Jocelyn Bellová Burnellová

Jocelyn Bellová Burnellová
Jocelyn Bellová Burnellová
	Jocelyn Bellová Burnellová (5. ledna 2023)
Narození	15. července 1943 (81 let); Lurgan
Alma mater	The Mount School (York) (od 1954); Glasgowská univerzita (Desetiletí od 1960 – 1965); Murray Edwards College (1965–1969)
Pracoviště	Otevřená univerzita; Univerzitní kolej v Londýně; Southamptonská univerzita; Univerzita v Bathu
Obory	pulsar a astronomie
Ocenění	medaile Alberta A. Michelsona (1973); J. Robert Oppenheimer Memorial Prize (1978); Beatrice M. Tinsley Prize (1986); Herschelova medaile (1989); docentura Karla G. Janského (1995); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Martin Burnell
Děti	Gavin Burnell
Web	www.physics.ox.ac.uk/our-people/bellburnell
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jocelyn Bellová Burnellová, plným jménem Susan Jocelyn Bell Burnell, rozená Susan Jocelyn Bell (* 15. července 1943 Belfast) je severoirská astrofyzička, která objevila nový typ hvězdy – pulsar.

Životopis

Je nejstarší ze čtyř dětí. Její otec, architekt, pracoval krátce na Armaghské obsevatoři v Severním Irsku. Susan měla příležitost navštěvovat observatoř. Po dosažení základního vzdělání (1956) byla poslána do dívčí internátní školy v anglickém Yorku. Psala anglickému astronomovi Bernardu Lovellovi (1913–2012) na rádiovou observatoř Jodrell Bank v anglickém Cheshire. Žádala ho o radu, jak se stát radioastronomkou. Poradil jí, aby studovala fyziku nebo elektroniku.

Grafický záznam, na kterém Burnellová poprvé rozpoznala signál pulsaru, vystavený v knihovně Cambridgeské univerzity.

Po zdárném dokončení studia fyziky na universitě v Glasgow ve Skotsku přešla na Univerzitu v Cambridgi, kde začala postgraduální studium pro získání titulu PhD. Připojila se k týmu pěti dalších lidí a začala dvouletou práci na stavbě radioteleskopu pro pozorování kvasarů, který v červenci 1967 započal se systematickým prohlížením oblohy. 28. listopadu téhož roku zachytila Bellová Burnellová pulsující rádiový signál. Jeho zdroj byl později identifikován jako neutronová hvězda, pulsar. V lednu tým zveřejnil výzkumný článek, ve kterém oznámil objev pulsarů. Ale jen Antony Hewish, její nadřízený a vedoucí zmíněného vědeckého týmu, dostal za tento objev Nobelovu cenu za fyziku, což kritizoval například Fred Hoyle.

V roce 1969 se stala výzkumnou pracovnicí na universitě v Southamptonu v Anglii. Zabývala se studiem a sledováním vesmíru v oblasti gama záření. Vdala se a přijala příjmení Bellová Burnellová. V roce 1974 přešla do Mullardovy laboratoře pro vědecký výzkum vesmíru a pracovala v oblasti rentgenové astronomie. Při tom používala dat z britské družice Ariel V. Roku 1982 se stala vedoucí výzkumnou pracovnicí Královské observatoře ve skotském Edinburghu. Ke sledování galaxií používala družice EXOSAT a byla odpovědná za provoz teleskopu na Havaji, pojmenovaném po Jamesi Clerku Maxwellovi. V roce 1991 opustila místo na Královské observatoři a stala se profesorkou fyziky na Veřejné universitě v Milton Keynes v Anglii. Od roku 2002 do roku 2004 byla prezidentkou Královské astronomické společnosti. Od října 2008 do října 2010 byla prezidentkou Fyzikálního ústavu (a dočasnou prezidentkou po smrti jejího nástupce na začátku roku 2011).

V roce 1989 jí za objev pulsarů udělila Královská astronomická společnost v Londýně Hershelovu medaili. V roce 2018 získala Speciální průlomovou cenu v základní fyzice, finanční odměnu ve výši 3 mil. dolarů vložila do fondu na podporu studia dívek, imigrantů a uprchlíků.

Odkazy

Jocelyn Bellová Burnellová (vpravo) s Jiřím Grygarem (uprostřed) a slovenským astronomem Drahomírem Chocholem při zahájení Mezinárodního roku astronomie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jocelyn Bell Burnell na anglické Wikipedii.

Literatura

Vlastníma očima - Encyklopedie vesmíru, 2007, BSP Praha s. r. o. - CD ROM

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jocelyn Bellová Burnellová na Wikimedia Commons