Pamír
| Pamír Помир, Памир پامیر 帕米爾高原 | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 7 649 m n. m. (Kongur) |
| Délka | 500 km |
| Šířka | 400 km |
| Rozloha | 120 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
| Sousední jednotky | Hindúkuš, Pamíro-Alaj, Ťan-šan, Kchun-lun, Karákoram |
| Podřazené jednotky | Západní Pamír, Východní Pamír, Váchánský Pamír, Čínský Pamír |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Kyrgyzstán Tádžikistán Afghánistán Čína |
 | |
| Povodí | Amudarja, Tarim |
| Souřadnice | 38° s. š., 71° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pamír (tádžicky Помир, Pōmīr, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan, ujgursky پامىر ئېگىزلىكى, Pamir eghizliki) je rozsáhlý horský masív v Tádžikistánu, Afghánistánu, Číně a drobně i v Kyrgyzstánu. Leží mezi pohořími Hindúkuš, Karákoram, Kchun-lun a Ťan-šan. Celková rozloha činí asi 120 000 km², délka 500 km, šířka okolo 400 km. Je čtvrtým nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7 649 m. Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7 495 m).
Geologický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Oblast Pamíru ovlivnilo již kaledonské a především hercynské vrásnění. V době alpsko-himálajského vrásnění docházelo ke zdvihům a poklesům rozlehlých oblastí a staré vrásné struktury tak byly značně zmlazeny. Staré paroviny byly zdviženy o 4 000 m, u horských okrajů až 6 000 - 8 000 m. Dodnes se zde vyskytují četná zemětřesení.
Geografické členění
[editovat | editovat zdroj]Západní Pamír
[editovat | editovat zdroj]
Západní Pamír má alpský charakter, leží především v Tádžikistánu, jen Zaalajský hřbet zasahuje do Kyrgyzstánu. Vrcholy jsou většinou strmé a ostré, jednotlivé masívy jsou odděleny hlubokými dolinami. Tři vrcholy přesahují nadmořskou výšku 7 000 m, řada dalších je vyšších než 6 000 m.
Ledovce pokrývají plochu asi 8 000 km². Podnebí je vlhké, v nižších polohách se vyskytuje pestrá flóra i fauna.
Nejdůležitější horské hřbety jsou zde:
Východní Pamír
[editovat | editovat zdroj]
Východní Pamír leží v Tádžikistánu a částečně v Čínské lidové republice. Od západního Pamíru se výrazně liší: vrcholy jsou nižší (jen málokteré přesahují 6 000 m) a zalednění je řidší. Východní Pamír je rozsáhlá nehostinná náhorní plošina; jeho podnebí je suché a chladné, vegetace i živočišstvo velmi řídké.
Nejdůležitější horské hřbety jsou:
Afghánský (Vachánský) Pamír
[editovat | editovat zdroj]
Vachánský Pamír sousedí s jižní částí východního Pamíru, leží na území Afghánistánu a nachází se zde Vachánský koridor. Dále s ním sousedí pohoří Hindúkuš. Nejvyšší vrchol je Kóh-i Vachán (6 330 m).
Čínský Pamír
[editovat | editovat zdroj]K čínskému Pamíru patří Kašgarský hřbet. Někdy bývá nesprávně řazen k pohoří Kchun-lun. Tři vrcholy Kašgarského hřbetu přesahují 7 500 m: Kongur (Kung-ke-er-šan), vysoký 7 719 m; Kongur Tjube Tagh, vysoký 7 595 m a Muztagh-ata, vysoký 7 546 m.
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Níže uvedená tabulka obsahuje nejdůležitější vrcholy Pamíru - jednak jeho nejvyšší vrcholy, a pak také nejvyšší vrcholy jednotlivých horských hřbetů. Nejde tedy jednoduše o seznam nejvyšších vrcholů, mnohé vyšší, ale méně důležité vrcholy uvedeny nejsou.
Významné vrcholy Pamíru
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Sovětského svazu. Praha: SPN, 1982. 420 s. S. 304–321.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- pohoří Ťan-šan, hory Džengiš Čokusu (Pik Pobeda, 7 439 m) a Chan Tengri (6 995 m)
- pohoří Karakoram
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Pamír na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pamír na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Pamír ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Pamír v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
