Petr Dillinger

Petr Dillinger
Narození	17. září 1899; Český Dub ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. dubna 1954 (ve věku 54 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, učitel, ilustrátor, grafik, kurátor a typograf
Manžel(ka)	Vlasta Dillingerová,; roz. Schättingerová ; (sňatek 1928–1954)
Děti	Ivan Dillinger (1941–2013)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamětní deska na rodném domě malíře, grafika a ilustrátora Petra Dillingera v Českém Dubu

Petr Dillinger (17. září 1899 Český Dub – 24. dubna 1954 Praha) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog.

Život

Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera (* 1863)^[1]^[2]^[3] a jeho ženy Kláry roz. Stárkové (* 1869 Písek)^[4]. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937.

V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou (1903–1980) a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem „Skupiny výtvarných umělců v Brně“ a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. dubna 1954 v Praze a je pohřben v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově (F-48), spolu s oběma rodiči, manželkou Vlastou a synem Ivanem (30. července 1941 – 15. února 2013).

Ocenění

1922 – 2. cena v soutěži na Exlibris pro Spolek sběratelů a přátel Exlibris
1928 – Storowova cena na Mezinárodní výstavě grafiky v Los Angeles za dřevoryt Schody
1928 – „Diplom díků a uznání“ podpůrného spolku při akademii Výtvarných Umění v Praze
1930 – čestné uznání na Mezinárodní výstavě grafiky v Chicagu za dřevoryt Zahradník
1936 – čestné uznání na Mezinárodní výstavě ex libris v Los Angeles
1939 – čestné uznání Spolku českých bibliofilů za knihu A.Hejduka Cigánské melodie
1941 – diplom uznání za účast na výstavě „Bydlení“ pořádané v domě uměleckého průmyslu v Praze

Dílo

Vycházel ze sociálního umění 20. let a neoklasicismu. Zabýval se náměty idealizovaného venkovského života a městské periferie (Pasáčci u vody, Pradleny, Voraři). Těžištěm tvorby Petra Dillingera byla volná grafika, zejména dřevoryt a lept.

Celkem ilustroval více než 90 knih české a světové literatury, např. Erbenovu Kytici, Babičku Boženy Němcové, Máchův Máj, romány Karolíny Světlé, dále Goethea, Musseta, Cervantese a mnohé další tituly. Často se podílel na tvorbě bibliofilských tisků. Jeho rozsáhlá grafická tvorba zahrnuje více než 350 dřevorytů, 200 leptů, suchých jehel a akvatint a 200 litografií. Tvorbě exlibris se věnoval v letech 1922–1954. Vytvořil jich více než 200, převážně dřevorytem a částečně leptem. Mnohé byly rovněž zinkografické reprodukce perokreseb.

Od roku 1976 nese jeho příjmení ulice v Brno-Řečkovicích. V roce 1995 otevřelo Podještědské muzeum v Českém Dubu „Kabinet českého malíře Petra Dillingera“ a na jeho rodném domě byla umístěna pamětní deska.

Galerie

Údolí sv. Jána (olej na plátně) 1924
Pouštění draků (lept)
Dívčí akt (litografie)
Pradlena (barevná litografia) 1930
St. Malo (olej na šepsovaném plátně) 1931
Svatý Mořic v Olomouci
Na balkóně (barevná akvatinta) 1930

Odkazy

Reference

Literatura

Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Dillinger na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Dillinger
Petr Dillinger v informačním systému abART
Petr Dillinger v Encyklopedii dějin města Brna
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Dillinger Patr (1864) jeho rodina
Kouzlo Exlibris, Dillinger Petr Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
Exlibris Petra Dillingera v Knihovně národního muzea
Rodopisná revue, Dillinger Petr
Infofila magazín o filatelii, Zapomenutí umělci – Petr Dillinger
Rodinný hrob Petra Dillingera na portále BillionGraves.com

[1] triční záznam o narození Petra Dillingera staršího, farnost Javorná str. 436

[2] triční záznam o narození Petra Dillingera staršího, farnost Javorná str. 437

[3] triční záznam o sňatku Petra Dillingera st. a Kláry Samkové, farnost Písek, str. 263

[4] triční záznam o narození Kláry Samkové, farnost Písek, str. 119

[1]

[2]

[3]

[4]