Prometheus (Goethe)
| Prometheus | |
|---|---|
 Malba od Constantina Hansena z roku 1845 | |
| Autor | Johann Wolfgang Goethe |
| Překladatel | Otokar Fischer |
| Jazyk | němčina |
| Žánr | báseň |
| Datum vydání | vznik asi 1784, tiskem 1785 |
| Česky vydáno | 1916 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prometheus (vznik asi 1784, tiskem 1785) je báseň německého básníka Johanna Wolfganga Goetha.[1] Často je označovaná za hymnus. Princip chvalozpěvu je zde ale obrácen, protože postava mytického Promethea bohy nikterak nechválí, ale vzpurně i pohrdavě oslovuje Dia i ostatní bohy, ve kterých vidí nelítostné a parazitující postavy, závislé na obětech důvěřivých lidí. Sám se také staví bohům na roveň.[2]
Báseň byla několikrát zhudebněna, například Johannem Friedrichem Reichardtem roku 1809, Franzem Schubertem roku 1819, Hugo Wolfem roku 1889 nebo F. M. Einheitem roku 1993.
Česky byla báseň vydána v překladu Otokara Fischera roku 1916, 1927, 1949, 1955, 1973 a 1979.[1]
Vznik a význam básně
[editovat | editovat zdroj]Báseň, napsaná bez rýmů a volným rytmem, vznikla v letech 1772–1774 na základě stejnojmenné nedokončené divadelní hry a je velice významná pro hnutí Sturm und Drang, jehož představitelé chápali génia jako osobu, která žije zcela v souladu se sebou, je nad světem a přírodou, má téměř božské schopnosti a překonává tradiční autority. Poprvé byla vydána anonymně a bez Goethova vědomí roku 1785 Friedrichen Heinrichem Jacobim v jeho polemickém spise týkajícím se nizozemského filosofa Spinozy.[2]
Samotný Goethe vydal hymnus až roku 1789 společně s básní Ganymed, která vznikla ve stejném období. Obě básně je třeba chápat ve společných souvislostech, protože vyjadřují dva aspekty člověka. Prometheus je vzpurný tvůrčí duch, který, Bohem odmítnutý, ho napadá a prosazuje se proti němu, zatímco Ganymed je chlapec zbožňovaný a svedený Bohem a je jeho věrným služebníkem.[2][3]
Obsah básně
[editovat | editovat zdroj]
Obsahem básně je Prometheův monolog, ve kterém v šesti slokách Prométheus promlouvá k Diovi, uráží ho a napadá také ostatní bohy.[4]
Hned v první sloce zesměšňuje Diův hněv jeho připodobněním k chlapci, který stíná květ bodláčí.
- Své nebe, Die, zahaluj
- v kouř mraků, par,
- a tak, jako stíná hoch
- květ bodláčí,
- do dubů třískej a v horstvech hřbet.
V následující druhé sloce oslovuje pohrdavě ostatní bohy slovy
- Já pod sluncem neznám nic
- chudšího, než jste vy, bozi!
a zdůrazňuje, že jejich stravou jsou oběti a modlitby lidí
- a bláznovské důvěry nebýt
- žebráků a dětí,
- vy mřeli byste hladem.
Ve třetí sloce Prometheus vzpomíná na dětství, kdy se obracel k nebi a k bohům,
- Když jsem byl dítě
- a v světě dosud se neznal.
- já těkavým bloudil zrakem
- tam k slunci, jako by nad ním
- bděl sluch, jenž slyší můj nářek,
- či srdce jak mé,
- jež mělo by s bědným slitování.
ale ve čtvrté konstatuje, že nikdy od bohů žádnou pomoc nezískal.
- Kdo mne od smrti spasil.
- od poroby, kdo?
Proto se v předposlední páté sloce Dia ptá:
- Já tebe uctívat? Zač?
- Zda jsi kdy nadnášel břímě
- tomu, jejž tíží bol?
- Zda jsi kdy konejšil slzy
- tomu, hrůzou jenž lká?
- Zda mne v muže neukovaly
- všemohoucí čas
- a věčný osud – dvě pánů,
- již vládnou mně jako tobě?
V závěrečné šesté sloce Prometheus zdůrazňuje, že na základě svého rozhodnutí nerespektovat bohy získal moc formovat lidi k obrazu svému.
- Zde sedím, hnětu lidi
- k obrazu svému,
- tvořím rod, aby mně byl roven:
- aby strádal a plakal,
- měl rozkoš, měl slast –
- a tebe, tebe by nedbal,
- jak já![5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b GLOSÍKOVÁ, Viera; TVRDÍK, Milan a kol. Slovník německy píšících spisovatelů - Německo. 1. vyd. Praha: Libri, 2018. 808 s. ISBN 978-80-7277-560-6. S. 243.
- ↑ a b c REINHARDT, Hartmut. Prometheus und die Folgen [online]. Goethe-Jahrbuch 1991, Goethezeitportal 2004, 1991, rev. 2004-02-21 [cit. 2022-09-16]. S. 137–168. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-28.
- ↑ KIEFER, Steven. Johann Wolfgang Goethe - "Prometheus" und "Ganymed". GRIN Publishing 2009, S. 6-22.
- ↑ JURCZYGOVÁ, Magdaléna. Antická mytologie v díle představitele literárního hnutí Sturm und Drang Johanna Wolfganga Goetheho. 2012 [cit. 2021-07-22]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Noemi Sklenářová. s. 10. Dostupné online.
- ↑ Veškeré citace jsou převzaty z překladu Otokara Fischera vydaného v knize Básně; Západovýchodní díván, Praha: SNKLHU 1955. S. 28-29
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Dílo Prometheus (Gedicht, frühe Fassung) ve Wikizdrojích (německy)
