Sanhedrin
Sanhedrin (hebrejsky סַנְהֶדְרִין, řecky συνέδριον, synedrion, „rada“) bylo shromáždění dvaceti tří nebo sedmdesáti jednoho soudce, jmenované v biblické zemi izraelské (Erec Jisra'el).
Velký sanhedrin (sanhedrin gdola) byl nejvyšší soud starověkého Izraele. Skládal se ze 71 členů, konkrétně ze 69 starších nebo soudců, předsedy (nasi) a místopředsedy (av bejt din). Během období druhého Chrámu se velký sanhedrin scházel v chrámové komnatě v Jeruzalémě. Zasedal každý den s výjimkou šabatu a svátků.[1] Kromě soudní funkce měl velký sanhedrin rovněž funkce blížící se dnešním zákonodárným sborům (vydával zákony, dohlížel a potvrzoval krále, rozhodoval spory mezi židovskými kmeny, soudil falešné proroky a rozhodoval o veleknězi). Dále existoval tzv. malý sanhedrin (sanhedrin ktana), jenž měl 23 členů. Ten měl pravomoc odsuzovat k hrdelním trestům.
Poslední závazné rozhodnutí sanhedrinu je z roku 358, kdy byl přijat židovský kalendář. Sanhedrin byl rozpuštěn „v roce 425 obč. l. po smrti rabína Gamliela IV"[2], a to v důsledku neustálé perzekuce ze strany císařské Římské říše. Po následující staletí proběhlo několik pokusů o obnovení této instituce, jako byl například Velký sanhedrin svolaný Napoleonem I. Bonaparte či pokusy o obnovení velkého sanhedrinu po vzniku Izraele v roce 1948.[1]
Sanhedrin je zmíněn v evangeliích v souvislosti s procesem s Ježíšem Nazaretským, jeho následovníky a apoštoly.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sanhedrin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. S. 166–167.
- ↑ MUCH, Theodor. Kdo zabil rabiho Ježíše?. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2011. ISBN 978-80-7207-825-7. S. 25.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sanhedrin na Wikimedia Commons - (anglicky) Aish.com – Sanhedrin
- (anglicky) Jewish Virtual Library – Sanhedrin
- (anglicky) Catholic Encyclopedia – Sanhedrin
