Hermann von Pückler-Muskau
| Hermann von Pückler-Muskau | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Hermann Ludwig Heinrich von Pückler-Muskau |
| Narození | 30. října 1785 Schloss Muskau |
| Úmrtí | 4. února 1871 (ve věku 85 let) Schloss Branitz |
| Místo pohřbení | Chotěbuz |
| Pseudonym | Semilasso |
| Povolání | objevitel, zahradní architekt, spisovatel, politik, voják, architekt, světoběžník a historik umění |
| Ocenění | honorary citizen of Cottbus |
| Manžel(ka) | Lucie Hardenberg-Reventlow |
| Rodiče | Ludwig Karl Johann Erdmann Graf Pückler-Muskau a Clementine Kunigunde Charlotte Olympia Luise von Pückler-Muskau |
| Příbuzní | Agnes Charlotte Hermine Olympia Bianca Pückler-Muskau, Agnes Ursel Luitgart Clara Pückler-Muskau a Marianne Henriette Luise Clementine Olympia von Pückler-Muskau (sourozenci) |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hermann von Pückler-Muskau (30. října 1785, Bad Muskau, Sasko – 4. února 1871, Branitz, Německo) byl německý šlechtic, světoběžník, voják, spisovatel a zahradní architekt. Proslul především jako znamenitý umělecký zahradník a milovník kaktusů.
Své cesty po Evropě, Africe i Asii vylíčil v řadě cestopisů, v nichž vystupuje pod pseudonymem Semilasso. Svými zážitky uchvacoval i posluchače v zájezdním Morgensternově hostinci v Králově Poli u Brna, kde údajně na pozvání majitele panství, hraběte Schaffgotsche, dokončil v roce 1836 svůj cestopis Semilasso in Afrika (Semilasso v Africe).[1] Podle Pücklerova pseudonymu a jeho cestopisu pak hostinec převzal název Zum Semilasso (česky U Semilassa).[2] V blízkosti hostince byl na přelomu 19. a 20. století vybudován kulturní dům, který rovněž převzal jméno Semilasso.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann von Pückler-Muskau na německé Wikipedii.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Semilasso není jen stavba :: Novináři jižní Moravy. www.brnozurnal.cz [online]. [cit. 2022-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-27.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dějiny Králova Pole - Milan Řepa a kolektiv, ISBN 80-239-3984-X
- Ottův slovník naučný XX, Praha 2000, str. 957-958
- Ludmilla Assing: Fürst Hermann von Pückler-Muskau. Eine Biographie, Hildesheim New York, Zürich, 2004
- Sebastian Böhmer: Fingierte Authentizität. Literarische Welt- und Selbstdarstellung im Werk des Fürsten Pückler-Muskau am Beispiel seines „Südöstlichen Bildersaals“. Olms, Hildesheim 2007
- Helmut Börsch-Supan Siegfried Neumann/Beate Schneider: Die Ahnengalerie des Fürsten Pückler in Branitz. Pückler-Gesellschaft, Berlin, 1996
- Peter James Bowman: The Fortune Hunter. A German Prince in Regency England, Signal Books, Oxford, 2010
- Norbert Eisold: Der Fürst als Gärtner. Hermann von Pückler-Muskau und seine Parks in Muskau, Babelsberg und Branitz. Hinstorff, Rostock, 2005
- Christian Friedrich, Berthold Ettrich und Volkmar Herold (Red.): Pückler, Pyramiden, Panorama. Neue Beiträge zur Pücklerforschung. Kommunale Stiftung Fürst-Pückler-Museum, Park und Schloß Branitz, Cottbus, 1999
- Christian Friedrich und Ulf Jacob (Hg): »… ein Kind meiner Zeit, ein ächtes, bin ich …«. be.bra wissenschaftverlag, Berlin, 2010,
- Fürst-Pückler-Park Bad Muskau (Hg.): Englandsouvenirs. Fürst Pücklers Reise 1826-1829. Zittau, 2006
- Ralf Günther: Der Gartenkünstler. Ein Fürst-Pückler-Roman, List-Verlag, Berlin, 2010
- Eckart Kleßmann]: Fürst Pückler und Machbuba. Rowohlt, Berlin, 1998
- Matthias Körner, Thomas Kläber: Dort senke dich auf ein Paradies. Die Gartenlandschaften des Fürsten Pückler. Kiepenheuer, Berlin, 2006
- Heinz Ohff: Der grüne Fürst. Das abenteuerliche Leben des Fürsten Pückler-Muskau. München/Zürich: Piper, 2002
- Johannes Paul: In: Abenteuerliche Lebensreise. Sieben biographische Essays. Köhler, Minden, 1954
- Eduard Petzold: Fürst Hermann von Pückler-Muskau in seinem Wirken in Muskau und Branitz, sowie in seiner Bedeutung für die bildende Gartenkunst Deutschlands. Eine aus persönlichem und brieflichem Verkehr mit dem Fürsten hervorgegangene biographische Skizze. Weber, Leipzig, 1874.
- Stiftung „Fürst-Pückler-Park“ (Hgn.): Fürst Pückler. Parkomanie in Muskau und Branitz. Ein Führer durch seine Anlagen in Sachsen, Brandenburg und Thüringen, Hamburg, 2006
- Rolf Schneider: Fürst Pückler in Branitz. be.bra, Berlin, 2010
- Gerhard Neuenhoff: Eine Hasenjagd vor den Toren der Universität Halle 1829, vom Fürsten von Pückler-Muskau und seinem Sekretär Carl Jäger als Fremdenlegionär
- Rafael de Weryha-Wysoczański: Strategien des Privaten. Zum Landschaftspark von Humphry Repton und Fürst Pückler, Berlin 2004
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermann von Pückler-Muskau na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hermann von Pückler-Muskau
- Biografie Archivováno 6. 5. 2012 na Wayback Machine.
- Stiftung Fürst-Pückler-Park Bad Muskau
- Stiftung Fürst Pückler Museum Park und Schloß Branitz
- „Briefe eines Verstorbenen“ und „Aus Mehemed Alis Reich“ im Volltext online (Projekt Gutenberg-DE)
- Fürst Pückler, ein Autor des Vormärz
- umfassende Informationen über Fürst Pückler
- Beziehung zum Varnhagenschen Kreis und zu Ludmilla Assing
- Land der Beduinen - Band 005: die alten Städte Sufetula, Colonia Scillitana, Hydrah, Thugga, Sicca Veneria u.s.w. Tunis ; Schluß
