Hodoviz
| Hodoviz | |
|---|---|
 náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Hvozd |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′18″ s. š., 13°16′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 60 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hodoviz (5,77 km²) |
| PSČ | 331 01 |
| Počet domů | 24 (2021)[2] |
  Hodoviz | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 50229 |
| Kód k. ú. | 650226 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hodoviz (často uváděn jako Hodovíz, dříve též Hodovice[3]) je vesnice, část obce Hvozd v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území zaujímá 577,43 hektarů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves je poprvé písemně zmiňována v listině z roku 1169, kterou král Vladislav II. ves daroval manětínským johanitům. V roce 1422 byla ves zastavena Švamberkům, v roce 1454 zastavuje Hynek Krušina ze Švamberka se svým synem Bohuslav několik vsí včetně Hodovizu svému strýci Janu ze Švamberka na Rokycanech.
V roce 1654, kdy byla provedena generální vizitace daňových povinností (Berní rula), ves náleží do panství Manětín patřícímu Ferdinandu Rudolfovi hraběti Lažanskému. Ten panství zdědil v roce 1639 po Ester Mitrovské, rozené Lažanské z Bukové (panství získala jako konfiskát během třicetileté války).
Berní rula uvádí v Hodovizi sedm sedláků osedlých a jeden grunt pustý takto. Výměry jejich polí byly od 35 do 60 strychů. V roce 1651 ve vsi žilo 41 poddanských a šest svobodných rodin.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Hodoviz leží v údolí pravostranného přítoku Chladné, mezi kopci Hůrkou a Citeří, v nadmořské výšce okolo 490 metrů, pět kilometrů jihovýchodně od Manětína. Na jihovýchodě sousedí s Pláněmi za údolím Osojenského potoka, na jihu s Osojnem, na jihozápadě s Hvozdem a na severovýchodě s Vladměřicemi. Severně od vsi jsou na Chladné rybníky Malý a Velký hodovizský rybník.
Velký hodovizský rybník leží na kraji lesa poblíž vsi. V minulosti sloužil ke koupání a vodním sportům pro obyvatele blízkých chat a rekreantů.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 135 obyvatel (z toho 59 mužů) československé národnosti, kteří byli převážně římskými katolíky, ale sedm lidí patřilo k evangelíkům, jeden k církvi československé a sedm jich bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 125 obyvatel československé národnosti. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také devět evangelíků, pět židů a deset lidí bez vyznání.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 169 | 140 | 153 | 137 | 131 | 135 | 125 | 90 | 87 | 70 | 66 | 52 | 47 | 45 | 60 |
| Počet domů | 27 | 27 | 27 | 27 | 27 | 27 | 25 | 24 | 24 | 18 | 18 | 20 | 21 | 20 | 24 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Hodoviz byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od roku 1960 je částí obce Hvozd v okrese Plzeň-sever. V roce 1869 k obci patřily Lipí a Radějov.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Přibližně 750 metrů severovýchodně od vesnice se na ostrožně nad přítokem Chladné nachází pozůstatky pravěkého hradiště zvaného Vyšohrad.[9]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
rybník a dětské hřiště -
hasičská zbrojnice -
pomník obětem války
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Hodoviz. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl jedenáctý. S. 443.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 145, 294, 470. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hodovíz, s. 81–82.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel; PROCHÁZKA, Zdeněk. Severní Plzeňsko. II = Pilsen Nord. II. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1997. 227 s. ISBN 80-901877-5-7.
- Doskočilová, Marie: Berní rula – svazek 23, kraj Plzeňský, díl I., Praha 1952
- Kočka, Václav: Dějiny politického okresu Kralovického, Díl 2. Soudní okres manětínský (1932)
- Palacký, František: Popis království českého, 1848
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hodoviz na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hodoviz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hodoviz v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
