Přeskočit na obsah

Kryštof Apitius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
První část Apiniovy básně v sapfických strofách, výtisk z roku 1721

Kryštof Apitius Maierhofský, také Christopherus Apitius Maierhofanus, byl humanistický básník, který na počátku 16. století působil v Olomouci. Patřil do kroužku olomouckých humanistických intelektuálů a podílel se na založení společnosti Sodalitas Maeierhofiana (též Sodalitas Marcomannica), jež podle něj byla pravděpodobně pojmenována.[1]

O Apitiově životě a díle existuje jen málo pramenů, s výjimkou místa v dopise Conrada Celtise a zmínky v tištěné verzi Celtisovy divadelní hry Rhapsodia, opěvující vítězství císaře Maxmiliána I. nad Čechy. Zde je Apitius uveden mezi jeho jedenácti vídeňskými žáky jako jeden ze tří mladých humanistických básníků z českých zemí, a sice na čtvrtém místě ve třetí třídě – kromě něj jsou zmiňováni Joannes Paveti a Joannes Volscus de Zuola. Uvedena je také jeho báseň ve formě sapfických strof. V roce 1721 ji přetiskl Jacobus Burckhardt v knize De Linguae Latinae.[2]

Vzhledem k nedostatku informací panují pochyby o konkrétní Apitiově úloze v olomouckém humanistickém hnutí. Tvrzení, že podle Apitia byla pojmenována celá sodalita, se poprvé objevuje u německého historika Karla Wotkeho na přelomu 19. a 20. století a není možné je jednoznačně potvrdit. Jarmila Voženílková uvedla, že Kryštof Apitius se objevuje v Klüpfelově výčtu členů společnosti, avšak nikoliv v Taurinově ani Sibutově seznamu a mnoho stop nenalezneme ani v Celtisově korespondenci.[3]

  1. HLOBIL, Ivo; PETRŮ, Eduard. Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha: Academia, 1992. 274 s. ISBN 80-200-0385-1. S. 30. 
  2. TRUHLÁŘ, Josef. Humanismus a humanisté v Čechách za krále Vladislava II.. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1894. 208 s. S. 127–128. 
  3. VOŽENÍLKOVÁ, Jarmila. Učené společnosti Konráda Celtise. Studia Comeniana et historica. 1999, roč. XIX, čís. 61, s. 201. ISSN 0323-2220.