Přeskočit na obsah

John Bok

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Bok
John Bok v roce 2019
John Bok v roce 2019
Narození24. října 1945 (79 let)
Pardubice
Povolánípolitik, básník, aktivista a politický aktivista
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
ChoťJitka Boková
Dětipět[1] včetně
Jenovéfy Bokové
Kristýny Bokové
Jana Rovenského
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Bok (* 24. října 1945 Pardubice) je český politický aktivista, signatář Charty 77 a spoluzakladatel Spolku Šalamoun, angažujícího se v případech podezření na chybné vyšetřování a rozhodování soudní moci.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině československého válečného letce ve Velké Británii Bedřicha Boka (* 21. 1. 1916, evidován ve svazcích StB[2]) a Angličanky Florence Mary Spence, jež za války působila u britského letectva. Křestní jméno dostal po anglickém dědečkovi.[3] Podepsal Chartu 77.[4] V 70. a 80. letech jej sledovala a perzekvovala Státní bezpečnost kvůli jeho politickým názorům, musel pracovat v dělnických profesích. V listopadu a prosinci 1989 vedl ochranku Václava Havla. Po sametové revoluci pracoval tři roky v kontrarozvědce (Úřad pro ochranu ústavy a demokracie a Federální bezpečnostní informační služba).[3]

Je předsedou Spolku Šalamoun, který spoluzaložil roku 1994 se spisovatelkou Lenkou Procházkovou a jenž se angažuje v případech podezření na chybné vyšetřování nebo rozhodování soudní moci. Byl též neplaceným členem Výboru proti mučení a jinému nelidskému zacházení při Radě vlády pro lidská práva a neplaceným členem poradního sboru generálního ředitele Vězeňské služby ČR generála Kuly.[3]

Nominace na veřejného ochránce práv

[editovat | editovat zdroj]

Prezident republiky Václav Klaus jej několikrát navrhl jako kandidáta na úřad veřejného ochránce práv.[5]

Poprvé byl nominován v roce 2006,[6] ale do této funkce byl hned v prvním kole volby na 6 let znovu zvolen Otakar Motejl.[7] Pro Boka hlasovalo v tajné volbě 35 poslanců a byl tak druhý ze čtyř kandidátů.[8]

Podruhé jej prezident nominoval 24. června 2010.[9] Šest poslanců pro něj hlasovalo 9. července 2010, čímž vypadl v prvním kole volby (ani v druhém kole však nebyl nikdo zvolen).[10] Volbu označil za neregulérní kvůli účasti Ivy Brožové (získala rovněž hlasy 6 poslanců), která se podle něj (a též například podle strany Věci veřejné) jako soudkyně a předsedkyně Nejvyššího soudu o funkci nemohla ucházet.[11]

Třetí nominaci podal prezident 24. srpna 2010.[12]

V květnu 2009 v rozhovoru pro magazín Žena-in na dotaz, jak by se mu tato pozice líbila, odpověděl: „Líbila, nelíbila, co na to říct? Určitě bych byl lepším ombudsmanem než Otakar Motejl.“[13] V červnu 2010 pro iDnes zdůraznil, že by se nevyhýbal záležitostem trestněprávním a že by nezpochybňoval trest ani vinu, ale zasáhl by, kdyby došlo k právním pochybením, a více by využíval práva podávat kárné návrhy na soudce a státní zástupce.[9]

Novým ombudsmanem se 7. září 2010 stal Pavel Varvařovský.[14]

Účast ve volbách

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 8 na kandidátce Nezávislí vedené Václavem Musílkem na 5. místě kandidátky v jednom ze tří volebních obvodů. Získal 7,50 % hlasů.[15]

V městské části Praha 8 působil jako zastupitel.[3][16]

V roce 1998 ho ODS pro volby do Poslanecké sněmovny zařadila ve volebním kraji Praha na poslední, 36. místo své kandidátky; 1,05 % z voličů této kandidátky mu dalo preferenční hlas, což sice nezměnilo oficiální výsledné pořadí, nicméně v počtu preferenčních hlasů byl na 10. místě.[17] V roce 1996 kandidoval jako nestraník za Pravý blok do senátu v obvodě 24 (Praha 9); ziskem 1,39 % hlasů se umístil 8. z 11 kandidátů.[18] Roku 2004 kandidoval do senátu jako nestraník na kandidátce Balbínovy poetické strany v obvodě 22 (Praha 10); získal 1,48 % hlasů a skončil tak 8. z 10 kandidátů.[19] V roce 2006 kandidoval do Senátu ve volebním obvodu 26 (Praha 2), ziskem 1,59 % hlasů byl osmým nejúspěšnějším z 12 kandidátů v tomto obvodu.[20] V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval do zastupitelstva městské částí Praha 8 za Nezávislé pro Prahu – volební stranu Václava Musílka, na 2. místě z 15 kandidátů; získal 9,10 % hlasů, mandát získal pouze lídr kandidátky.[21] Současně za tutéž stranu kandidoval i do městského zastupitelstva na 11. místě ze 70 kandidátů; získal 2,33 % hlasů, strana nezískala žádný mandát.[22] V roce 2008 kandidoval do senátu popáté,[23] a to za KDU-ČSL ve volebním obvodě 21 (Praha 5); ziskem 4,57 % hlasů se dostal na 6. místo z 12 kandidátů.[24]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Žije v Praze-Karlíně v manželství s malířkou a sochařkou Jitkou Bokovou.[3] Společně se stali rodiči hereček Kristýny (* 1981)[25][1] a Jenovéfy Bokových (* 1992). Z předchozích vztahů má tři děti[1] včetně ekologického aktivisty Jana Rovenského.[26][27] Kromě toho je nevlastním otcem Kryštofa Rímského, bratra Prokopa Rímského.[28][29]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b c Iva Chvojková pro Post Bellum. John Bok: V deseti jsem se omylem vysmrkal do pionýrského šátku. Lidovky.cz [online]. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Jmenné evidence – Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e John Bok Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., profil na webu spolku Šalamoun
  4. ↑ MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 266. 
  5. ↑ Martin Stín: Inkarnace mladého Marxe v ombudsmana Archivováno 10. 7. 2007 na Wayback Machine., Politikon.cz, 6. 12. 2006
  6. ↑ Klaus navrhl ombudsmany, třeba Johna Boka. Lidovky.cz, 14. 11. 2006
  7. ↑ Otakar Motejl je opět ombudsmanem, Lidovky.cz, 12. 12. 2006, ČTK
  8. ↑ Poslanecká sněmovna PČR, 7. schůze, stenozáznam 12. prosince 2006 od 15:25
  9. ↑ a b Prezident nominoval na ombudsmana Evu Dundáčkovou a Johna Boka, idnes.cz, 24. 6. 2010 taj (Martina Surá), bar (Barbora Říhová)
  10. ↑ Poslanci ombudsmana nezvolili. Napoprvé Motejlova nástupce nenašli, iDnes.cz, 9. 7. 2010, Josef Kopecký, zep (Petr Zelený)
  11. ↑ Bok žádá opakovat volbu ombudsmana. Vadí mu účast soudkyně Brožové, iDnes.cz, 16. 8. 2010, abr (Anna Brandejská), ČTK
  12. ↑ Klaus podruhé navrhl na ombudsmana Boka. Přidal bývalého hejtmana, iDnes.cz, 24. 8. 2010, hv (Hana Válková), ČTK
  13. ↑ Jakub D. Kočí: John Bok: Pedofil má právo na děti! Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine., rozhovor s Johnem Bokem, Žena-in.cz, 25. května 2009
  14. ↑ http://www.novinky.cz/domaci/210688-ombudsmanem-bude-pavel-varvarovsky.html
  15. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 1. 11. - 2. 11. 2002, zastupitelstvo městské části Praha 8, volební strana Nezávislí
  16. ↑ Šabatová, Brožová, Dundáčková, Bok. To jsou možní ombudsmani, Deník Referendum, 24. 6. 2010
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20. 6. 1998, kraj: 31 Praha, strana: 05 Občanská demokratická strana, výsledky kandidátů
  18. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15. 11. - 16. 11. 1996, výsledky hlasování, obvod: 24 - Praha 9
  19. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5. 11. - 6. 11.2004 , výsledky hlasování, obvod: 22 (Praha 10)
  20. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 20. 10. - 21. 10. 2006, výsledky hlasování obvod: 26 - Praha 2
  21. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. - 21. 10. 2006, zastupitelstvo městské části Praha 8, kandidátka Nezávislí pro Prahu
  22. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. - 21. 10. 2006, zastupitelstvo hlavního města Prahy, kandidátka Nezávislí pro Prahu
  23. ↑ KDU-ČSL vyšle do boje o Senát aktivistu Johna Boka, Aktuálně.cz, 13. 8. 2008, jaa (Jakub Antoš)
  24. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 17. 10. - 18. 10. 2008, obvod 21, Praha 5
  25. ↑ Michala Marková: Potřebuju žít ve svém ne-řádu, tvrdí Kristýna Liška Boková, Ona.idnes.cz, 2. 10. 2007, MF Dnes
  26. ↑ ŠPAČKOVÁ, Michaela. Naivní holka si myslela, že když použije své tělo, bude v bezpečí... Kristýna Boková o Tomanovi i rodině. Přečetli jsme. Krajské listy [online]. 2018-11-30 [cit. 2019-08-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ John Bok: Pedofil má právo na děti! Archivováno 12. 3. 2016 na Wayback Machine., ŽENA-IN.cz, 25. 05. 2009, Jakub D. Kočí
  28. ↑ Rímský: Politici se chovají k Činoheráku jako ke koštěti, ustecky.denik.cz, 8. 4. 2012, Vladimír Mayer
  29. ↑ Kryštof Rímský[nedostupný zdroj], kultura.cz

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Bok&oldid=24397029“