Pardubická kotlina
| Pardubická kotlina | |
|---|---|
 Kunětická hora, letecký snímek | |
| Nejvyšší bod | 315 m n. m. (Kunětická hora) |
| Rozloha | 624,1 km² |
| Střední výška | 283,3 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Východolabská tabule |
| Sousední jednotky | Chlumecká tabule Orlická tabule Svitavská pahorkatina Železné hory |
| Podřazené jednotky | Smiřická rovina Kunětická kotlina Kladrubská kotlina Východolabská niva Holická tabule Dašická kotlina Sezemická kotlina Nemošická tabule |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, jílovec, prachovec, váté písky, sediment, spraš |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 50°4′26″ s. š., 15°50′28″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIC-1C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pardubická kotlina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Východolabské tabule, ležící v okresech Hradec Králové a Náchod v Královéhradeckém kraji, v okresech Pardubice, Chrudim a Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji a v okrese Kolín ve Středočeském kraji.
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]
Území podcelku se rozkládá zhruba mezi sídly Heřmanice (okres Náchod) (na severu), Vysoká nad Labem (na středovýchodě), Vraclav (na jihovýchodě), Ostřešany a Přelouč (na jihu), Týnec nad Labem (na jihozápadě) a Křičeň (na středozápadě). Uvnitř podcelku leží titulní krajské město Pardubice, další krajské město Hradec Králové (část) a Lázně Bohdaneč, Smiřice, Dašice, Holice, Sezemice, Holice, Jaroměř (část) a Rybitví.[1]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Podcelek Pardubická kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIC–1C) náleží do celku Východolabská tabule. Dále se člení na osm okrsků: Smiřická rovina (VIC–1C–1) na severovýchodě, Kunětická kotlina (VIC–1C–2) uprostřed, Kladrubská kotlina (VIC–1C–3) na jihozápadě, Východolabská niva (VIC–1C–4) v ose, Holická tabule (VIC–1C–5) na východě, Dašická kotlina (VIC–1C–6) na jihovýchodě, Sezemická kotlina (VIC–1C– 7) na východě a Nemošická tabule (VIC–1C–8) na jihu.[2]
V podrobnějším členění Balatky a Kalvody[3] má Pardubická kotlina pět okrsků: Královéhradecká kotlina, Kunětická kotlina, Přeloučská kotlina, Dašická kotlina a Holická tabule.
Kotlina sousedí s dalším podcelkem Východolabské tabule, Chlumeckou tabulí na západě, a s celky Orlická tabule na východě a severu, Svitavská pahorkatina na jihu a Železné hory na jihozápadě.[2]
Kompletní geomorfologické členění celé Východolabské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším bodem Pardubické kotliny je Kunětická hora (315 m n. m.).
| název vrcholu | výška (m n. m.) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Kunětická hora | 315 | Kunětická kotlina |
| Sychrova | 289 | Holická tabule |
| Žernov | 277 | Holická tabule |
| Hořánek | 265 | Holická tabule |
| Na Svatém | 265 | Smiřická rovina |
| Borek | 258 | Dašická kotlina |
| Praskačka | 241 | Smiřická rovina |
| Kladivo | 239 | Kunětická kotlina |
| Vesecký kopec | 238 | Dašická kotlina |
| V Horkách | 235 | Kunětická kotlina |
| Cháby | 228 | Smiřická rovina |
| Lhotka | 225 | Kladrubská kotlina |
| Hranický | 225 | Kunětická kotlina |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pardubická kotlina na Mapy.cz
- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
