Ludovika Bavorská

Ludovika Bavorská
	Vévodkyně v Bavorsku
	Ludovika Bavorská
Narození	30. srpna 1808; Mnichov, Bavorské království
Úmrtí	26. ledna 1892 (ve věku 83 let); Mnichov, Bavorské království
Manžel	Maxmilián Josef Bavorský
Potomci	Ludvík Bavorský; Vilém Karel; Helena Bavorská; Alžběta Bavorská; Karel Teodor Bavorský; Marie Bavorská; Matylda Bavorská; Sofie Bavorská; Maxmilián Emanuel Bavorský
Dynastie	Wittelsbachové
Otec	Maxmilián I. Josef Bavorský
Matka	Karolína Frederika Vilemína Bádenská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludovika Vilemína Bavorská (německy Ludovika Wilhelmine von Bayern^[1], 30. srpna 1808, Mnichov – 26. ledna 1892, Mnichov) byla bavorská královská dcera a provdaná bavorská vévodkyně, byla matkou rakouské císařovny Alžběty a neapolsko-sicilské královny Marie.

Původ

Ludovika se narodila z manželství bavorského královského páru Maxmiliána I. Josefa a Karolíny Bádenské.

Otec, jako syn Fridricha Michaela Falcko-Birkenfeldského a Marie Františky Falcko-Sulzbašské, pocházel z dynastie Wittelsbachů (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweil). Po smrti bezdětného Karla II. Theodora, který byl také jako Karel IV. Teodor kurfiřtem falckým, v roce 1799 se stal bavorským kurfiřtem a v roce 1806, po povýšení kurfiřtství na království Napoleonem, prvním bavorským králem.

Matka Karolína, dcera dědičného prince Karla Ludvíka a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadské, se v roce 1797 stala otcovou druhou manželkou. Jejími sestrami byly ruská carevna Jelizaveta Alexejevna, manželka cara Alexandra I. či švédská královna Frederika, manželka krále Gustava IV. Adolfa.

Sourozenci

Ludovika vyrůstala v početné rodině, její otec měl z prvního manželství čtyři přeživší děti a z druhého včetně Ludoviky pět.

Polorodí sourozenci

Ludvík se po otcově smrti stal bavorským králem a Karolina Augusta se provdala za rakouského císaře Františka I.

Sestry

Alžběta Ludovika se stala pruskou královnou, Amálie Augusta a Marie Anna se staly saskými královnami a Žofie Frederika se stala matkou rakouského císaře Františka Josefa I.

Život

Byla považována za nejkrásnější z Maxmiliánových dcer, přesto se musela, jako jediná z jeho dětí, provdat „pod úroveň“. Už v dětství ji její otec zaslíbil vnukovi Viléma Bavorského, prvního vévody in Bayern. Sňatek Ludoviky a Maxmiliána se konal v roce 1828 u Tegenerského jezera. Povahy obou mladých lidí byly velmi rozdílné. Maxmilián navíc právě prožíval románek s obyčejnou dívkou a netajil se tím, že Ludoviku nemiluje a žení se pouze z ohledu na svého děda; Ludovika se zase chtěla provdat za portugalského prince, do kterého byla zamilovaná.

Manželství Maxe a Ludoviky nebylo příliš šťastné, kromě posledních let, a začalo zamčením novomanžela o svatební noci ve skříni. Maxmilián svou ženu pravidelně podváděl (měl i dvě nemanželské děti), což vedlo k rozmíškám mezi manžely a následnému usmiřování. Max také často cestoval a prováděl různé výstřední kousky, takže se o výchovu dětí starala výhradně Ludovika. Rodina pobývala buď v paláci v Mnichově nebo v zámečku Possenhofen u Starnberského jezera.

Způsob života rodiny se zcela vymykal zvyklostem běžným mezi tehdejší šlechtou. Žili skromně, měšťanským životem; Ludovika milovala venkov a přírodu, nedbala o módu ani o společnost či politiku. Nezajímala ji reprezentace, zabývala se péčí o své děti, což bylo něco zcela neobvyklého. Když však její synovec, císař František Josef I. v roce 1853 hledal nevěstu, využila šanci dostat svou rodinu do blízkosti císařského dvora; původně byla zamýšlena jako nevěsta pro něj nejstarší dcera Helena, František Josef se však prudce zamiloval do její mladší, teprve patnáctileté sestry Alžběty, která se také stala rakouskou císařovnou.

Potomci

Ludovika s dětmi Ludvíkem, Helenou a novorozenou Alžbětou

Z manželství s vévodou Maxem se narodilo devět děti, jedno zemřelo v dětském věku^[2]:

Ludvík Vilém (21. června 1831 – 6. listopadu 1920), bavorský vévoda,

⚭ 1859 Jindřiška Mendlová (31. července 1833 – 12. listopadu 1891), později svobodná paní z Wallersee

⚭ 1892 Antonie Barthová (25. října 1871 – 23. května 1956), morganatické manželství, rozvedli se v roce 1913

Vilém Karel (24. prosince 1832 – 13. února 1833)
Helena (4. dubna 1834 – 16. května 1890), ⚭ 1858 kníže Maxmilián Antonín z Thurnu a Taxisu (28. září 1831 – 26. června 1867)
Alžběta (24. prosince 1837 – 10. září 1898), ⚭1854 František Josef I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916), Císař rakouský, apoštolský král uherský, král český atd.
Karel Teodor (9. srpna 1839 – 30. listopadu 1909)

⚭ 1865 Žofie Saská (15. března 1845 – 9. března 1867)

⚭ 1874 Marie Josefa Portugalská (19. března 1857 – 11. března 1943)

Marie (4. října 1841 – 19. ledna 1925), ⚭ 1859 František II. (16. ledna 1836 – 27. prosince 1894), král obojí Sicílie v letech 1859–1861
Matylda (30. září 1843 – 18. června 1925), ⚭ 1861 Ludvík Maria Bourbonsko-Sicilský (1. srpna 1838 – 8. června 1886), hrabě z Trani
Žofie (23. února 1847 – 4. května 1897), ⚭ 1868 Ferdinand z Alençonu (12. července 1844 – 29. června 1910), vévoda z Alençonu
Maxmilián Emanuel (7. prosince 1849 – 12. června 1893), ⚭ 1875 Amálie Sasko-Coburská (23. října 1848 – 6. května 1894)