Marmarošská župa (Československo)
| Marmarošská župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Velký Bočkov (1920–?) Slatinské Doly (?–?) Velký Bočkov (?–?) Sevluš (?–1926) |
| Země | Podkarpatská Rus |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 48°10′ s. š., 23°21′ v. d. |
| Vznik | červenec 1920[1] |
| Zánik | 1. července 1926[2] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 6 037 km²[3] |
| Počet obyvatel | 254 324 (1921)[3] |
| Hustota zalidnění | 42,1 obyv./km² |
| Počet okresů | 5 (1924) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marmarošská župa (někdy též Velkosevljušská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Podkarpatské Rusi v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena převážně vydělením z uherské Marmarošské župy. Existovala v letech 1920–1926, původně měla rozlohu 3 758 km², po roce 1921 pak 6 037 km². Její správním centrum měl být Chust, úřady však prozatímně sídlily postupně v obcích Velký Bočkov, Slatinské Doly a Sevluš.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Když československá armáda obsadila v první polovině roku 1919 většinu Podkarpatské Rusi, byla dne 6. června 1919, kvůli konsolidaci poměrů na tomto území během odchodu maďarských komunistických a rumunských jednotek, neoficiálně vyhlášena vojenská diktatura pod velením francouzského generála v československých službách Edmonda Hennocquea. Podkarpatská Rus byla postupně rozčleněna na čtyři župy, které vycházely z administrativních celků vytvořených zde Uherskem. Jedním z těchto celků byla i Marmarošská župa, která vznikla ze severní části původní uherské Marmarošské župy. Jižní část československé župy nadále ovládalo rumunské vojsko, které se stáhlo až v létě 1920.[4] Župní úřad začal fungovat v červenci 1920.[1] Při reorganizaci podkarpatoruských žup v roce 1921 získala Marmarošská župa nejen část území zrušené Mukačevské župy, ale i oblast původně patřící do Berežské župy.
V čele župy měl stát vládou jmenovaný župan, došlo však pouze k jmenování dočasného správce župy.[5] Původní sídlo uherské župy, město Marmarošská Sihoť, připadla Rumunsku, takže bylo potřeba zřídit nové správní centrum. Župní úřad proto prozatímně sídlil postupně v obcích Velký Bočkov (1920–?), Slatinské Doly (?–?), opět Velký Bočkov (?–?) a Sevluš (?–1926).[6] Definitivním sídlem župy se měl stát Chust.[7]
Marmarošská župa existovala do 30. června 1926. K 1. červenci 1926 byly všechny župy na Podkarpatské Rusi sloučeny v jedinou, Podkarpatoruskou župu.[2][5]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Marmarošská župa se nacházela na východě Podkarpatské Rusi, v okolí řek Tisy, Terebly a Teresvy. Tvořila nejvýchodnější část první Československé republiky a ze tří stran hraničila s jinými státy: na severu a východě s Polskem, na jihu s Rumunskem a na jihozápadě s Maďarskem. Pouze na západě sousedila s československou berežskou župou (do roku 1921 též s Mukačevskou župou).[8]
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Před reorganizací v roce 1921 se Marmarošská župa členila na čtyři slúžňovské okresy: Velký Bočkov, Rachov, Teresva a Ťačovo. Kvůli reorganizaci žup v roce 1921 a následnému slučování okresů se situace měnila, a nakonec byla Marmarošská župa tvořena šesti slúžňovskými okresy (Chust, Rachov, Sevluš, Teresva, Ťačovo a Volové).[1][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ŠVORC, Peter. Zakletá zem: Podkarpatská Rus 1918–1946. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-754-2. S. 87–88.
- ↑ a b Vládní nařízení č. 84/1926 Sb., o reorganisaci župní správy v území Podkarpatské Rusi. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Státní úřad statistický: Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15. února 1921. Praha: Státní úřad statistický. 1924. Dostupné online.
- ↑ POP, Ivan. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-237-6. S. 312.
- ↑ a b RYCHLÍK, Jan; RYCHLÍKOVÁ, Magdalena. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978-80-7429-768-7. S. 55–56.
- ↑ Encyklopedie českých právních dějin, V. svazek Pa–Právni. Příprava vydání Karel Schelle, Jaromír Tauchen. Ostrava: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk v koedici s Key Publishing, 2016. ISBN 978-80-7380-638-5. S. 427.
- ↑ MATOUŠEK, Karel. Podkarpatská Rus (všeobecný zeměpis se zvláštním zřetelem k životu lidu). Praha: Česká grafická unie, 1924. S. 213–214.
- ↑ GALLO, Lucie. Populační vývoj na Podkarpatské Rusi od roku 1918. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta – Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce Zdeněk Pavlík. s. 85. Dostupné online.
- ↑ POLÁŠEK, Vladimír; PAVLOV, Andrej. Demografický vývoj Podkarpatské Rusi v letech 1919-1937 [online]. Czechdemography.cz [cit. 2020-04-24]. S. 17. Dostupné online.