Lubomír Metnar
mjr. v. v. Mgr. Lubomír Metnar | |
---|---|
Lubomír Metnar na konci ledna 2018 | |
13. ministr vnitra ČR | |
Ve funkci: 13. prosince 2017 – 27. června 2018 | |
Předseda vlády | Andrej Babiš |
Předchůdce | Milan Chovanec |
Nástupce | Jan Hamáček |
18. ministr obrany ČR | |
Ve funkci: 27. června 2018 – 17. prosince 2021 | |
Předseda vlády | Andrej Babiš |
Předchůdce | Karla Šlechtová |
Nástupce | Jana Černochová |
Náměstek ministra vnitra ČR | |
Ve funkci: 11. července 2013 – 14. července 2014 | |
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 9. října 2021 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA (2017) |
Nestraník | |
v české vládě | za ANO 2011 (2017–2021) |
ve Sněmovně | za ANO 2011 (od 2021) |
Narození | 6. října 1967 (57 let) Olomouc Československo |
Sídlo | Frýdlant nad Ostravicí |
Alma mater | Ostravská univerzita |
Profese | policista, politik a úředník |
Podpis | |
Commons | Lubomír Metnar |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lubomír Metnar (* 6. října 1967 Olomouc) je český politik a bývalý policista, od června 2018 do prosince 2021 ministr obrany ČR ve druhé vládě Andreje Babiše, předtím od prosince 2017 do června 2018 ministr vnitra ČR v první vládě Andreje Babiše, v letech 2013 až 2014 náměstek ministra vnitra ČR. V říjnu 2021 se stal poslancem Poslanecké sněmovny PČR, působí jako nestraník za hnutí ANO 2011.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě se jako předem vybraný branec před výkonem náhradní pětiměsíční vojenské služby (pro uchazeče z ČSR ve Frýdku-Místku) v organizovaném termínu 1. října 1987 písemně zavázal vstoupit do služebního poměru příslušníka Veřejné bezpečnosti a vykonávat po dobu 19 měsíců službu u Pohotovostního útvaru VB (s ukončeným středním vzděláním v hodnosti strážmistra)[1] a potom ještě další tři roky u výkonných součásti Veřejné bezpečnosti.[2] U Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti působil od 1. března 1988 (přijat kádrovým rozkazem velitele pluku Břetislava Zdráhaly) do 23. února 1989.[3]
Z historických pramenů vyplývá, že do pohotovostního pluku nastoupil 1. března 1988 a působil v něm do 23. února 1989. Všichni frekventanti byli přijati na základě vlastní žádosti. Až poté Metnar přešel na půlroční praxi do Ostravy. V období, kdy budoucí ministr vnitra u pluku sloužil, proběhlo několik „protistátních akcí“. A útvar byl nejen v pohotovosti, ale i zasahoval.www.tyden.cz, 13.12.2017[4]
Po odsloužení půlroční praxe v Ostravě a splnění služby tří závazných let u VB studoval v letech 1992 až 1993 Střední policejní školu Ministerstva vnitra v Holešově (do r. 1992 Důstojnická a praporčická škola SNB, PS a VMV, od r. 1992 do r. 2008 Střední policejní škola Ministerstva vnitra, od r. 2008 Vyšší policejní škola a Střední policejní škola MV v Holešově),[5] kde si byl povinen doplnit vzdělání získané na civilní škole odborným bezpečnostním vzděláním na resortní škole ministerstva vnitra.[6][pozn. 1]
V letech 1994 až 1998 studoval na Ostravské univerzitě v Ostravě se specializací na ekonomiku, obchod a služby (získal titul Mgr.).[7] Následně vykonával službu policejního vyšetřovatele v Moravskoslezském kraji. Od tehdejšího ministra vnitra ČR Martina Peciny obdržel medaili za to, že s týmem vyšetřovatelů dostal před soud pachatele žhářského útoku ve Vítkově, při němž byla těžce popálená malá Natálka.
V roce 2011 se stal šéfem bezpečnosti strojírenského podniku ve Vítkovicích, jehož vlastníkem je Jan Světlík. V červenci 2013 se stal prvním náměstkem tehdejšího ministra vnitra ČR Martina Peciny. Po nástupu ministra Milana Chovance byl přesunut na post řadového náměstka. Ministerstvo vnitra ČR opustil v červenci 2014.
Následně se vrátil do zaměstnání v soukromém podnikatelském sektoru. Od roku 2015 až do svého návratu do politiky byl místopředsedou představenstva firmy VTK Special a.s.[8] a od roku 2016 také členem dozorčí rady akciové společnosti Vítkovice Heavy Machinery.[9]
Metnar žije ve městě Frýdlant nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku.
Politické působení
[editovat | editovat zdroj]V roce 2017 byl Metnar několik měsíců členem hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), jehož někteří členové chtějí, aby Česká republika vystoupila z NATO a Evropské unie. Pak z tohoto hnutí vystoupil a prohlásil: „Je nutné v nich zůstat, jsem jejich zastáncem. Není pravda, že bych kdy zastával názor o vystoupení z těchto struktur.“[10]
Na konci listopadu 2017 se stal kandidátem na post ministra vnitra ČR ve vznikající první vládě Andreje Babiše.[11][12] Dne 13. prosince 2017 jej prezident Miloš Zeman do této funkce jmenoval.[13]
Před prezidentskou volbou v lednu 2018 Metnar na oficiálním webu Ministerstva vnitra ČR dementoval informaci, že Miloš Zeman postupuje jakožto stávající prezident automaticky do druhého kola[14]. Ta byla pronesena ironickým tónem Jindřichem Šídlem v jeho satirickém pořadu Šťastné pondělí[15] a poté byla v tištěné podobě v jiném znění neznámo kým rozšířena do schránek jedné ulice v Ostravě-Zábřehu[16]. Lživé informace o protikandidátovi ve druhém kole Jiřím Drahošovi včetně nepravdivého nařčení z jeho členství v StB však veřejně nevyvracel, protože měly podle Metnara jiný charakter závažnosti[17].
Na konci června 2018 jej Andrej Babiš opět navrhl do své druhé vlády, tentokrát však na post ministra obrany ČR[18] a dne 27. června 2018 jej prezident Miloš Zeman do této vlády jmenoval. K tomuto dni tak zároveň opustil funkci ministra vnitra ČR.[19] Dne 29. září 2020 společně s dalšími ústavními činiteli vyzval Arménii a Ázerbájdžán k zastavení konfliktu v Náhorním Karabachu.[20]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako nestraník na 2. místě kandidátky hnutí ANO 2011 v Moravskoslezském kraji.[21] Získal 6 481 preferenčních hlasů, a stal se tak poslancem.[22]
Kontroverze
[editovat | editovat zdroj]Podezření z plagiátorství (Mgr.)
[editovat | editovat zdroj]V červenci 2018, v návaznosti na zjištění plagiátorství v kvalifikačních pracích členů vlády Andreje Babiše (Taťány Malé a Petra Krčála), upozornila Česká televize na nesrovnalosti v diplomové práci Lubomíra Metnara, na téma "Kolektivní investování", kterou v roce 2004 obhájil na Ostravské univerzitě (program na odhalování plagiátů univerzita používá od roku 2008).[23]
Lubomír Metnar, v době zjištění České televize úřadující ministr obrany, do práce přejal celé části textu bez uvedení zdrojů a rovněž bez jakéhokoli označení, že by mělo jít o citace; tyto části textu tak vydává za své původní myšlenky. Jedním z neuvedených zdrojů předmětných pasáží je kniha profesora Petra Musílka z roku 2002 s názvem "Trhy cenných papírů". Metnar tuto publikaci v části diplomové práce používá jako řádně citovaný zdroj, v dotčených pasážích však přejímá celé odstavce pouze se změnou pořadí či přeskupením slov a to již bez uvedení zdroje. Zcela nepůvodní je v práci také kapitola "Desatero investora", která byla přejata z doporučení někdejší Komise pro cenné papíry a to opět bez uvedení zdroje.[23]
Další pochybnosti vyvolávají i některé zbylé části Metnarovy práce, které jsou zcela bez zdrojů. Metnar například píše o domněnkách MUDr. Vokrouhleckého, aniž by uvedl, odkud tyto domněnky čerpal.[23]
Metnar v následném rozhovoru s Českou televizí uvedl, že prezentovaná zjištění jsou pro něj překvapením. Nevyloučil možnost rezignace na ministerský post.[23]
Ostravská univerzita si následně nechala vypracovat analýzy, které měly posoudit, zda lze práci považovat za případ plagiátorství. Univerzita uvedla, že práce sice mohla být kvalitativně na vyšší úrovni a že vykazuje nedostatečnou práci se zdroji, ale také že Metnarův postup za plagiátorství nepovažuje. Přestože Metnar přejímá odstavce textu, je dle univerzity dostačující, že jsou zdroje uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Univerzita rovněž převedla Metnarovu práci do elektronické podoby a nechala ji projít kontrolou v systému Theses.cz, která odhalila shodu s, opět řádně neozdrojovanými, zákony a podzákonnými normami ve výši 11, 11, 8 a 6 procent. Mluvčí univerzity pak konstatoval, že odpovědnost za chyby v práci nese student, ale také vedoucí diplomové práce, který by měl na postup studenta dohlížet, připustil také, že by práce dnes (červenec 2018) nebyla připuštěna k obhajobě.[24]
Věc komentoval také rektor Ostravské univerzity: „Neříkám, že to nebyl plagiát. Říkám, že podle našeho soudu nešlo o vědomé plagiátorství. My si myslíme, že chyby nebyly úmyslné.“[24]
Metnar v návaznosti na provedené analýzy vystoupil na tiskové konferenci, kde se za své pochybení omluvil a uvedl, že nechtěl podvádět. Svou rezignaci na post ministra obrany odmítl slovy: „Pevně věřím, že pro spoluobčany má velkou váhu má dlouholetá praxe v oblasti bezpečnosti i fakt, že jsem ke psaní diplomové práce přistupoval poctivě a svědomitě.“[24]
K vyjádření Ostravské univerzity se však ozvaly také nesouhlasné reakce. Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, označil smířlivé vyjádření k Metnarově práci za "pokus o redefinici plagiátorství".[25] Upozornil, že za plagiátorství je považováno i neúmyslné opomenutí citace či zdroje.[26]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Důstojnická škola trvala většinou 10 měsíců. Na školu byli přijímání uchazeči s úplným středním vzděláním. Důstojnické školy absolvovaly zpravidla velitelské kádry na úrovni velitelů stanic VB a zpracovatelů trestních spisů. Systém vzdělávání na těchto školách se odvíjel od kariérního postupu a většina studentů v době studia již zastávala funkce, pro které bylo dosažené vzdělání určeno, nebo se s nimi pro tyto funkce počítalo. (Citace: Roman Trávníček, Vliv vzdělávání příslušníků Policie ČR na výkon služby, Olomouc 2012).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zákon o služebním poměru příslušníků SNB :: Pohotovostní útvar VB. www.pohotovostni-utvar-vb.cz [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-09.
- ↑ Nařízením ministra vnitra č. 10 ze dne 10. března 1970, které vydává jednotné pokyny pro zřizováni pohotovostních útvarů Veřejné bezpečnosti ve smyslu usneseni vlády ČSSR č. 180 ze dne 23. července 1969. [online]. Dostupné online.
- ↑ DEMAGOG.CZ. Andrej Babiš. Demagog.cz [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Ministr z báckomanda. Minulost Babišova šéfa vnitra. TÝDEN.cz [online]. 2017-12-13 [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Historie. www.spshol.cz [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
- ↑ informace o výběru uchazečů pro službu v SNB :: Pohotovostní útvar VB. www.pohotovostni-utvar-vb.cz [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Lubomír Metnar [online]. Úřad vlády ČR [cit. 2017-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku, VTK SPECIAL a.s., B 15677 vedená u Městského soudu v Praze [online]. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [cit. 2017-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku, VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., B 2486 vedená u Krajského soudu v Ostravě [online]. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [cit. 2017-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Kauza Čapí hnízdo ve mně vzbuzuje pochybnosti, budu se o ni zajímat, říká Babišův kandidát na vnitro. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-11-30 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Kandidát na vnitro Lubomír Metnar: vyšetřovatel žhářského útoku i exčlen hnutí proti EU. iDNES.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Babišova vláda: vnitro má vést exnáměstek Metnar, exčlen kontroverzního hnutí. Lidovky.cz [online]. 2017-11-29 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online.
- ↑ PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval na Hradě nové ministry. iDNES.cz [online]. 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Prohlášení ministra vnitra k volbě prezidenta - Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz [online]. [cit. 2018-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Babišovi už se mají líp a slibují, že se budou mít ještě víc líp. Návod, jak přežít šílený leden. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2018-02-12]. Dostupné online.
- ↑ ECHO24. Vnitro dementuje původně recesistickou zprávu o volbě Zemana. Echo24.cz [online]. 2018-01-12 [cit. 2018-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Letáky o Zemanově přímém postupu byly závažnější než lži o Drahošovi v StB, tvrdí ministr vnitra. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-07 [cit. 2018-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Babiš zveřejnil návrh složení vlády. Noví ministři mají být Malá a Nováková. iDNES.cz [online]. 2018-06-22 [cit. 2018-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval vládu bez Pocheho. Půjde ji osobně podpořit před poslance. iDNES.cz [online]. 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Boje v Náhorních Karabachu musí skončit, apelují čeští politici a vyzývají obě strany k diplomatickému řešení. Lidovky.cz [online]. 29. září 2020. Dostupné online.
- ↑ Babiš povede kandidátku ANO v Ústeckém kraji, utká se s Bartošem. České noviny.cz [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Také diplomová práce ministra obrany Metnara vzbuzuje pochybnosti. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-07-24].
- ↑ a b c Ministr Metnar se omluvil za chybné citování. Rezignovat nehodlá. ČT24. Dostupné online [cit. 2018-07-27].
- ↑ Mikuláš Bek on Twitter. Twitter. Dostupné online [cit. 2018-07-27].
- ↑ Plagiátorství. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2018-07-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubomír Metnar na Wikimedia Commons
- Lubomír Metnar v databázi Naši politici