Klisín
| Klisín | |
|---|---|
 Pohled na část vesnice | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Milevsko |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′2″ s. š., 14°20′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 20 (2021)[1] |
| Katastrální území | Klisín (2,9 km²) |
| PSČ | 39 901 |
| Počet domů | 20 (2011)[2] |
  Klisín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 26743 |
| Kód k. ú. | 626741 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klisín je místní část obce Milevsko v okresu Písek v Jihočeském kraji. Nachází se 1 km od Dmýštic a 10 km od Milevska. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice lze pravděpodobně vysvětlit dvěma způsoby.[4] Jednak podle staročeského názvu pro hříbě – klíse.[4] Zřejmě zde byla ustájena nebo chována hříbata.[4] Nebo může být název Klisína odvozen od jména Klis nebo Klisa.[4] Aby nedocházelo k záměně Klisína a blízkého Klisince, byl Klisín označován jako Veliký nebo Větší Klisín.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici z roku 1405 v zápise sporu mezi pražským měšťanem a správcem milevského kláštera.[4] Další zmínky o vesnici jsou z roku 1463. Ve středověku byl klášterní statek v držení milevského kláštera. Později byla ves zastavena k hradu Zvíkov.[5] V 15. století spravoval záležitosti Klisína níkovický rychtář.[6] Od roku 1587 byla ves uváděna jako součást hrazanské rychty nepřetržitě až do roku 1850.[6] V 16. století po koupi klášterního panství Kryštofem ze Švamberka se stal Klisín součástí zvíkovského panství a posléze orlického panství až do rozpadu feudalismu.[5] Kolem roku 1836 byl na panském vrchu Zběžnice východně od Klisína zřízen větrný mlýn po způsobu větrných mlýnů z Holandska.[4] Této chalupě se začalo říkat Na Větrníku.[7] Název Na Větrníku je odvozený od jediného větrného mlýna na Milevsku, který zde stával. I přes to, že mlýn byl ziskový a funkční, šlo o panský majetek a tak částka, která byla za jeho prodej požadována, byla neúměrně na tu dobu vysoká. Mlýn byl roku 1850 zrušený. V roce 2010 se podařilo zaměřit zbytky čtvercového půdorysu mlýna.[7] Sbor dobrovolných hasičů společně s obecní knihovnou byl ve vesnici založený roku 1905.[5] V tomto roce se v nedalekém Milevsku uskutečnila slavnost nově přijatých hasičských sborů z Klisína a Zbelítova a slavnost vysvěcení stříkaček.[8] Ves měla i svůj chudobinec.[5] Roku 1926 byla založena Osvětová komise.[5] Fara, lékař, četnictvo bylo v Milevsku.[5] Děti byly přiškoleny do nedalekých Dmýštic.[5] V roce 1940 zde žilo 132 obyvatel, bylo zde 24 popisných čísel.[5] Samota Kozín (nazývaná též Kozinec) patřila v 18. století katastrálně pod Hrazánky.[9] V roce 1930 byla samota i přes to, že měla hrazánecké popisné číslo, přičleněna k Klisínu.[9] Později bylo samotě přiděleno klisínecké číslo.[9] Poté v roce 1960 byla samota od Klisína oddělena a až do současnosti je připojena k Hrazánkům.[9] V roce 1962 samostatná obec Klisín zanikla.[10] Stala se zprvu součástí obce Dmýštice, posléze se i s Dmýšticemi v roce 1985 staly osadami města Milevska.[10] V roce 1993 byl při stavebních pracích pod obytnou roubenou částí domu čp. 5 objeven majitelem domu poklad. Byl zde nalezen keramický hrneček se zlomkem tenkostěnné nádoby a se zbytky konopných textilií, do kterých byly zřejmě zabalené mince. V hrnečku se nalézalo celkem 750 mincí spojených měděnkou. Celý nález byl odevzdaný Prácheňskému muzeu v Písku.[11]
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Na nevelké návsi se nachází novorománská návesní kaple zasvěcená svaté Trojici. Kaple byla postavena z darů a svépomocí místních občanů roku 1861.[12] Zvon z kaple byl zrekvírován během II. světové války. Náhradní zvon byl po válce zhotoven zhotoven u dmýštického kováře a sloužil k svému účelu do roku 1991. V tomto roce se díky veřejné sbírce nashromáždily finanční prostředky na nový zvon. Během léta byl zvon za přítomnosti PhDr. Miloslava kardinála Vlka vysvěcen v milevské bazilice a zavěšen do místní kaple.[13]
- Na kapli je umístěna pamětní deska obětem I. světové války, která byla odhalena 9. 11. 2012.[4] Na desce je uvedeno sedm jmen padlých spouobčanů.[4]
- Vedle kaple se nalézá prostý kamenný kříž již od roku 1849.[4] Původ jeho vzniku je neznámý.[4] Vzhledem k tomu, že byl zhotoven po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, nabízí se domněnka, že byl postaven jako projev díků.[4]
- Kříž s datací 1877 se nachází u cesty v západní části vesnice u čp. 10.[4] Pravděpodobně jej roku 1877 nechal postavit místní kameník Jan Schorník jako poděkování za záchranu života, když byl v prusko rakouské válce těžce raněný.[4]
- Na jihovýchodním okraji vesnice se v ohrádce mezi vzrostlými stromy nachází další kříž. Ryantův (Riantův) kříž byl vztyčen na vlastní náklady sedlákem Ryantem (Riantem) ze statku čp. 5.[4] Tento kamenný kříž nahradil roku původní poničený dřevěný kříž, o který se starali držitelé usedlosti.[4] Nový kříž byl vztyčen roku 1910 na jiném místě, které poskytla bezplatně obec, než kříž předchozí.[4]
- Hodnotná roubená stavení ve vesnici jsou zastoupena zejména usedlostmi čp. 2 a čp. 10.[14] Celoroubený dům čp. 2 se nachází ve východní části vesnice.[14] Usedlost čp. 2 je uvedena v 16. století jako grunt Augustina Drástala, v roce 1625 jako Bustův grunt.[15]
- Čp. 10 s dvouetážovou lomenicí se nachází v západní části vesnice.[14] U usedlosti čp. 10 se dochovaly roubené komory.[14] Usedlost čp. 10 byla nazývána U Zadňáků či zadních Schorníků. Do roku 1724 je kladen vznik této chalupy dendrologickou zkouškou. V roce 1755 jsou první písemné zmínky o placení roční činže majitelem vrchnosti z této chalupy.[16]
- U usedlosti čp. 8 ve střední části vesnice je hodnotná roubená sýpka, komory s roubeným patrem a pavlačí.[14] Dendrologickou zkouškou bylo zjištěno že stavba pochází z roku 1732.[14] Čp. 8 U Krejčů mělo tyto starší názvy: 1584–1643 Filipův grunt, 1600–1618 Krčmův grunt.[17]
- Ve vesnici jsou i hodnotná mladší zděná stavení.[14]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dům čp. 10 -
Usedlost čp. 8 -
Kaple sv. Trojice z roku 1861 -
Kříž u čp. 10 -
Ryantův (Riantův) kříž -
Kříž u kaple
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q NĚMEČEK PEŠTA, Karel Jiří. Klisín. 1. vyd. Milevsko: Spolek pro rozvoj kultury, 2013. ISBN 978-80-260-3990-7. S. 18.
- ↑ a b c d e f g h KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 102.
- ↑ a b Klisín, str. 59
- ↑ a b Klisín, str. 132
- ↑ Klisín, str. 74
- ↑ a b c d Klisín, str. 151
- ↑ a b Klisín, str. 73
- ↑ Klisín, str. 45
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 84.
- ↑ Klisín, str. 163
- ↑ a b c d e f g PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Díl II. Jižní Čechy. 1. vyd. Praha: Libri, Hořejší nábřeží 17, Praha 5,, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 197–198.
- ↑ Klisín, str. 92
- ↑ Klisín, str. 114
- ↑ Klisín, str. 108
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klisín na Wikimedia Commons
