Oldřich Šroněk
| Oldřich Šroněk | |
|---|---|
| Narození | Jaroměř |
| Úmrtí | 29. srpna 1948 Praha |
| Povolání | úředník, vládní rada a ředitel |
| Příbuzní | Hana Volavková (švagrová) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Oldřich Šroněk (Jaroměř – 29. srpna 1948 Praha) byl český rada zemské zprávy a policejní ředitel.[1]
Oldřich Šroněk se narodil v Jaroměři, kde chodil i na obecnou školu. Se studii pokračoval v Hradci Králové na gymnáziu (v letech 1905–1912)[2] a v Praze na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Za studií se stal členem realistického klubu, a díky tomu se stýkal s budoucími prezidenty T. G. Masarykem a Edvardem Benešem i novinářem a politikem Janem Herbenem.[1]
Po začátku první světové války byl odveden a sloužil v rodné Jaroměři u pěšího pluku 98. Následně byl na ruské, italské a albánské frontě. Při převratu v roce 1918 byl na dovolené v Jaroměři, kde se ihned nahlásil do československé armády a začal vést jaroměřskou posádku k obsazení pevnosti Josefov, která byla v té době obsazena Maďary.
Po propuštění z vojenské služby dokončil studia a následně u dr. Kaliny v Jaroměři působil jako advokátní koncipient. V roce 1920 nastoupil v Užhorodě na místo vrchního rady politické správy[2] prezídia civilní zemské správy (presidiálního šéfa/přednosty zemského úřadu[3]). Ve stejném roce se oženil s Olgou Frankensteinovou (1895–1982)[4], rovněž rodačkou z Jaroměře[1], ovšem židovského původu, starší sestrou pozdější historicky umění Hany Volavkové.
V Užhorodě ve stejné funkci působil až do roku 1937, kdy se od 2. července stal policejním ředitelem.[3] Ve funkci nahradil vrchního policejního radu Herra, který byl jmenován policejním ředitelem v Karlových Varech.[5] Šroněk tuto pozici zastával do 5. března 1939. Tehdy s generálem Olegem Svátkem odjel do Prahy a nastoupil tam na policejní ředitelství.[1] Za mobilizace byl pověřen úkolem styčného politického důstojníka u 12. divize.[6]
Při cestě po Podkarpatské Rusi doprovázel bývalého rumunského krále Michala, za což obdržel vysoké rumunské ocenění. Ve stejném regionu doprovázel rovněž Edvarda Beneše s manželkou Hanou.[1]
Na pražském policejním ředitelství působil až do roku 1944, kdy odešel do důchodu. Poté byl perzekvován, dán do koncentračního tábora v Bystřici na Benešovsku, kde byl držen po dobu 10 měsíců do 5. května 1945. Následně opět pracoval ve státní správě, nově na Osidlovacím úřadu (přednosta organizačního oddělení[7]) a Fondu národní obnovy jako vládní rada. Tuto pozici vykonával až do své smrti.[1]
Byl jmenován čestným občanem Jaroměře za to, že se společně s dr. Holdíkem a Otakarem Španielem zasloužil o to, že Jaroměř získala Okresní národní výbor.[1]
Oldřich Šroněk zemřel v Praze náhle na infarkt dne 29. srpna 1948. Pohřben byl následně v pátek 3. září.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g Za doktorem Oldřichem Šroňkem. Jaroměřsko: časopis rodáků a přátel jaroměřského kraje [online]. 1948 [cit. 2024-04-05]. Roč. 2, čís. 10. Dostupné online.
- ↑ a b KALÁB, Ludvík; SIMON, Josef. 300 let královéhradeckého gymnasia 600 let latinských škol v Hradci Králové [online]. 1936 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Nový policejní ředitel. Národní listy [online]. 1937-07-01 [cit. 2024-04-06]. Roč. 77, Večerní vydání 179. Dostupné online.
- ↑ The Story of Hana Volavková (1904–1985). Judaica Bohemiae [online]. 2010 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Noví policejní ředitelé. Venkov [online]. 1937-07-02 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Vládní rada dr. Oldřich Šroněk. Lidová demokracie, orgán Československé strany lidové [online]. 1948-09-04 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ ŘEHÁČEK, Karel. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze. Umístění, personální obsazení a organizační struktura centrály a oblastních úřadoven v letech 1945–1951. Paginae historiae, sborník Státního ústředního archivu v Praze [online]. 2011 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.