Přeskočit na obsah

Oswald Nischelwitzer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oswald Nischelwitzer
Oswald Nischelwitzer, busta v Mauthenu
Oswald Nischelwitzer, busta v Mauthenu
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1873 – 1894
Poslanec Korutanského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození30. listopadu 1811
Mauthen
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. května 1894 (ve věku 82 let)
Mauthen
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profesepolitik
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oswald Nischelwitzer (30. listopadu 1811 Mauthen15. května 1894 Mauthen[1][2]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Vystudoval gymnázium, pak se musel ujmout správy rodinného statku.[2] Od roku 1850 působil jako správce velkostatku hrabat z Ortenburgu v Korutanech.[1] Byl mu roku 1855 udělen zlatý záslužný kříž, roku 1872 Řád Františka Josefa a krátce před smrtí roku 1894 i Řád železné koruny.[3][2] Byl též starostou Mauthenu.

Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. V roce 1861 se stal poslancem Korutanského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Hermagor.[3] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Korutany (kurie venkovských obcí, obvod Hermagor, Arnoldstein. Koltschach, Tarvis).[4] K roku 1861 se uvádí jako správce, bytem v Mauthenu.[5] Do vídeňského parlamentu se pak po delší přestávce vrátil v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, nyní za kurii venkovských obcí v Korutanech, obvod Spital, Gmünd, Hermagor atd. Za týž obvod uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1879, volbách do Říšské rady roku 1885 a volbách do Říšské rady roku 1891. V parlamentu setrval až do své smrti roku 1894.[4]

Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[6] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných politických proudů).[7] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[8] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[9] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[10] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[11]

Zemřel v květnu 1894.[2]

  1. a b Nischelwitzer, Oswald (1811) [online]. bildarchivaustria.at [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c d Sterbfälle. Bohemia. Květen 1894, roč. 67, čís. 133, s. 4. Dostupné online. 
  3. a b Mauthen im Gailtal Robert Peters und Sepp Lederer [online]. bergsteigerdoerfer.at [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=134&size=45
  6. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  7. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  8. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  9. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  10. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  11. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.