Djenné
| Djenné | |
|---|---|
 Velká mešita | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 13°54′21″ s. š., 4°33′17″ z. d. |
| Nadmořská výška | 307 m n. m. |
| Stát |  Mali |
| region | Mopti |
  Djenné | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 302 km² |
| Počet obyvatel | 32 944 (2009) |
| Hustota zalidnění | 109,1 obyv./km² |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | staré město Djenné |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iii, iv |
| Odkaz | 116 (anglicky) |
| Zařazení | 1988 (12. zasedání) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Djenné je město v Mali, v němž žije více než 30 tisíc obyvatel. V roce 1988 bylo město spolu s Velkou mešitou, dokončenou roku 1907 z nepálených cihel, zapsáno do seznamu Světového dědictví UNESCO. Od roku 2016 figuruje zároveň i na seznamu světového dědictví v ohrožení.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Před staletími byla města Djenné a Timbuktu důležitými zastávkami Transsaharské obchodní cesty, přinášející obrovské bohatství. Obchodníci v těchto městech těžili z transportu zlata, slonoviny a soli ze západní Afriky. Od 16. století se stala tato města v představách Evropanů legendami, představujícími všechno exotické bohatství Afriky.
To se změnilo, když Portugalci objevili Guinejský záliv a nahradili zastaralé transsaharské obchodní cesty lodní dopravou. Význam Timbuktu i Djenné upadl. Dnes je město cílem cestovatelů.
Velká mešita v Djenné má ve zdech vnitřní dřevěnou konstrukci, která je obestavěna hliněnými cihlami plněnými slámou a pokryta hliněnou vrstvou tak, že dřevěné kůly vystupují asi půl metru z obvodových zdí. Slouží zároveň jako lešení, po kterém se pohybují lidé, opravující vnější hliněný nános pravidelně každé léto po deštích.[1] Současná Velká mešita v Djenné stojí na místě nejstarší mešity ze 13. století. Postupně byla přestavována a zvětšována, a protože je vystavěna z hlíny, nelze přesně definovat, jak je stará, neboť se stále obnovuje. Poslední zásadní rekonstrukce proběhla před více než sto lety.[2] Celé historické město Djenné je vystavěno z hlíny a sušených hliněných cihel v súdánsko-sahelském stylu. Architektura pracuje s oblými tvary v souladu se stovky let starou tradicí, jejíž typickým znakem jsou vedle tvarů budov také dřevěné okenice s kovanými arabskými motivy. Domy ve staré čtvrti Djenné jsou charakteristické malými místnostmi a vzájemným propojením přes střechy a terasy pomocí průchodů, schodišť a lávek tvořících dohromady hliněný labyrint.[1]
Náboženské oblasti v Djenné formálně vládne islám, fakticky však lidé vyznávají islám spolu s jedním z tradičních afrických náboženství, typicky se západoafrickým vodunem (v lokálních názvech). Muslimové nosí i v mešitě viditelně na krku tzv. kri-kri (gris-gris), tedy ochranné vodunské amulety.[3] Jednou týdně se před Velkou mešitou v Djenné koná trh, na kterém jsou k vidění rozličná etnika z okolí města.[4]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Djenné na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b HAVELKA, Ondřej. Unikátní súdánsko-sahelská sakrální architektura. stavbaweb.cz [online]. [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Djenné: pohádková tvář islámu i unikátní synkreze se západoafrickým vodunem [online]. Dingir [cit. 2022-09-23]. Dostupné online.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Západosahelský kult: Synkreze islámu a západoafrického vodunu. Dingir. 2020, roč. 23, čís. 2, s. 42–43.
- ↑ HAVELKA, Ondřej. Západní Afrikou. 1. vyd. Praha: GEN, 2011. 352 s. ISBN 9788086681771. S. 152–177.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Djenné na Wikimedia Commons
