Ivančice
Ivančice | |
---|---|
Palackého náměstí v Ivančicích | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Ivančice |
Obec s rozšířenou působností | Ivančice (správní obvod) |
Okres | Brno-venkov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°6′5″ s. š., 16°22′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 9 971 (2024)[1] |
Rozloha | 47,60 km²[2] |
Nadmořská výška | 210 m n. m. |
PSČ | 664 91 |
Počet domů | 2 533 (2021)[3] |
Počet částí obce | 7 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 23 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Palackého nám. 196/6 664 91 Ivančice [email protected] |
Starosta | Milan Buček (STAN) |
Oficiální web: ivancice | |
Ivančice | |
Další údaje | |
Kód obce | 583120 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivančice (německy Eibenschütz[4] nebo Eibenschitz[5]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se dvacet kilometrů jihozápadně od Brna, v Boskovické brázdě, při soutocích řeky Jihlavy s Oslavou a Rokytnou. V Ivančicích bydlí přibližně 10 000[1] obyvatel. Město je centrem širšího okolí a mikroregionu Ivančicko.
Jedná se o vinařskou obec ve znojemské vinařské podoblasti (viniční tratě Syslice, Marše, Pod Jakubem, Špýry).
Katastrální území města Ivančice sousedí s obcemi Biskoupky, Nová Ves, Oslavany, Neslovice, Hlína, Moravské Bránice a Nové Bránice v okrese Brno-venkov a obcemi Moravský Krumlov a Jamolice v okrese Znojmo.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno osady bylo odvozeno od osobního jména Ivanek, což byla domácká podoba jména Ivan. Význam místního jména tedy byl „Ivankovi lidé“. Jméno Ivanek se používalo i v podobě Ejvanek a jméno osady je proto též doloženo (od konce 13. století) v podobě Ejvančice. Ta se stala také základem německého jména. Počáteční I- nebo Ej- se nářečně změnilo na E-/É- a některá předložková spojení (zejména v Evančicích) zapříčinila vznik tvaru Vančice, dodnes hovorovému.[6] Lidově jsou označovány též jako Vangl.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ivančice byly založeny počátkem 13. století, první zmínka pochází z roku 1221, kdy jsou uváděny v predikátu Mikuláše z Ivančic, který byl zřejmě knězem.[8] Středověké měšťanské domy na náměstí se dochovaly do dnešní doby. Svého vrcholu dosáhly v 16. století, kdy zde sídlili českobratrští biskupové a pracovala zde jejich tiskárna. V roce 1625 byla zdejší českobratrská knihovna převezena exulanty do Skalice, tam byla v roce 1671 násilně bratrské komunitě odebrána a včleněna do knihovny františkánského kláštera.[9]
Ivančice (v jidiš אייבעשי, Ejbešic) měly také jednu z historicky nejstarších a nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě. V bývalé židovské čtvrti se dodnes zachovala empírová synagoga a severně od města také místní hřbitov, jedno z nejstarších a nejrozlehlejších židovských pohřebišť na Moravě. V Ivančicích pravděpodobně v mládí žil významný judaistický kazatel a znalec talmudu Jonathan Eybeschütz (příjmení je odvozeno od německého názvu města), jehož otec byl místním rabínem.
Po roce 1848 se město stalo centrem hospodářského života celého okolí. V roce 1859 byla zřízena ivančická nemocnice.
Od 20. let 19. století do 70. let 20. století se v okolí města pěstoval chřest, známý jako lahůdka.[10] Od 90. let 20. století zde každoročně probíhají tradiční slavnosti věnované této zelenině, je plánována také realizace malé chřestové zahrady u Stříbského mlýna.[11]
V roce 1949 k Ivančicím připadly blízké obce Alexovice, Letkovice a Němčice.[12] K 1. červenci 1980 pak byly k Ivančicím připojeny i obce Budkovice, Řeznovice a Hrubšice.[13] Od roku 2003 jsou Ivančice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 17 obcí.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 6 796 | 6 513 | 6 989 | 7 265 | 7 777 | 7 999 | 8 513 | 8 040 | 8 154 | 8 558 | 9 746 | 9 448 | 9 350 | 9 468 | 9 698 |
Počet domů | 973 | 1 071 | 1 114 | 1 196 | 1 265 | 1 347 | 1 630 | 1 869 | 1 873 | 1 930 | 1 997 | 2 206 | 2 206 | 2 362 | 2 533 |
Vývoj počtu obyvatel města Ivančice
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 4 485 | 4 161 | 4 456 | 4 671 | 4 926 | 4 958 | 4 971 | 4 588 | 4 715 | 5 434 | 6 845 | 6 776 | 6 554 | 6 660 | 6 924 |
Počet domů | 643 | 688 | 703 | 733 | 761 | 800 | 915 | 1 000 | — | 1 069 | 1 134 | 1 235 | 1 227 | 1 342 | 1 470 |
Vývoj počtu obyvatel části obce Ivančice
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Ivančice leží na železniční trati Moravské Bránice – Oslavany, na níž se nachází stejnojmenná stanice a dále železniční zastávky Ivančice město a Ivančice letovisko. Městem prochází silnice II/152, II/393 a II/394.
Veřejná hromadná doprava je v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje zajišťována vlakovou linkou S41 a regionálními autobusovými linkami 153, 154, 406, 423, 430, 431 a 432.[16]
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Ve volebním období 2002–2006 byl starostou města Vojtěch Adam (KSČM) a místostarostou Jaroslav Pospíchal (KSČM). Ve volebním období 2006–2010 byl starostou města Vojtěch Adam (KSČM). Místostarostou byl Jaroslav Pospíchal (KSČM) a Mgr. Pavel Dočkal. Ve volebním období 2010–2014 byl starostou města poslanec Vojtěch Adam (KSČM) a místostarostou Radoslav Skála (KSČM).
V letech 2002 až 2014 byl tedy vždy starostou Vojtěch Adam (nestraník za KSČM). I když v komunálních volbách v roce 2014 získala KSČM nejvíce hlasů, na post starosty nedosáhla. Vznikla široká koalice v čele se Sdružením STAN. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2014 byl starostou zvolen Milan Buček (lídr STAN, člen TOP 09),[17] uvolněným místostarostou byl zvolen Jaroslav Sojka (SsČR), neuvolněným místostarostou byl zvolen Roman Sládek (NEZ).
V komunálních volbách 2018 kandidovalo do zastupitelstva města 10 volebních stran. Volby vyhrálo politické hnutí STAN, v čele se starostou Milanem Bučkem, které získalo v patnáctičlenném zastupitelstvu 7 mandátů. Na druhém místě se umístili Soukromníci se dvěma mandáty. Třetí místo obsadila KSČM se dvěma mandáty. Po jednom mandátu v zastupitelstvu mají hnutí NEZ, ANO, KDU-ČSL a PRO Zdraví a Sport. Do zastupitelstva se nedostaly ČSSD, ODS a SPD.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Ivančice (k. ú Ivančice a k. ú. Kounické Předměstí) – Původní středověké město s přilehlými ulicemi a Kounickým předměstím. Součástí této části je i staré a nové sídliště, nová zástavba za židovským hřbitovem a na Boží hoře, část rodinných domů na břehu řeky za Krumlovskou ulicí. V centru města se nachází městský úřad, nemocnice, školy, obchody, kostel Nanebevzetí Panny Marie aj.
- Němčice (k. ú. Němčice u Ivančic) (od roku 1949) – Jedná se o největší část Ivančic, hned po původním městě. Nachází se jihozápadně od centra, je zde občanská vybavenost (škola, školka, obchody…). Kdysi malá vesnička dnes tvoří jižní předměstí Ivančic.
- Alexovice (od roku 1949) – Tuto část tvoří několik ulic mezi Němčicemi a Letkovicemi. Největší místní památkou je kaplička.
- Letkovice (od roku 1949) – Nacházejí se západně od Němčic a tvoří druhou největší přičleněnou vesnici Ivančic. Nachází se zde kaplička.
- Řeznovice (od roku 1980) – Tato vesnice se nachází jihozápadně od Ivančic. Nejvýznamnější místní pamětihodností je románský kostel sv. Petra a Pavla z 12. století. V Řeznovicích se nachází také základní a mateřská škola, obchod, hospoda, knihovna, fotbalové a dětské hřiště, hřbitov aj.
- Hrubšice (od roku 1980) – Nejzápadnější část města, na břehu řeky Jihlavy. Na okraji vsi se nachází zámek.
- Budkovice (od roku 1980) – Tato vesnice se nachází jižně od Ivančic směrem na Moravský Krumlov, nad řekou Rokytnou. Je zde knihovna, kaplička aj.
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. května 1994.[18]
Znak je tvořen modrým štítem se třemi odvrácenými (2, 1) zlatými poháry. Vlajka je odvozena ze znaku: tvoří ji modrý list se třemi zlatými poháry dny k sobě. Osy obou horních pohárů směřují do horního rohu a horního cípu, dolní pohár kolmo k dolnímu okraji listu. Poměr šířky k délce je 2:3.[18]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Na Palackého náměstí se nachází řada historických domů. Například Frušauerův dům (čp. 195 – datován do roku 1583, upravován koncem 19. století, jednopatrový s dolní dvoulodní síní s toskánskými sloupy a zdobeným vstupním renesančním portálem), dům čp. 5 (pozdně renesanční s rozsáhlými úpravami), čp. 12 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, ve dvoře dochována renesanční okna a pavlač), čp. 14 (z konce 16. století, upravován v 2. polovině 19. století, jednopatrový se zaklenutou dolní síní a průjezdem) a čp. 16 (datován roku 1603, upravován koncem 19. století, jednopatrový s nevyvinutou dolní síní přístupnou nyní uzavřeným zdobeným vstupním renesančním portálem). V popředí stojí barokní mariánské sousoší z r. 1726 se sochami od Štěpána Pagana, a kašna z počátku 18. století se soškou sv. Floriána. Na jednom místě dochována i původní dlažba.
- Zaniklý Ivančický hrad
- Zámek Hrubšice
- Hradiště na Réně
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je gotická stavba pocházející ze 14. a 15. století. Hranolovitá věž kostela tvoří dominantu města. Původně stála samostatně a měla strážní funkci. Náměstí před kostelem bylo v letech 2018–2019 revitalizováno.[19]
- Románský kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích. Byl postaven kolem roku 1160, renesanční loď pochází z r. 1505.
- Kaple sv. Trojice (ulice J. Fibicha) – bývalá hřbitovní kaple, vybudována roku 1560, roku 1838 přistavěna věž a kruchta. Jednolodní stavba s odsazenou apsidou a hranolovou věží na západě. V podvěží renesanční portál. Uvnitř oltář z roku 1655 a obraz sv. Trojice přemalovaný A. Muchou.[20]
- Poutní kaple sv. Jakuba stojí na jednom z nejvýše položených míst nad Ivančicemi. Původní stavba vznikla r. 1481. Křížová cesta je z 19. století. Každý rok se zde konají svatojakubské pouti.
- Kostel jednoty bratrské (ulice Ve sboru) – zříceniny stavby náležející rozsáhlejšímu souboru staveb, jehož počátky se datují po roce 1536. Po roce 1623 zbořeno kněžiště kostela, požárem roku 1757 pobořena loď. Do dnešních dnů zachována z kostela věžovitá stavba a převážně zakonzervované základy zdí. Za šestibokým kněžištěm s opěráky se nalézala studna. Archeologický výzkum proveden roku 1980. V okolí se nalézají další stavby z původního souboru bratrských staveb, dnes většinou silně přestavěné. Nedaleko stojící Bratrská škola (akademie) je z konce 16. století, rozsáhle upravovaná roku 1919. Zachována klenutá síň a průjezd a některá okna se šambránami. Dále se nachází jednopatrový tzv. Bratrský dům s renesančním portálem.[20]
- Synagoga
- Dům pánů z Lipé (správně Pírkův dům) je renesanční palác, dnes je zde sídlo městského úřadu. Vystavěn v letech 1607–1611 Antoniem Valdim, stavebníkem byl Šimon Pírko. Patrně na přelomu 17. a 18. století jej získalo město. Úpravy roku 1636 (dvorní křídlo) a v 19. století (polopatro nahrazeno druhým patrem). Nárožní dvoupatrová budova se zdobným nárožním válcovým arkýřem. Přízemí a první patro s renesančními okny, vstup bohatě zdobeným renesančním portálem. Za portálem dvoulodní síň. Ve dvorním křídle v přízemí arkády a v patrech dřevěné ochozy.[20]
- Stará radnice (Palackého náměstí 9) – datovaná do roku 1544, upravovaná po požáru roku 1763 a po roce 1850. Nárožní jednopatrová budova s nárožním hranolovým arkýřem v patře, nad ním hodinová vížka. Okna mají kamenná ostění. Uvnitř budovy v přízemí místnost s bohatou sklípkovou klenbou, toutéž klenbou je vybaven i arkýř. V budově je pamětní síň A. Muchy a V. Menšíka.[20]
- Panský dům (ulice Široká) – z let 1597–1607, rozsáhle upravován v 19. a 20. století.
- Židovský hřbitov patří k nejstarším v České republice. Je zde 1500 zachovaných náhrobků z poloviny 16. stol. do r. 1946. Pohřebiště obětí rasové perzekuce ve druhé světové válce
- Hradby – vybudovány v pozdním 15. až v 1. pol. 16. století na místě staršího asi valového opevnění. Dochovány na severu, východě a jihu, místy až do výše 2,5 m. Zachovány též některé poloválcové dovnitř otevřené bašty. Dochován i zbytek zřejmě branské věže.[20]
- Viadukt přes řeku Jihlavu byl postavený v r. 1870 pro železniční trať Brno - Vídeň je vysoký 42 m a 360 m dlouhý. V 19. století byl nejvýznamnějším technickým dílem svého druhu na území Rakouska-Uherska. Roku 1999 byl tento most sejmut a část s jedním pilířem byla ponechána jako technická památka.
- Rozhledna Alfonse Muchy – stojící na kopci Réna jižně od Ivančic.
- Rozhledna Na Oklikách
- Přírodní rezervace Nad řekami
- Přírodní památka Bouchal
- Přírodní památka Pekárka
Školy
[editovat | editovat zdroj]Mateřské školy
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská škola (Ivančice, ulice Na úvoze)
- Mateřská škola (Ivančice, ulice Chřestová)
- Mateřská škola (Ivančice, ulice Široká)
- Mateřská škola (Ivančice, Němčice)
- Mateřská škola (Ivančice, Alexovice)
- Mateřská škola (Ivančice, Řeznovice)
Základní školy
[editovat | editovat zdroj]- Základní škola T. G. Masaryka (Ivančice, ulice Na Brněnce)
- Základní škola Vl. Menšíka (Ivančice, Komenského nám. a ulice Růžová)
- Základní škola (Ivančice, Němčice)
- Základní škola (Ivančice, Řeznovice)
- Základní škola pro sluchově postižené (Ivančice, ulice Široká)
Střední školy
[editovat | editovat zdroj]- Gymnázium Jana Blahoslava (Ivančice, ulice Lány)
- Střední škola dopravy, obchodu a služeb Moravský Krumlov (Ivančice, ulice Krumlovská)
Ostatní školy
[editovat | editovat zdroj]- Středisko volného času Ivančice
Dětské domovy
[editovat | editovat zdroj]- Dětský domov Ivančice (Ivančice, ulice Široká)
Knihovny
[editovat | editovat zdroj]- Městská knihovna Ivančice (ulice Mjr. Nováka)
- Místní knihovna Budkovice
- Místní knihovna Letkovice
- Místní knihovna Němčice
- Místní knihovna Řeznovice
Hřbitovy
[editovat | editovat zdroj]- Židovský hřbitov (ulice Mřenková)
- Křesťanský hřbitov Ivančice (ulice Hřbitovní a Novohorská)
- Hřbitov Řeznovice
- Hřbitov Budkovice
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Nejznámějšími ivančickými rodáky jsou světoznámý malíř Alfons Mucha a populární herec a bavič Vladimír Menšík. Oběma je věnována muzejní expozice na Staré radnici.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Vojtěch Adam (* 1950), politik, lékař
- Guido Adler (1855–1941), hudební vědec a skladatel
- Petr Bende (* 1977), zpěvák a skladatel
- Jiří Bis (1941–2018), politik a odborník na energetiku
- Karel Sokol Elgart (1874–1929), spisovatel, dramatik a literární kritik
- Tereza Fajksová (* 1989), modelka
- Adam Hložek (* 2002), fotbalista
- Břetislav Horyna (* 1959), filozof a religionista
- Marie Jirásková (* 1964), výtvarnice a scénografka
- Theodor Kilian (1894–1978), esperantista
- Matěj Klíma (* 1999), házenkář
- Jaromíra Knapíková (* 1972), historička, archivářka
- Beneš Method Kulda (1820–1903), kněz, spisovatel a sběratel lidových písní a pohádek
- Jaroslav Matějka (1927–2010), spisovatel, scenárista, publicista, filmař a historik
- Lukáš Mareček (* 1990), fotbalista
- Vladimír Menšík (1929–1988), herec, komik a bavič
- Alfons Mucha (1860–1939), secesní malíř a designér
- Václav Novotný (1869–1932), historik, syn hudebního skladatele téhož jména
- Joachim Oppenheim (1832–1891), rabín a spisovatel
- Kristýna Pálešová (* 1991), sportovní gymnastka
- Karl Panowsky (1833–1894), mlynář a politik
- Jaroslav Peprník (* 1927), filolog a lingvista
- Jan Procházka (1929–1971), spisovatel a scenárista
- Zdeněk Růžička (1925–2021), gymnasta
- Jaroslav Studený (1909–1968), válečný pilot RAF, bratr Lubomírův[21][22]
- Lubomír Studený (1910–1945), odbojář
- Miroslav Vítek (1909–1976), koulař a diskař
- Hugo Weisgall (1912–1997), americký hudební skladatel a dirigent
Další
[editovat | editovat zdroj]- Jan Blahoslav (1523–1571), humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské
- Antonín Dvořák (1848–1918), advokát a radní v Ivančicích, zemský poslanec
- Jiří Dvořák (1891–1977), akademický malíř
- Jonathan Eybeschütz (1690–1794), rabín
- Barbora Krejčíková (* 1995), tenistka
- Václav Novotný (1828–1895), hudební skladatel, v Ivančicích působil jako učitel a napsal zde historickou studii Školní radovánky v Ivančicích (1870)
- Václav Solín (1527–1566), kněz Jednoty bratrské, hudebník, spisovatel a správce bratrské tiskárny v Ivančicích
- Adolf Tesař (1885–1942), vlastenecký kněz a farář Římskokatolické farnosti Ivančice
- Augustin Uher (1908–1985), novinář, spisovatel a historik
- Karel starší ze Žerotína (1564–1636), moravský šlechtic a politik
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Přeshraniční spolupráce:
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Ivančická radnice umístěná v Domě pánů z Lipé
-
Poslední zbytek dnes již téměř rozebraného Ivančického viaduktu (vyfotografováno 2. července 2006
-
Barokní sousoší z 18. století
-
Svatý Jakub – nejvýše položené místo nad Ivančicemi
-
Kašna se soškou sv. Floriána
-
Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie – věž
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 115.
- ↑ Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené : zpracován na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900. X. Morava. Vídeň: C. k. statistická ústřední komise, 1906. Dostupné online. S. 26.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Ivančice, s. 332, 333.
- ↑ FLÍČEK, Josef. 100 let od založení ivančické kopané (část 5.): Vzpomínky fotbalového internacionála. Ivančický zpravodaj. Červen 2012, roč. XLI., s. 32–39. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-29. Archivováno 29. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 592.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. 143 pages s. ISBN 80-7017-022-0, ISBN 978-80-7017-022-9. OCLC 67292942 S. 127, 129.
- ↑ O chřestu [online]. Ivancice.cz [cit. 2014-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ KREMR, Tomáš. V Ivančicích obnoví starou chřestovnu [online]. Brnensky.denik.cz, 2014-05-08 [cit. 2014-05-08]. Dostupné online.
- ↑ MLEZIVA, Štěpán; KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. Kapitola Ivančice, s. 287.
- ↑ Ústřední věstník ČSR, ročník 1980, částka 4, č. 8/1980, str. 125
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
- ↑ a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Plan-site-jihozapad. IDSJMK [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Největší změny po volbách v Ivančicích. Zrcadlo [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ a b Udělené symboly – Ivančice [online]. 1994-05-05 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Náměstí se dočkalo obnovy. Propamátky. 2019, čís. podzim, s. 18. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. 1., A-I. Praha: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivančice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Ivančice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://kic.ivancice.cz/ Kulturní a informační centrum Ivančice
- regionivancicko.cz – Regionální portál Ivančicka
- http://ivancice.muzeumbrnenska.cz/ Muzeum v Ivančicích
- http://www.tiv.cz/ Televize Ivančice – Archiv zpráv
- Ivančice – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2016-12-11 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.
- Ivančice - centrum Jednoty bratrské:
- (2020-07-14) S Janem Dymáčkem o bratrské historii Ivančic 1. díl
- (2020-07-19) S Janem Dymáčkem o bratrské historii Ivančic 2. díl
Město Ivančice | |
---|---|
Ivančice (k. ú. Ivančice – zahrnuta židovská čtvrť • k. ú. Kounické Předměstí) • Němčice (k. ú. Němčice u Ivančic) • Alexovice • Letkovice • Řeznovice • Hrubšice • Budkovice |