Přeskočit na obsah

Květov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Květov (část obce))
Květov
Usedlost v obci
Usedlost v obci
Znak obce KvětovVlajka obce Květov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMilevsko
Obec s rozšířenou působnostíMilevsko
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel131 (2024)[1]
Rozloha15,75 km²[2]
Nadmořská výška441 m n. m.
PSČ399 01
Počet domů88 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKvětov 7
399 01 Milevsko
[email protected]
StarostkaEva Tomková
Oficiální web: obeckvetov.cz
Květov
Květov
Další údaje
Kód obce598801
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květov je obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Žije v ní 131[1] obyvatel. K obci náleží i osada Vůsí.

Vesnice byla majetkem milevského kláštera. První písemná zmínka pochází z roku 1460. Po husitských válkách přešla do držení hradu Zvíkov. V 16. století na návrší nad Hrejkovickým potokem vystavěl Jan ze Švamberka starší tvrz. Po jeho smrti tvrz společně s okolními vesnicemi přešla do držení jeho manželky. Po její smrti zdědil vše její syn Kryštof ze Švamberka. Dalšími majiteli po Švambercích od roku 1623 byli Eggenbergové, kteří ves připojili k zvíkovsko-orlickému panství a po nich od roku 1727 Schwarzenbergové, kterým Květov patřil až do roku 1850.[4]

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1891.[4]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec Květov se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V obci se nachází pozdně gotický kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie z roku 1567.[5] Kostel se nachází asi 1,5 km severně od obce na návrší v osadě zvané Svatý Jan. Roku 1567 jej na své náklady vybudoval místní občan Jan Kotrba na místě kaple z předhusitských dob, která byla v 16. století uvedená jako pustá. Pozdější opravu financoval orlický úředník František Kuka v roce 1777.[4][6] K 1. listopadu 1959 byla na tento kostel přenesena farní správa ze zatopené obce Červená nad Vltavou[7] a konají se v něm nedělní bohoslužby.[8] Kostel je chráněný jako kulturní památka.
  • U příjezdové cesty ke kostelu se nachází drobný litinový kříž.
  • Vedle kostela se nachází kamenný kříž a pomník padlým občanům v první světové válce.
  • V obci se nachází kaple Neposkvrněného početí Panny Marie s kamenným portálkem nad vchodem, která nese dataci roku 1862.[9]
  • Na křižovatce v obci je litinový kříž z roku 1879.
  • Tyrolský dům z roku 1814 je lovecký schwarzenberský zámeček, který se nachází v areálu obory.[4] Tyrolský dům je chráněný jako kulturní památka.
  • K Tyrolskému domu náleží dřevěná kaple svatého Huberta. Kaple je z roku 1903.[4] Vysvěcena byla téhož roku. Byla postavena pro potřeby loveckých hostů. Kaple byla postavena na počest výročí zlaté svatby Karla II. Schwarzenberga s kněžnou Vilemínou Oettingen Wallersteinovou.[9] Také tato kaple je chráněná jako kulturní památka.
  • Rukávečská obora, zvaná též „Květovská obora“, v areálu obory je vymezena přírodní památka Rukávečská obora ev. č. 376, která se nachází v okrese Písek. Správa AOPK České Budějovice.
  • Roku 1995 se Květov stal vesnickou památkovou zónou. V obci se nachází památkově chráněné roubené i zděné usedlosti jihočeské lidové architektury. Jedná se o usedlost čp. 2. 3 a 4. Všechny byly vystavěny zednickým mistrem z nedaleké Kučeře po velkém požáru, který poškodil obec v roce 1904. Roubená sýpka u usedlosti čp. 4. přestála požár bez úhony.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 66, 83. 
  5. Toulavá kamera 1, s. 12, ISBN 80-7316-228-8
  6. BÍLEK, Josef a KÁLAL, Jiří. Milevsko a okolí od A...Ž. V Milevsku: Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, 2000. 153 s. ISBN 80-239-4798-2.
  7. Klášter Milevsko – Květov – Farní zpravodaj
  8. Klášter Milevsko – Bohoslužby a kontakt Květov. kvetov.klastermilevsko.cz [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-28. 
  9. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 86. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]