Nicola Sala

Nicola Sala
Nicola Sala
	Portrét skladatele (Ciro Punzo (1850–1911), Conservatorio di Musica San Pietra a Majella, Neapol)
Základní informace
Narození	7. dubna 1713; Tocco Caudio, Provincie Benevento, Kampánie
Původ	italský
Úmrtí	31. srpna 1801; Neapol
Povolání	italský hudební skladatel a pedagog
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicola Sala (7. dubna 1713 Tocco Caudio, Provincie Benevento, Kampánie – 31. srpna 1801 Neapol) byl italský hudební skladatel a teoretik.

Život

Narodil se v obci Tocco Caudio, která je dnes po sérii zemětřesenív letech 1980–81 opuštěna. Studoval na konzervatoři Conservatorio della Pietà dei Turchini v Neapoli v letech 1732–1740. Jeho učiteli byli Nicola Fago a Leonardo Leo. Svou první operu Vologeses zkomponoval ještě v době studia. Byla uvedena v Římě v roce 1737.

V roce 1745 se stal nástupcem Leonarda Lea ve funkci královského kapelníka. V roce 1761 byla na scéně Teatro di San Carlo s velkým úspěchem provedena jeho opera Zenobia na libreto Pietra Metastasia. Během šedesátých let zkomponoval ještě další 2 opery. Poté se však jako operní skladatel odmlčel.

Na Conservatorio della Pietà dei Turchini se stal v roce 1787 druhým maestrem a v roce 1793 jejím ředitelem. Byl jedním z nejúspěšnějších a nejvyhledávanějších neapolských hudebních pedagogů. K jeho žákům patřili mj.Vojtěch Jírovec, Gaspare Spontini, Ferdinando Orlandi, Ambrogio Minoja, Luigi Caruso, Giacomo Tritto a Valentino Fioravanti. Napsal řadu teoretických pojednání o hudbě a hudební teorii.

V roce 1799, při krutém potlačení parthenopské republiky neapolským králem Ferdinandem IV., byla většina originálů Salových děl ztracena. Byly objeveny až v roce 1860 a jsou uloženy v archivu neapolské konservatoře.

O odkaz skladatele pečuje konservatoř v Beneventu (Conservatorio Statale di Musica “Nicola Sala” di Benevento).

Dílo

Opery

Vologeso (libreto Apostolo Zeno, 1737, Řím)
La Zenobia (libreto Pietro Metastasio, 1761, Neapol)
Demetrio (libreto Pietro Metastasio, 1762, Neapol)
Merope (libreto Apostolo Zeno, 1769, Neapol)

Další vokální díla

Judith seu Bethuliae liberatio-Giuditta ossia La Betulia liberata (oratorium libreto Autore Ignoto, Benevento, 2007)
Giove, Pallade, Apollo (kantáta, 1763, Neapol)
Il giudizio d'Apollo (serenáda, slova Giovanni Fenizia, 1768, Neapol)
Erto, Ebone, Arminio (kantáta, 1769, Neapol)
La bella eroina (prolog, 1769, Neapol)
Varie (árie)

Teoretické práce

Regole del contrappunto pratico (1794, Neapol)
Principi di contrappunto
Elementi per ben suonare il cembalo
Disposizione a tre per introduzione alle fughe di tre parti
Il modo di disporre a tre sopra la scala diatonica
Disposizioni imitate a soggetto e contrasoggetto
Fughe con soggetto e contrasoggetto a suono plagale

Kromě toho se dochovalo 6 fug, 76 kánónů a solfeggií.

Literatura

C. A. De Rosa (Marchese di Villarosa): Memorie dei compositori di musica del Regno di Napoli (Napoli, 1840).
F. Florimo: La scuola musicale di Napoli e i suoi conservatori (Napoli, 1883/R1969), 42.
G. Leo: Nicola Sala, Rivista storica del Sannio, no.5 (1918).
S. di Giacomo: I quattro antichi conservatori di Napoli, (Milano e Napoli, 1924).
Ulisse Prota-Giurleo: I musicisti sanniti, Samnium, no.1 (1928)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicola Sala na Wikimedia Commons
Konzervatoř Nicola Saly v Beneventu
Životopis
Jevištní díla