Gueréza červená
 Gueréza červená | |
|---|---|
 Guerézy červené | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Rod | gueréza (Piliocolobus) |
| Binomické jméno | |
| Piliocolobus badius (Kerr, 1792) | |
 (zeleně – žijící, oranžově – pravděpodobně vyhynulý) rozšíření guarézy červené (zeleně – žijící, oranžově – pravděpodobně vyhynulý) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gueréza červená (Piliocolobus badius, syn. Procolobus badius) je malý a výrazně zbarvený zástupce čeledi kočkodanovitých (Cercopithecidae) obývající tropické deštné lesy v Kamerunu, Kongu, na Pobřeží slonoviny, v Gambii, Ghaně, Guineji, Libérii, Nigérii, Senegalu a Sierra Leone.[zdroj?]
Délka těla se pohybuje mezi 45 – 67 cm, hmotnost obvykle nepřesáhne 11,3 kg a ocas je dlouhý 50 - 85 cm. Díky jejímu nápadnému zbarvení ji spolehlivě rozeznáme od ostatních druhů gueréz. Hřbet, boky a ocas je šedý, část končetin a hrdlo je výrazně oranžovočervené a břicho bílé. Stejně jako ostatní guerézy má sedací mozoly, které ji dovolují sedět i na tenkých větví delší časové období a silné zadní končetiny, přizpůsobené k mohutným skokům z jednoho stromu na druhý. Naopak ji chybí lícní torby, chápavý ocas a palec, který je u gueréz téměř zcela zakrnělý.
Gueréza červená je denní primát, pohybující se většinou v korunách stromů. Žije ve skupinách tvořených 4 až 20 dospělými jedinci a mláďaty. Mladí samci tvoří zhruba 8členné mládenecké skupiny. Živí se bobulemi, listy, květy, různými plody a zelenými částmi rostlin. Sama se velice často stává potravou šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes). V roce 1994 infikovala velké množství šimpanzů velice nebezpečným virem Ebola, který způsobil častá úmrtí nebo doživotní následky.[2] Je to zvláště hlučné zvíře, které se dorozumívá širokou škálou pronikavých pokřiků a posunků.
Je ohrožována především lovem a masivní ztrátou přirozeného biomu. V Červeném seznamu IUCN ji nalezneme v kategorii ohrožených druhů.[3]
Poddruhy
[editovat | editovat zdroj]U guerézy červené rozeznáváme celkem 8 poddruhů:[3]
- Procolobus badius parmentieri
- Procolobus badius ellioti
- Procolobus badius waldronae
- Procolobus badius langi
- Procolobus badius badius
- Procolobus badius temminckii
- Procolobus badius lulindicus
- Procolobus badius foai
Nejohroženějším poddruhem je P. b. waldronae, který je v přírodě kriticky ohrožený nebo dokonce zcela vyhubený a vyskytuje se zřejmě jen na malém území Pobřeží slonoviny.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ Archivovaná kopie. virus.stanford.edu [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-16.
- ↑ a b https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/search/details.php/18240/all
- ↑ Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu gueréza červená na Wikimedia Commons - Procolobus badius – The IUCN Red List of Threatened Species
