem Čas jako závdavek, časopis Exalticon 1991/03.
  • Projekt Pšt, antologie Jiné světy: Léto 92, Winston smith, Praha 1992, přeložil Petr Janouch.
  • Osvobození Země, časopis Ikarie 1995/08, přeložil Jan Kantůrek.
  • Podle pravidel ducha, antologie Playboy: Antologie sci-fi povídek, BB art 2003 a znovu 2009.
  1. a b Ondřej Neff a Jaroslav Olša, jr.: Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1995, str. 381.
  2. William Tenn - Goodreads
  3. William Tenn, Satirical Science Fiction Author, Dies at 89 - The New York Times
  4. SFWA Author Emeritus 1999 William Tenn
  5. Forry Award Winners. www.lasfsinc.info [online]. [cit. 2016-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-12. 

Externí data

[editovat | editovat zdroj]