Kenneth Nordtvedt
| Kenneth Nordtvedt | |
|---|---|
| Narození | 16. dubna 1939 (85 let) Chicago |
| Alma mater | Stanfordova univerzita Massachusettský technologický institut |
| Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel, politik a genetik |
| Zaměstnavatel | Montana State University – Bozeman |
| Ocenění | člen American Physical Society |
| Politická strana | Republikánská strana |
| Funkce | member of the Montana House of Representatives |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kenneth Leon Nordtvedt (* 16. dubna 1939) je vědecký pracovník specializující se na relativistické teorie gravitace. Narodil se 16. dubna 1939 v Chicagu v Illinois. Vystudoval Massachusettský technologický institut (1960) a Stanfordovu univerzitu, kde získal doktorát (1964). Následně působil na Harvard Society of Fellows (1963-1965). V tomto období působil na MIT Instrumentation Laboratory v rámci projektu rozvíjejícího navigační a naváděcí systém misí Apollo.
V polovině 60. let ukázal jak by mohlo být měření vzdálenosti Měsíce pomocí laseru použito k testování základního postulátu obecné teorie relativity známého jako princip ekvivalence. Byl členem komise a vědeckým poradcem dohlížejícím na společnou misi NASA-ESA Space Test of Equivalence Principle. Byl jmenován tehdejším prezidentem Ronaldem Reaganem do Národní rady pro vědu. Na počátku 80. let byl v Montaně zvolen na šestileté funkční období členem zákonodárného sboru a zde napsal jednu z prvních inflačních indexovaných reforem právních úprav daně z příjmu v zemi. V roce 1989 působil krátce jako jako ředitel Montanského oddělení příjmů. Jeho výzkumy měly podporu NASA a NSF a také Sloanovy nadace. Jeho výzkum byl předmětem článku na titulní straně Wall Street Journal.[1]
Roku 1988 prokázal, že gravitomagnetismus, což je efekt předpovězený obecnou teorií relativity, ale v té době ještě nepozorovaný a občas i vědeckou komunitou zpochybňovaný, je nevyhnutelně skutečný jev, protože jde o přímý důsledek gravitačního vektorového potenciálu. Následně ukázal, že gravitomagnetická interakce, podobně jako například Lenseho–Thirringova precese, je typickým příkladem Machova principu.[2]
Rovněž se aktivně zajímá o genetickou genealogii. Prováděl vlastní výzkum genetických haploskupin, zejména Y-DNA skupina I, do které patří.[3][4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kenneth Nordtvedt na anglické Wikipedii.
- ↑ The National Space Grant College and Fellowship Program. calspace.ucsd.edu [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-01.
- ↑ NORDTVEDT, Ken. Existence of the gravitomagnetic interaction. International Journal of Theoretical Physics. November 1988, s. 1395–1404. DOI 10.1007/BF00671317.
- ↑ Кен Нордведт. Свыше 20,000 лет истории гаплогруппы I1b1 (P37.2+) Вадим Веренич The Russian Journal of Genetic Genealogy (Русская версия), Vol 1, No 1 (2009).. rjgg.molgen.org [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-27.
- ↑ More Realistic TMRCA Calculations Ken Nordtvedt Journal of Genetic Genealogy, Volume 4, Number 2, Fall, 2008, pp. 96-103.. www.jogg.info [online]. [cit. 2017-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-12.
