Praha 4
Praha 4 | |
---|---|
Letecký pohled na Nusle, Krč a Braník (severní část Prahy 4) | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Správní obvod | Praha 4 |
Obvod | Praha 4 |
Statutární město | Praha |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°3′44″ s. š., 14°26′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 131 793 (2011)[1] |
Rozloha | 24,22 km² |
PSČ | 14x xx |
Počet domů | 9 584 (2021)[2] |
Počet částí obce | 5 + 4 díly |
Počet k. ú. | 5 + 4 části k. ú. |
Počet ZSJ | 83 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | Úřad MČ Praha 4 Antala Staška 2059/80b Praha 4 – Krč 140 46 [email protected] |
Starosta | Ing.Ondřej Kubín, MBA (ODS) |
Oficiální web: www | |
Praha 4 | |
Další údaje | |
Kód MČ | 500119 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Praha 4 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.
Městská část Praha 4 představuje jednotku místní samosprávy statutárního města Prahy, kterou spravuje zastupitelstvo městské části (dalšími orgány jsou potom rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části). Prahu 4 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí a části katastrálních území Nusle, Michle, Záběhlice a Vinohrady.
Správní obvod Praha 4 vytváří Statut hlavního města Prahy a svěřuje městské části Praha 4 (jednotce místní samosprávy) výkon státní správy v přenesené působnosti nad rozsah stanovený krajským zřízením pro sousední městskou část Praha-Kunratice, tvořenou katastrálním územím Kunratice.
Obvod Praha 4 je územní jednotka členění Prahy pro výkon státní správy, mimo hranici hlavního města představuje obdobnou jednotku okres. Tvoří jej městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd.
Městská část Praha 4
[editovat | editovat zdroj]Popis
[editovat | editovat zdroj]Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon a obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Městská část zahrnuje celá katastrální území Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotka a Podolí. Spadá sem větší část Nuslí (kromě Nuselského údolí, tj. části Na Bělce, Lumírových sadů, Ostrčilova náměstí, ulic Sekaninova, Oldřichova, Zábojova, Lumírova, Spytihněvova a Jaromírova) a Michle (kromě Bohdalce a Slatin). Dále k Praze 4 patří menší část Záběhlic, tj. Spořilov včetně sídliště Spořilov I a Spořilov II, a nepatrná část Vinohrad, tj. části ulic Bělehradská a Závišova v trojúhelníku železničních tratí "Pod Nuselskými Schody".
Symboly
[editovat | editovat zdroj]Městská část Praha 4 zpočátku používala historický znak Nuslí (v heraldicky levé půli znak Prahy, v modrobílé heraldicky pravé vinný keř na zeleném kopci a nad ním červený štít s českým lvem s korunou), jež byly jako jediná obec na území dnešní městské části před vznikem Velké Prahy v roce 1922 povýšeny na město (roku 1898). S rostoucím zájmem o obecní heraldiku rozhodla rada 21. října 1997 o výběrovém řízení na nový znak. Vítězný návrh vypracoval Marek Králík a heraldicky upravil Jan Dvořák. Znak tvoří čtvrcený štít, jehož první pole je modré, druhé a třetí stříbrné (bílé) a čtvrté zelené. Uprostřed je štítek s malým znakem hl. m. Prahy. Znak zdobí stříbrná (bílá) tzv. zděná koruna, typický prvek městských znaků. Vlajkou městské části zůstal historický prapor Nuslí s modrým, zeleným a bílým pruhem; ten obsahuje od roku 1927 i znak hlavního města Prahy (jako sedmý zprava). Symboly schválila Poslanecká sněmovna 27. dubna 1999 (č. rozhodnutí 15)[3], osvědčení předal v květnu 1999 starostce Studenovské její předseda Václav Klaus. Prapor slavnostně předal v září tehdejší poslanec a zároveň člen zastupitelstva Augustin Bubník.[4]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Architektura a veřejný prostor
[editovat | editovat zdroj]- Branické ledárny a pivovar
- Kongresové centrum Praha
- Kostel Narození Panny Marie
- Kostel svaté Anežky České
- Kostel svatého Pankráce
- Kostel svatého Václava (Nusle)
- Kostel svatého Michaela archanděla (Podolí)
- Národní dům v Nuslích
- Nuselská radnice
- Nuselský pivovar
- Michelský dvůr
- Podolská vodárna
- Plavecký stadion
- Thomayerova nemocnice
- Vršovická vodárna
- Věznice a soud Pankrác
Divadla
[editovat | editovat zdroj]- Divadlo Na Jezerce (Na Jezerce 1451/2a)
- Divadlo Na Fidlovačce (Křesomyslova 625/4)
- Divadlo Dobeška – Divadlo Sklep (Jasná I. 1181/6)
- Branické divadlo (Branická 411/63)
- Divadlo Bez Hranic (Křesomyslova 594/14)
- Divadlo Zvoneček (Novodvorská 1013/151)
Knihovny
[editovat | editovat zdroj]Na území Prahy 4 má Městská knihovna v Praze 6 poboček:
- Jezerka (Nuselská 603/94, bývalá Občanská záložna v Michli)
- Krč (Štúrova 1282/12, v Modrém pavilonu)
- Novodvorská (Novodvorská 1013/151, v Kulturním centru Novodvorská)
- Pankrác (Na Veselí 542/5)
- Spořilov (Postupická 2932/7)
- Vikova (Vikova 1223/4)
Na Praze 4 nepůsobí žádná jiná veřejná knihovna, ale některé z institucí sídlících na tamním území provozují vlastní knihovny, jako Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy (Pacovská 350/4).[5]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]V letech 1990–2007 patřil této městské části zámek v Protivíně.[6]
Správa
[editovat | editovat zdroj]Vedení městské části sídlí tradičně v secesní Nuselské radnici (Táborská 500/30). V létě 2011 se většina oddělení úřadu MČ, jejichž kanceláře byly v provizorních prostorách nebo různě rozptýlené, přestěhovala do přestavěné budovy polikliniky u metra Budějovická (Antala Staška 2059/80b), navzdory odporu opozice pronajaté na 35 let.[7] Radnice od roku 1995 vydává měsíční zpravodaj (11x ročně) nazvaný Tučňák[8] (bez ISSN, registrace MK ČR E 12556 z března 1999).[9]
Jako největší městská část v ČR má Praha 45 zastupitelů (což příslušně zvyšuje údaje o počtech hlasů ve volbách níže).
Městská část v letech 2008 a 2009 založila tři společnosti k zajišťování služeb obyvatelům. V dubnu 2008 první vzniknuvší společnost 4-Volnočasová, o.p.s. měla podporovat kulturní, společenské a sportovní vyžití. Dlouhodobě ovšem vykazovala ztráty, a tak byla v dubnu 2016 zrušena s likvidací.[10] Druhá společnost 4-Majetková, a.s., která je vedena v obchodním rejstříku od října 2008 a jejímž jediným akcionářem je právě městská část Praha 4,[11] spravuje nemovitý obecní (včetně Biotopu Lhotka nebo ubytovny na Novodvorské) i komerční majetek (především SVJ).[12] Nejmladší společností je od března 2009 4-Energetická, a.s., působící jako zprostředkovatel dodávek tepelné energie a teplé vody.[13] Firma je nicméně terčem kritiky, že zneužívá svého monopolního postavení a odběr tepla svým odběratelům předražuje.[14] Zastupitelstvo se již několikrát pokusilo společnost prodat, vždy neúspěšně.[15]
Starostové
[editovat | editovat zdroj]- Zdeněk Klausner (ODS) 1990–1994, 1994–1998
- Miroslava Studenovská (ODS) 1998–2000, odvolána
- Zdeněk Hovorka (ODS) 2001–2002, 2002–2005, odstoupil
- Bohumil Koukal (ODS) 2005–2006
- Pavel Horálek (ODS) 2006–2010, 2010–2012, odvolán
- Pavel Caldr (do 2013 ODS, od 2013 Pro Prahu) 2012–2014
- Petr Štěpánek (Zelení) 2014–2018, 2018–2019, odvolán
- Irena Michalcová (ANO 2011) 2019–2022
- Ondřej Kubín (ODS) 2022–
Volby 1994
[editovat | editovat zdroj]Volební strana | počet hlasů | hlasy v % | počet zastupitelů | zastupitelé v % |
---|---|---|---|---|
Občanská demokratická strana | 187575 | 43,88 | 23 | 51,11 |
Občanská demokratická aliance | 63334 | 14,82 | 8 | 17,78 |
Česká strana sociálně demokratická | 44907 | 10,50 | 7 | 15,56 |
Komunistická strana Čech a Moravy | 40677 | 9,52 | 6 | 13,33 |
Demokratická unie | 24128 | 5,64 | 1 | 2,22 |
Volby 1998
[editovat | editovat zdroj]Volební strana | hlasů | % | zastupitelů | v % |
---|---|---|---|---|
Občanská demokratická strana | 93835 | 39,92 | 21 | 46,7 |
Unie pro Prahu 4 (KDU-ČSL, Unie svobody) | 56557 | 24,06 | 10 | 22,2 |
Česká strana sociálně demokratická | 43544 | 18,53 | 9 | 20,0 |
Komunistická strana Čech a Moravy | 20139 | 8,57 | 5 | 11,1 |
Koalice ODA, DEU | 12527 | 5,33 | – | – |
Pro volby v listopadu 1998 rozdělilo Prahu 4 předchozí zastupitelstvo do dokonce 9 obvodů po 5 křeslech. Vítězná ODS uzavřela koalici s Unií pro Prahu 4 (KDU-ČSL, US) a starostkou se stala Miroslava Studenovská. Rozpor ve vedení radnice rozpoutala demise místostarosty Ondřeje Turka (US) v srpnu 2000, kterou chtěl ukázat na údajnou korupci svých kolegů.[18] Krize se vystupňovala v prosinci 2000, kdy zastupitelstvo 25 hlasy odvolalo starostku. Jako jeden z hlavních důvodů byla uváděna zahraniční cesta Studenovské do Spojených států, kterou měla platit společnost hodlající stavět na pankrácké pláni.[19] Po odchodu většiny Unie z koalice drželi radu tři její bývalí členové.[20] Vedením radnice byl pověřen Zdeněk Hovorka z ODS, kterého až v květnu 2001 zastupitelstvo zvolilo starostou s přispěním hlasů KSČM a za neúčasti opozice.[21]
Volby 2002
[editovat | editovat zdroj]Volební strana | hlasů | v % | zastupitelů | v % |
---|---|---|---|---|
Občanská demokratická strana | 135255 | 41,16 | 20 | 44,44 |
Unie pro Prahu 4 (KDU-ČSL, US) | 68233 | 20,77 | 9 | 20,00 |
Česká strana sociálně demokratická | 61629 | 18,76 | 8 | 17,78 |
Komunistická strana Čech a Moravy | 36777 | 11,19 | 5 | 11,11 |
Moderní město (SNK, SZ, SOS) | 24029 | 7,31 | 3 | 6,67 |
Volby v roce 2002 potvrdily starostou Zdeňka Hovorku z ODS, která utvořila koalici s ČSSD podobně jako na magistrátu. Hovorka byl ale v červnu 2005 donucen rezignovat poté, co nebyl schopen vysvětlit, kde vzal peníze na luxusní byt v Podolí za 8 milionů korun.[23][24] Novým starostou byl zvolen Bohumil Koukal (ODS) 36 hlasy včetně Unie a KSČM.[25]
Volby 2006
[editovat | editovat zdroj]Volební strana | hlasů | v % | zastupitelů | v % |
---|---|---|---|---|
Občanská demokratická strana | 193638 | 52,69 | 29 | 64,44 |
Česká strana sociálně demokratická | 60649 | 16,50 | 6 | 13,33 |
Strana zelených | 50028 | 13,61 | 5 | 11,11 |
Unie pro Prahu 4 (KDU-ČSL, SNK ED) | 29846 | 8,12 | 3 | 6,67 |
Komunistická strana Čech a Moravy | 29329 | 7,98 | 2 | 4,44 |
Občanská demokratická strana získala rekordní nadpoloviční většinu hlasů a skoro dvě třetiny křesel a její nominant Pavel Horálek se stal starostou. Jeden zastupitel z Unie pro Prahu 4 změnil klub ve prospěch sociálních demokratů a členové Unie v roce 2009 přestoupili k nově založené TOP 09.[27]
Volby 2010
[editovat | editovat zdroj]Volební strana | hlasů | hlasy v % | zastupitelů | v % |
---|---|---|---|---|
Občanská demokratická strana | 115148 | 30,30 | 16 | 35,56 |
TOP 09 | 99665 | 26,23 | 14 | 31,11 |
Česká strana sociálně demokratická | 73314 | 19,29 | 10 | 22,22 |
Strana zelených | 34670 | 9,12 | 4 | 8,89 |
Komunistická strana Čech a Moravy | 25950 | 6,83 | 1 | 2,22 |
Volby v roce 2010 potvrdily v starostenském křesle dosavadního Pavla Horálka z ODS, jehož strana utvořila koalici s ČSSD. V prosinci 2012 ale 13 ze 16 členů domovského klubu vyjádřilo starostovi nedůvěru a na jeho místo zvolilo Pavla Caldra.[29] V této souvislosti se skloňovalo jméno vlivného podnikatele Ondřeje Palounka jako hlavního hybatele dění v ODS.[30] Koalici nově podpořili tři nezávislí, kteří odešli z TOP 09. Centrála občanských demokratů v únoru 2013 nechala tamní oblastní sdružení kvůli údajnému netransparentnímu náboru nových členů (tzv. „černých duší“) rozpustit.[31]
Volby 2014
[editovat | editovat zdroj]Volební strana | počet hlasů | hlasy v % | počet zastupitelů | zastupitelé v % |
---|---|---|---|---|
ANO 2011 | 64110 | 21,69 | 12 | 26,67 |
Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) | 56160 | 19,00 | 11 | 24,44 |
TOP 09 | 53259 | 18,01 | 10 | 22,22 |
Česká strana sociálně demokratická | 37658 | 12,74 | 5 | 11,11 |
Občanská demokratická strana | 28853 | 9,76 | 5 | 11,11 |
Pro Prahu | 21978 | 7,43 | 2 | 4,44 |
Po komunálních volbách v roce 2014 vznikla koalice stran Trojkoalice (Strana zelených, KDU-ČSL a Starostové a nezávislí), TOP 09 a ČSSD. Poprvé od sametové revoluce se do zastupitelstva nedostali komunisté. V březnu 2015 se koalice rozpadla a Trojkoalice se starostou Petrem Štěpánkem utvořila koalici s ODS a odpadlíky z hnutí ANO 2011 (klub STAN-Tučňák), koalici potom hlasy podpořili zastupitelé z hnutí Pro Prahu.[33] Do klubu Trojkoalice v průběhu funkčního období zastupitelstva vstoupili dva členové z TOP 09. Zastupitelé zvolení za ANO 2011, které po volbách skončilo v opozici, se kromě domovského klubu rozpadli do klubu STAN-Tučňák, jeden se stal členem klubu TOP 09 a jeden byl nezařazený.
Volby 2018
[editovat | editovat zdroj]Ve volbách v říjnu 2018 bylo zrušeno rozdělení Prahy 4 na volební obvody, zavedené již roku 1994 s odůvodněním, že jednotlivé čtvrti se liší, ovšem kritizované jako poškozující menší strany. Přesto se poprvé od sametové revoluce do zastupitelstva nedostala ČSSD (3,16 %, jen těsně před KSČM). Vyhlášené výsledky voleb[34] na konci října změnil soud[35] na základě stížnosti, že v okrsku 4041 volební komise chybně vykázala méně než desetinu odevzdaných hlasů pro ANO;[36] to tím získalo osmý mandát na úkor Společně pro Prahu 4.
Vítězní Piráti a nezávislí, kteří se už v předvolební strategii vymezili proti ANO a jeho údajnému střetu zájmů,[37] podle ČTK krátce jednali s poslední TOP09 a dokonce i s druhou ODS, ale do týdne uzavřeli koalici s uskupeními Praha 4 sobě – Zelení a nezávislí a Společně pro Prahu 4 (STAN s KDU-ČSL).[38] Sám pirátský lídr Vansa uvedl, že jednal o koalici buď se Zelenými, nebo ODS, v obou případech doplněné na většinu o Společně pro Prahu 4 a TOP09;[39] sám by chtěl „přesně zrcadlit magistrátní koalici, ale koaliční partneři preferovali jiný formát“, takže TOP 09 (na magistrátě v trojkoalici Společně pro Prahu) nakonec nepřibrali, přestože v „programu ani personálních otázkách nenarazili na sporné body“.
Zelený Petr Štěpánek zůstal starostou, Piráti za to získali 4 z 9 radních s výběrem gescí. V opozici kromě ODS a TOP 09, které deklarovaly, že nadále budou postupovat společně, skončilo ANO. Koalice však disponovala nejtěsnější většinou 23 hlasů proti 22: vedle toho, že o jeden po uzavření dohody přišla soudním přepočtem, plastická chiruržka MUDr. Aneta Krajcová (bezpartijní za STAN, v předchozím období zastupitelka zvolená za ANO; roku 2010 kandidovala na magistrát na nevolitelném místě jako členka ODS)[40] zvolená díky osobním hlasům ze 7. místa kandidátky přešla do klubu ANO.[41]
Na zastupitelstvu 23. dubna 2019 opozice s podporou radního Josefa Svobody (KDU-ČSL) prosadila hlasování o odvolání rady[42] a odvolala starostu Štěpánka a většinu radních. Svoboda se poté v nové koalici ANO, ODS a TOP 09 stal místostarostou, starostkou byla 23 hlasy proti Štěpánkovým 21 zvolena Irena Michalcová (ANO). Celostátní předsedové STAN, TOP 09 a Strany zelených (všechny tři kandidovaly do květnových eurovoleb společně a vymezovaly se proti ANO) deklarovali, že jednání proběhlo bez konzultace se stranickými orgány a nová rada „stojí na hlasech dvou přeběhlíků, což celostátní vedení považují za nesprávné rozhodnutí.“[43] Místní organizace KDU-ČSL Svobodovo jednání důrazně odsoudila,[44] Svoboda byl vyloučen z klubu a strana mu pozastavila členství.[45] V březnu 2021 přestoupila zastupitelka za ODS Klára Cingrošová do SPD, ve svém domovském zastupitelském klubu však zůstala.[46]
Volby 2022
[editovat | editovat zdroj]Radu městské části pro nadcházející volební období utvořila koalice Společně ODS s TOP 09 a ANO 2011. Starostenský post získala ODS pro Ondřeje Kubína, dosavadní starostka Irena Michalcová se stala 1. místostarostkou.[47]
- Starosta: Ondřej Kubín (ODS)
- Místostarostové: Irena Michalcová (ANO)
- Další členové rady:
|
|
|
|
|
- Společně ODS s TOP 09 (13): Ondřej Kubín, Michal Hroza, Lucie Michková, Jaroslav Míth, Filip Vácha, Patrik Opa, Petr Hais, Hana Horálková, Petr Kučera, Olgerd Pukl, Zdeněk Kovářík, Pavel Fikar, Petr Tomáš Opletal
- ANO 2011 (10): Irena Michalcová, Tomáš Hrdinka, Jan Hušbauer, Radek Lacko, Robert Králíček, Tomáš Chaloupka, Pavel Fišer, Jaroslava Mörwicková, Aneta Krajcová, Jana Svatá
- Praha 4 sobě – Zelení a nezávislí (8): Petr Štěpánek, Jan Slanina, Alžběta Rejchrtová, Iva Kotvová, Petr Kutílek, Eva Benešová, Petr Štádler, Jana Jurdová
- Piráti a nezávislí (8): Petra Rejchrtová, Jan Hora, Josef Vlach, Ivana Wurmová, Tibor Vansa, Vladimíra Sýkorová, Tereza Nislerová, Tomáš Liškutín
- Společně pro Prahu 4 – Starostové a nezávislí s KDU-ČSL (6): Lukáš Zicha, Tomáš Kaplan, Ondřej Růžička, Jan Žáček, Kateřina Kapková, Václav Horčička
Senátoři
[editovat | editovat zdroj]- Senátní obvod č. 20 (2018–2024): Jiří Drahoš (STAN, TOP 09, KDU-ČSL, SZ; BPP)
- Senátní obvod č. 17 (2018–2024): Pavel Fischer (nezávislý kandidát; BPP)
Čestní občané
[editovat | editovat zdroj]Seznam čestných občanů MČ Praha 4 (+ zemřelí):[48]
Správní obvod Praha 4
[editovat | editovat zdroj]Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zmocňuje zastupitelstvo města k vydání obecně závazné vyhlášky (tzv. Statutu), ve které upraví své vnitřní poměry včetně výkonu státní správy v přenesené působnosti. V Praze od 1. ledna 2002 funguje 22 správních obvodů. Městská část Praha 4 na základě Statutu vykonává pro sousední městskou část Praha-Kunratice, tvořenou katastrálním územím Kunratice, např. agendu matričního, stavebního nebo živnostenského úřadu.
Obvod Praha 4
[editovat | editovat zdroj]Praha se člení na celkem 10 obvodů. Ustanovil je s účinností od 1. ledna 2021 zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu. Jeho prováděcím předpisem je vyhláška ministerstva vnitra č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu.
Obvod Praha 4 se spádovým centrem v Nuslích leží na pravém břehu Vltavy jižně od pražského centra. V současné době zahrnuje městské části Praha 4, Praha 11 (k. ú. Chodov a Háje), Praha 12 (k. ú. Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná), Praha-Kunratice, Praha-Libuš (k. ú. Libuš a Písnice), Praha-Šeberov a Praha-Újezd. Toto členění využívá např. finanční správa, která zřizuje územní pracoviště pro Prahu 4. Stejnou územní působnost vymezuje zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, pro Obvodní soud pro Prahu 4, který sídlí v justičním areálu Na Míčánkách. Pobočky České pošty v obvodu Prahy 4 nesou označení Praha 4xx a poštovní směrovací číslo adres označení 14x xx. Jinak je tomu např. u Obvodního ředitelství Policie Prahy IV, které zahrnuje obvody 4 a 10. Registr územní identifikace definuje obvod jako součást adresy, uliční tabule v Praze 4 tedy ve druhém řádku nesou označení katastrálního území (části obce) a obvodu Praha 4.
Po svém připojení k Velké Praze v roce 1922 dostaly dosavadní samostatné obce ležící jihovýchodně od hlavního města nová označení. Vládní nařízení č. 7/1923 stanovilo obvody Praha XIII (dosavadní město Vršovice a obce Záběhlice, Hostivař a Staré Strašnice), Praha XIV (dosavadní město Nusle a obce Michle a Krč) a Praha XV (dosavadní obce Braník, Podolí a Hodkovičky). V roce 1947 se názvy obvodů rozšířily o názvy sídelních čtvrtí Vršovice, Nusle a Braník a oddělením Hostivaře, Starých Strašnic a části Záběhlic z XIII. obvodu vznikl nový obvod Praha XX-Strašnice. Správní reformou z roku 1949 došlo k redefinování obvodů Praha 13 (rozšířený o část Michle z původní Prahy XIV), Praha 14 (zúžený o část Nuslí ve prospěch Prahy 2, část Michle ve prospěch Prahy 13 a část Krče ve prospěch Prahy 15) a Praha 15 (rozšířený o část Krče z původní Prahy XIV a zúžený o část Hodkoviček ve prospěch Prahy 14), které byly napříště označeny arabskými číslicemi. Zákon č. 36/1960, o územním členění státu vytvořil nový obvod Prahy 4 (toto označení neslo původně území Košíř, Motola, Jinonic a části Smíchova na levém břehu Vltavy, dnešní Praha 5), který zahrnoval Braník, Hodkovičky, Krč, Lhotku, Podolí, větší část Nuslí (kromě Nuselského údolí) a Michli a menší část Záběhlic (Spořilov s okolím). V letech 1968 a 1974 se rozrostl o obce nově připojované k Praze. K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o obce Háje, Chodov, Kunratice, Libuš a město Modřany. Na základě zákona ČNR č. 31/1974 Sb. s platností od 1. července 1974 přibyly obce Cholupice, Točná, Písnice, Šeberov, Újezd u Průhonic. Roku 1990 byl obvod předefinován výčtem městských částí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/12b8fc7c-fc8e-44c5-8f26-dc3bab78d551
- ↑ https://www.praha4.cz/Znak-a-prapor
- ↑ https://htf.cuni.cz/HTF-101.html
- ↑ Zámek Protivín | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
- ↑ https://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/clanek/radnice-prahy-4-ma-nove-sidlo-stehuje-se-do-krce-115041
- ↑ http://www.praha4.cz/Casopis-Tucnak-1
- ↑ Archivovaná kopie. www.mkcr.cz [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-16.
- ↑ ‚Spekulace z intimního vztahu.‘ Milenka při zpronevěře nepomáhala, řekl definitivně soud | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-08-11 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
- ↑ O společnosti – 4-Majetková, a.s.. www.4-majetkova.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
- ↑ 4-Energetická: společnost 4-Energetická, a. s.. www.4-energeticka.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Společnost 4-energetická prý předražuje teplo, firmu už vyšetřuje policie. E15.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Rozhovor s Matejem Šandorem: Jak koalice v Praze 4 zpackala prodej 4-Energetické. www.piratskelisty.cz [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 1998 - 2000 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ BARTONÍČEK, Radek. Rezignace místostarosty rozpoutala na radnici Prahy 4 ostrý spor [online]. idnes.cz, 2000-08-02 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online.
- ↑ JANÍK, Miloslav. Odvolaná starostka se na nuselskou radnici možná vrátí [online]. idnes.cz, 2000-12-21 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ KEDROŇ, Radek. V Nuslích vládne nesnášenlivost [online]. idnes.cz, 2001-04-11 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Starostou Prahy 4 se stal Zděnek [sic] Hovorka z ODS [online]. idnes.cz, 2001-05-24 [cit. 2019-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ KMENTA, Jaroslav. Starosta dokazuje, kde vzal 5,5 milionu [online]. idnes.cz, 2005-06-14 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Starosta Prahy 4 rezignoval kvůli bytu [online]. idnes.cz, 2005-06-26 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Novým starostou Prahy 4 je Bohumil Koukal [online]. idnes.cz, 2005-06-30 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Časopis Tučňák [online]. MČ Praha 4 [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ STUCHLÍKOVÁ, Lucie. Boje uvnitř pražské ODS: Z čela Prahy 4 odvolán Horálek [online]. aktualne.cz, 2012-12-06 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Starosta Prahy 4 Horálek končí, potopili ho spolustraníci [online]. ct24.cz, 2012-12-06 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Výkonná rada ODS zrušila tři oblastní sdružení v Praze [online]. idnes.cz, 2013-02-28 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. Český statistický úřad (volby.cz) [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.
- ↑ LEDERER, Benedikt. Strany v Praze 4 přeskupují síly do voleb, čekají na konec obvodů [online]. idnes.cz, 2018-04-13 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ https://volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=5&xnumnuts=1100&xobec=500119&xstat=0&xvyber=0
- ↑ https://volby.cz/pls/kv2018/kv1111?xjazyk=CZ&xid=2&xdz=5&xnumnuts=1100&xobec=500119&xstat=0&xvyber=0
- ↑ MS v Praze, 14 A 213/2018; https://zpravy.aktualne.cz/domaci/na-praze-4-soud-prerozdelil-hlasy-pridal-hnuti-ano-koalice-m/r~9722efa6dddd11e8abf3ac1f6b220ee8/
- ↑ https://praha4.pirati.cz/program/strategie.html[nedostupný zdroj]
- ↑ Nové koalice vznikly v Praze 2 a 4 [online]. Česká tisková kancelář, 2018-10-12. Dostupné online.
- ↑ https://forum.pirati.cz/viewtopic.php?f=940&t=40185&p=586664#p586664
- ↑ https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=4&xnumnuts=1100&xobec=554782&xobvod=3&xstrana=53
- ↑ Martin Bajtler: Politický otřes v Praze 4, MF DNES 26. dubna
- ↑ Praha 4 má nové vedení, skončil starosta Štěpánek a téměř všichni radní [online]. prazskypatriot.cz, 2019-04-24 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Společné prohlášení předsedů STAN, TOP 09 a Strany zelených k odvolání Rady MČ Praha 4 [online]. top09.cz, 2019-04-26 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Omluva všem členům a sympatizantům KDU-ČSL na Praze 4 [online]. praha4.kdu.cz, 2019-04-25 [cit. 2019-05-09]. Dostupné online.
- ↑ http://www.praha4.cz/appo/card/1525/Svoboda-Josef.html
- ↑ PROKEŠ, Jan. Politický otřes na čtyřce. Zastupitelka Klára Cingrošová změnila „tým". Pražský deník. 2021-03-06. Dostupné online [cit. 2021-10-04].
- ↑ MČ Praha 4: Zprávy z Prahy 4 - Prahu 4 povede koalice ODS, TOP 09 a ANO 2011. www.praha4.cz [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané městské části Praha 4 [online]. MČ Praha 4 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam kulturních památek v Braníku
- Seznam kulturních památek v Hodkovičkách
- Seznam kulturních památek v Krči
- Seznam kulturních památek ve Lhotce (Praha)
- Seznam kulturních památek v Michli
- Seznam kulturních památek v Nuslích
- Seznam kulturních památek v Podolí (Praha)
- Seznam kulturních památek v Záběhlicích
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Období | Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
historické | I. | III. | IV. | V. | II. | VI. | XII. | VII. | VIII. | X. | IX. | XI | XII. | XX. | XIII. | XIV. | XV. | XVI. | XVII. | XVIII. | XIX. | |||||||||||||
1949–1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 3 | 9 | 11 | 12 | 10 | 13 | 14 | 15 | 16 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||
od 1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 3 | 10 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||||||
od 2002 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 14 | 18 | 19 | 20 | 21 | 3 | 10 | 15 | 22 | 11 | 4 | 12 | 5 | 13 | 16 | 17 | 6 |