Josef Kopal (1819)
| c. k. genmjr. Josef von Kopal | |
|---|---|
| Jiná jména | Joseph von Kopal |
| Narození | 27. srpna 1819 Lemberg |
| Úmrtí | 29. srpna 1894 (ve věku 75 let) Baden |
| Titul |  |
| Ocenění |  Vojenská záslužná medaile |
| Choť | Irene von Kopal (von Täuffer) |
| Děti | Karel Kopal Wilhelm Kopal |
| Rodiče | Alois Kopal Wilhelmine Kopal |
| Příbuzní | Rosa von Schenk (sestra) Sophia von Kopal (sestra) Karl Medard von Kopal (bratr) Severine von Kopal (sestra) Karel Kopal (vnuk) Leopold Kopal (bratranec) Karel Kopal (bratranec) Karel Kopal Viktor Kopal Robert Kopal Viktorína Brand Ludvík Brand Karel Brand Arnoštka Henn Gottlieb Henn Marie Kopalová Františka Kopalová Viktor Brand-Kopal Bohumil Brand-Kopal Františka Auerspergová Josef von Schenk (švagr) Josef von Schenk (synovec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Kopal (27. srpna 1819 Lemberg – 29. srpna 1894 Baden)[1][2] byl rakouský šlechtic a generál v rakousko-uherské armádě. Patřil k mladší linii rodu Kopalů.[3][4]
Život
[editovat | editovat zdroj]Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Do rakouské císařské armády vstoupil roku 1835.[5] Účastnil se tažení v roce 1848 a 1849 částečně jako velitel pěší pionýrské roty a částečně jako člen generálního štábu. Roku 1854 se podílel na stavbě 250 metrů dlouhého dřevěného mostu přes řeku San. Roku 1859 se účastnil tažení v Itálii. 28. června 1866 se vyznamenal ve válce s Pruskem v bitvě u České Skalice, kdy jeho prapor pronikl bojovou linií a napadl nepřítele.[4]
Povýšení
[editovat | editovat zdroj]- poručík 2. třídy (1841)
- poručík 1. třídy (1845)
- nadporučík (1848)
- hejtman 2. třídy (1849)
- hejtman 1. třídy (1850)
- major (1859)
- plukovník (1866)
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]23. dubna 1873 získal hodnost generálmajora. V této hodnosti setrval do 1. dubna 1876, kdy byl pensionován.[1] Za svou službu byl oceněn bronzovou Vojenskou záslužnou medailí.[6]
Povýšení do šlechtického stavu
[editovat | editovat zdroj]Za více než 40 let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil 30. prosince 1879 do šlechtického stavu.
Erb
[editovat | editovat zdroj]V červeno-zeleně polceném štítě je vsunuta do poloviny sahající zlatá špice s červenou hvězdou, nad špicí je šikmo položený přirozený rýč listem vzhůru překřížený zvráceným mečem se zlatým jílcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přilba s červeno-zlatými a zeleno-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená křídla, přední dělené zlato-červeně, zadní zeleno-zlatě.[7]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Starší syn Karel zemřel roku 1873 jako nadporučík husarů. Mladší syn Wilhelm rovněž sloužil v rakouské císařské armádě. Tato linie rodu Kopalů žila později v Rakousku.[8]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Vojenská záslužná medaile na červené (mírové) stuze[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SCHMIDT-BRENTANO, Antonio. Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 [online]. Österreichisches Staatsarchiv, 2007. Dostupné online. (německy)
- ↑ Brünner Morgenpost, 31.08.1894. Dostupné online. (německy)
- ↑ Joseph von Kopal. geni.com [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Kopal (1879) | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. novanobilitas.eu [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Militär-Schematismus des Österreichischen Keiserthumes für 1863 [online]. Wien: K. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1863. S. 206. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.], 1893. Dostupné online. S. 162. (německy)
- ↑ Kopal (1879) | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. novanobilitas.eu [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Kopal von (rod) svobodní páni. PROVENIO : Virtuální rekonstrukce knižních celků [online]. Národní muzeum, Národní knihovna ČR, Národní památkový ústav [cit. 2020-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20.