Patricia Petibonová
| Patricia Petibon | |
|---|---|
 Patricia Petibon v roce 2009 | |
| Základní informace | |
| Rodné jméno | Patricia Josette Petibon |
| Narození | 27. února 1970 (54 let) Montargis  Francie |
| Hlasový obor | soprán |
| Manžel(ka) | Didier Lockwood (2015–2018) |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Patricia Petibon (* 27. února 1970, Montargis) je francouzská koloraturní sopranistka.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Studovala zpěv na Národní konzervatoři hudby a tance v Paříži, kde v roce 1995 získala první cenu.
Její repertoár zahrnuje francouzskou barokní a klasickou hudbu.[1] Zpívá také árie např. od Georga Friedricha Händela, Mozarta, ale i od moderních skladatelů jako jsou Poulenc, Bernstein, Copland nebo Bacri.
Spolupracovala s dirigenty jako např. William Christie (zejména s jeho barokním souborem Les Arts Florissants), John Eliot Gardiner, Marc Minkowski, Nikolaus Harnoncourt, Daniel Harding, s režisérem Bobem Wilsonem nebo s rakouským souborem Concertus Musicus Wien. V roce 1996 debutovala v Národní pařížské opeře s operou Jeana-Philippe Rameaua Hippolitus a Aricia. Kromě mnoha ženských rolí, které představují naivní nebo extravagantní ženy, ztvárňuje i tragické postavy, jako např. titulní roli v opeře Lulu od Albana Berga, se kterou debutovala v roce 2010 v Barceloně.
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]Sólo
[editovat | editovat zdroj]- Airs baroques français, avec Patrick Cohën-Akenine, Les Folies françoises (2002)
- Les Fantaisies de Patricia Petibon (2004)
- French Touch (2004)
- Amoureuses (2008)
- Rosso (2010)
- Melancolia (2011)
- Nouveau Monde (2012)
Opery
[editovat | editovat zdroj]- Georg Friedrich Haendel - Acis et Galatée - William Christie, Les Arts Florissants (1990), Damon
- Étienne Nicolas Méhul - Stratonice, Christie, (1996), Stratonice
- Stefano Landi - Il Sant'Alessio, Christie, (1996), Alessio
- Jean-Philippe Rameau - Hippolyte et Aricie, Christie (1997), Une Prêtresse / Une Bergère
- Léo Delibes - Lakmé, Michel Plasson, Chœur & Orchestre du Capitole de Toulouse (1998), Ellen
- Antonio Caldara - La Passione di Gesù Cristo Signor Nostro, Fabio Biondi, Europa Galante (1999), Maddalena
- Wolfgang Amadeus Mozart - L'enlèvement au sérail, Christie, (1999), Blonde
- Jules Massenet - Werther, Antonio Pappano, (1999), Sophie
- Joseph Haydn - Armida, Nikolaus Harnoncourt (2000), Zelmira
- Jacques Offenbach - Orphée aux Enfers, Marc Minkowski (2002), Cupidon
- Marc-Antoine Charpentier - La Descente d'Orphée aux Enfers, Christie, (2005), Daphné
- Niccolò Jommelli - Armida abbandonata, Christophe Rousset, Les Talens Lyriques (2005), Ubaldo, un valet
- Joseph Haydn - Orlando Paladino, Harnoncourt (2006), Angelica
- Jacques Offenbach - Les Contes d'Hoffmann, (2006), Olympia
- Ferdinand Hérold - Zampa, (2008), Camille
- Carl Orff - Carmina Burana, Daniel Harding, (2010)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Patricia Petibonová na slovenské Wikipedii.
- ↑ DRÁPELOVÁ, Věra. „Pluji za hudbou jako Kolumbus,“ hlásí temperamentní Patricia Petibonová. iDNES.cz [online]. 2013-10-8 [cit. 2015-11-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Patricia Petibonová na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránka
- Patricia Petibonová v Internet Movie Database (anglicky)
- (francouzsky) Biografie na webu musicme.com
Osoba Patricia Petibon ve Wikicitátech
