Szabolcs-Szatmár-Bereg

Župa Szabolcs-Szatmár-Bereg; Szabolcs-Szatmár-Bereg vármegye
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Nyíregyháza
Souřadnice	48° s. š., 22°10′ v. d.
Rozloha	5 935,8 km²
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	529 381 (2022)
Hustota zalidnění	89,2 obyv./km²
Jazyk	maďarština
Národnostní složení	Maďaři, Romové
Náboženství	křesťanství (kalvinisté 41 %, římští katolíci 24 %, řečtí katolíci 18 %)
Správa regionu
Stát	Maďarsko
Druh celku	župa
Podřízené celky	13 okresů
Vznik	16. března 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	HU-SZ
Oficiální web	www.szszbmo.hu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szabolcs-Szatmár-Bereg [sabolč satmár bereg] je župa na severovýchodě Maďarska, v nejvýchodnější části země. Hraničí na severu krátce se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou a na jihovýchodě s Rumunskem (jediná maďarská župa hraničící se třemi státy), dále na jihozápadě se župou Hajdú-Bihar a na severozápadě Borsod-Abaúj-Zemplén. Jejím hlavním a zdaleka největším městem je Nyíregyháza. Župa má rozlohu 5 936 km² a žije zde přibližně 529 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Župa vznikla při správní reformě roku 1950 sloučením většiny Szabolčsko-užské župy se župou Szatmár-Ugocsa-Bereg a okrajovými částmi Zemplínské župy. Do roku 1991 se nazývala pouze Szabolcs-Szatmár. Z hlediska historického členění Uherska zahrnuje dnešní župa valnou většinu někdejší Szabolčské župy, město Záhony z bývalé Užské župy, jihozápad bývalé Berežské župy, západní část bývalé Satumarské župy, nepatrné okrajové části bývalé Zemplínské župy a nepatrnou nezastavěnou část bývalé Ugočské župy.

Přírodní poměry

Celé území župy se prostírá v severní části Velké uherské nížiny, je tedy převážně ploché. Ve střední části se nachází zvlněná mírně vyvýšená oblast Nyírség ("Březina"), pokrytá lehkou písčitou půdou nebo navátými písky a porostlá březovými lesy. Toto území obtéká ze tří stran (od východu na sever a pak podél severozápadní hranice) řeka Tisa, do níž se poblíž Vásárosnaménye prakticky společně vlévají Szamos, Túr a Kraszna, přitékající z Rumunska. V župě se nachází množství stepních i lužních jezírek, mrtvých meandrů a mokřin, s výskytem cenné fauny a flóry.

Doprava

Župa se nachází v nejodlehlejší části Maďarska vzhledem k metropoli Budapešť a vyspělejším částem Evropy, leží na hranici Evropské unie a ještě výrazněji i schengenského prostoru. Je sem nicméně z Budapešti dovedena dálnice M3 vedoucí kolem Nyíregyházy a Nagykálló do blízkosti Mátészalky. Severojižně ji křižuje dálková silnice č. 4 (E573) Debrecín - Nyíregyháza - Užhorod. Hlavním železničním uzlem župy je Nyíregyháza, kde se stýkají hlavní tratě z Miskolce a Debrecína (obě počínají v Budapešti), jediná trať z Maďarska na Ukrajinu přes přechod Záhony-Čop a lokální tratě, které mají druhý větší uzel ve stanici Mátészalka. Železniční spojení s Rumunskem zde existuje jen místní drahou Mátészalka - Carei, další tratě končí na státní hranici.

Správní rozdělení

Župa je rozdělena na 13 okresů. Jsou to:

	Jméno okresu	Počet obcí	Obyvatel	Rozloha v km²
1	Baktalórántháza	12	19 521	254,47
2	Csenger	11	13 839	246,51
3	Fehérgyarmat	50	38 363	707,37
4	Ibrány	8	23 850	304,91
5	Kemecse	11	22 185	246,41
6	Kisvárda	23	57 050	523,09
7	Mátészalka	26	64 810	624,70
8	Nagykálló	8	30 430	377,36
9	Nyírbátor	20	43 557	695,94
10	Nyíregyháza	15	166 684	809,61
11	Tiszavasvári	6	27 306	381,61
12	Vásárosnamény	28	36 689	617,94
13	Záhony	11	19 369	145,95

Počet obyvatel uvedený v tabulce je k 1. lednu 2013

Odkazy

Reference

↑ A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].

Související články

Administrativní dělení Maďarska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Szabolcs-Szatmár-Bereg na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[b9c63aaa01b54c119b097622ab5c4e8c495a194c-1] A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].

[1]

Maďarsko – Magyarország – (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever)