Přeskočit na obsah

Verejnosť proti násiliu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Veřejnost proti násilí)
Veřejnost proti násilí
Verejnosť proti násiliu
Logo
ZkratkaVPN
Datum založení19. listopadu 1989
Datum rozpuštění1991 (rozpad)
1992 (rozpuštění)
LídrFedor Gál
Ján Budaj
NástupceHnutie za demokratické Slovensko
Občianska demokratická únia
Typ stranycatch-all party
Ideologieliberalismus
liberální demokracie
Politická pozicestřed
Barvy
     modrá
     červená
Volební výsledek29.3 % (SNR 1990)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verejnosť proti násiliu (zkratka VPN, česky Veřejnost proti násilí) bylo slovenské občanské politické hnutí, které vzniklo po 17. listopadu 1989 a působilo na Slovensku do roku 1992. K jeho zakladatelům patřili Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Jozef Kučerák a další. V letech 1990–1992 bylo hnutí VPN rozhodující vládní politickou silou na Slovensku, která vyhrála první svobodné volby v červnu 1990, a sehrálo obdobnou roli jako v českých zemích Občanské fórum. Z VPN se postupně vydělilo několik slovenských politických stran, např. HZDS - Hnutí za demokratické Slovensko a Občanská demokratická unie.

V reakci na pražské události ze 17. listopadu se v neděli 19. listopadu sešlo v bratislavské Umělecké besedě přibližně pět set umělců, intelektuálů a osobností společenského života. Milan Kňažko, který se vrátil z Prahy, informoval o stávce pražských divadel a umělci kolem výtvarníků Miroslava Cipára a Ľubomíra Longauera předložili výzvu, v níž pražskou stávku podpořili.[1] Na tomto shromáždění padl i návrh na vytvoření politického hnutí a zároveň vznikl i jeho název. K samotnému vzniku došlo následující den, 20. listopadu, kdy jeho zakladatelé Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Peter Zajac, Martin Bútora, Jozef Kučerák a další přijali programové prohlášení[2], na jehož základě od vládnoucí moci vyžadovali dialog, nastolení skutečné demokracie a zrušení článku 4 ústavy ČSSR o vedoucí úloze KSČ.[3] Prohlášení přečetl Milan Kňažko na prvním mítinku hnutí na Hviezdoslavově náměstí 22. listopadu.[4] Hnutí se rychle stalo hlavní opoziční silou na Slovensku. Jeho prioritou bylo dovést Slovensko ke svobodným volbám, které se uskutečnily v roce 1990.

Volby 1990

[editovat | editovat zdroj]

V období od 28. prosince 1989 do 31. března 1990 byli na základě ústavního zákona 183/1989 o volbě poslanců zákonodárných sborů kooptováni kandidáti VPN do Slovenské národní rady a do Federálního shromáždění.[5]

První sněm VPN se konal 27. ledna 1990 v Bratislavě. Jeho cílem bylo stanovení úkolů pro první svobodné volby, vypsané na 8. – 9. června téhož roku. Na jaře 1990 VPN představilo předvolební program s názvem Šance pro Slovensko, v němž byl kladen důraz na zabezpečení demokracie a právního státu a v ekonomické oblasti na zavedení tržního hospodářství.

Před volbami se na kandidátku VPN dostalo několik známých osobností, bez ohledu na jejich komunistickou minulost. Mezi jinými tam byli Alexander Dubček, premiér Marián Čalfa a předseda SNR Milan Čič. V polovině května, po dvou týdnech volební kampaně, mělo VPN podle průzkumů volebních preferencí již 18,5 % hlasů.[6]

Ve volbách do Slovenské národní rady se VPN umístilo se ziskem 29,35% hlasů na prvním místě a získalo 48 křesel.[7] Ve volbách do obou komor Federálního shromáždění, které se konaly současně, získalo hnutí 32,5 %, respektive 37,3 % hlasů.

Volební výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Sněmovna lidu Federálního shromáždění

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1990 1 104 125 10.4
19/150
19 3. Vláda

Sněmovna národů Federálního shromáždění

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1990 1 262 278 11.9
33/150
33 2. Vláda

Slovenská národní rada

[editovat | editovat zdroj]
Volby Hlasy Mandáty Pozice Postavení
Abs. % Abs. ±
1990 991 285 23.9
48/150
48 1. Vláda

Vláda 1990–1992

[editovat | editovat zdroj]

Po prvních svobodných volbách v roce 1990 vytvořila vládu na Slovensku koalice VPN, Křesťanskodemokratické hnutí a Demokratická strana. Hlavním kandidátem vítězného VPN na předsedu slovenské vlády se po volbách stal ministr vnitra Vladimír Mečiar a v této funkci působil od 27. června 1990 do 23. dubna 1991.

Mečiar se začátkem roku 1991 dostal do otevřeného sporu s vedením VPN. Po vyostření konfliktu parlament koncem března 1991 odvolal Mečiara z funkce předsedy vlády a 23. dubna 1991 ho v pozici premiéra nahradil Ján Čarnogurský. Dne 5. března 1991 vznikla platforma VPN Za demokratické Slovensko (VPN-ZDS), do které přešla značná část členů VPN. Později se přetransformovala na politickou stranu Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a jejím předsedou byl zvolen Vladimír Mečiar.[8]

Zbytek VPN postupně ztrácel vliv a většina zbývajících členů vytvořila Občanskou demokratickou unii – VPN (ODÚ-VPN), od roku 1992 jen ODÚ. Ve volbách roku 1992 získala tato strana pouze 4,04 % hlasů a nepřekročila požadovanou hranici 5 % pro vstup do parlamentu.[9] V důsledku volebního neúspěchu byla v listopadu 1992 rozpuštěna, čímž VPN prakticky zaniklo, protože HZDS se k odkazu VPN nepřihlásilo.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Verejnosť proti násiliu na slovenské Wikipedii.

  1. A.S, Petit Press. Keď sa povie nežná, počujem kľúče. domov.sme.sk [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Znenie programového vzhlásenia. www.memorykontrol.org [online]. [cit. 2017-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-25. 
  3. Vyhlásenie VPN prečítané na mítingu na námestí SNP 22. novembra 1989 – Wikizdroje. sk.wikisource.org [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Události - iVysílání | Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  5. POLITIKA: Česko a volby prezidentů. Neviditelný pes [online]. 2007-12-19 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  6. Jún 1990: Slovensko sa začalo osamostatňovať. Pravda.sk [online]. 2015-06-09 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. VÝSLEDKY VOLIEB ROK 1990. volby.statistics.sk [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  8. FLAMIK, Juraj. Blog N: Kňažko: Ten Mečiar mi prichodil ako najschodnejšia cesta. Denník N [online]. 2018-02-16 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. VÝSLEDKY VOLIEB ROK 1992. volby.statistics.sk [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]