Jindřich Severa
| Jindřich Severa | |
|---|---|
| Narození | 5. dubna 1909 Kopidlno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. listopadu 1980 (ve věku 71 let) Praha  Československo |
| Povolání | pedagog, sochař, malíř, učitel a designér |
| Příbuzní | Jiří Černý (zeť)[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich Severa (5. dubna 1909 Kopidlno – 9. listopadu 1980 Praha) byl český sochař, medailér, malíř a pedagog Fakulty architektury ČVUT a uměleckoprůmyslový výtvarník.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v kantorské rodině, po matce italského původu. Studoval na Fakultě architektury ČVUT, Filozofické fakultě Karlovy univerzity a rovněž na Akademii výtvarných umění v Praze jako žák profesora Otakara Španiela. Na začátku 2. světové války učil na reálce v Praze na Vyšehradě. Jeho žáky tam byli například pozdější sklář René Roubíček nebo Adolf Born. Během okupace se zapojil i do ilegálního odboje (podle svého vlastního písemného prohlášení byl členem skupin „V boj“ a Trávnice). Od roku 1945 až do penze vyučoval kreslení a modelování na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde se také habilitoval. Levicová orientace a zájem o politiku ho přivedly do KSČ. V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[2] V období 1950–únor 1951 byl členem Národní ediční rady české; rezignoval ze zdravotních důvodů.[3] (NERČ se řídila Zákonem č. 94/1949 o vydávání a rozšiřování knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací.) Angažoval se v soutěžích na zakázky socialistického realismu a ve Svazu československých výtvarných umělců. Začátkem 50. let 20. století se přestěhoval do Řevnic, kde ho postihla rodinná tragédie: při vlakovém neštěstí zahynul jeho pětiletý syn. Severa byl všestranný polyhistor, četl, sbíral knihy mnoha oborů, psal eseje.
Nedatovaný portrét Jindřicha Severy jako sochaře namaloval malíř J. J. Kamenický; byl vydražen na internetové aukci v listopadu 2017.
Jeho dcera Jitka se v roce 1976 vdala za hudebního publicistu Jiřího Černého.[4]
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Zajímalo ho spojení architektury a sochařství. Bylo tématem několika jeho studií. Maloval většinou krajinu. Jeho dílo nebylo rozsáhlé, spíše různorodé. Po povodni ateliéru v Řevnicích z jeho sochařských modelů a skic zbylo poměrně málo.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Reliéfní portrét A. B. Svojsíka na pomníku u Štěchovic, 1946.
- Jabloň dvojdomá (torza muže a ženy), dřevořezba, 1973, sbírka GhMP
- Busta Františka Josefa Gerstnera, bronz, mramorový sokl, 1974; ve vestibulu ČVUT
- Plakety a medaile (např. Jan Perner/Výzkumný ústav železniční 1979)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jindřich Severa : Výběr z životního díla, katalog výstavy; úvodní text: Luboš Hlaváček, Jičín: Okresní galerie, 1980
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jaroslav Riedel, Jiří Černý: Kritik bez konzervatoře. Galén. 2006.
- ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-31-10]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online.
- ↑ KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948–1953: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 280 s. (Kdo byl kdo). ISBN 978-80-7277-093-9. S. 212.
- ↑ RIEDEL, Jaroslav. Kritik bez konzervatoře. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 381 s. ISBN 80-7262-454-7. Kapitola 22, s. 76, 255.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Severa na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Severa
- Jindřich Severa v informačním systému abART
