Dichlordifluormethan
| Dichlordifluormethan | |
|---|---|
 Vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | dichlordi(fluor)methan |
| Ostatní názvy | Freon 12 R-12 CFC-12 P-12 Propellant 12 Halon 122 Arcton 6 Arcton 12 UN 1028 |
| Anglický název | Dichlorodifluoromethane |
| Německý název | Dichlordifluormethan |
| Sumární vzorec | CCl2F2 |
| Vzhled | Bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 75-71-8 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 200-893-9 |
| PubChem | 6391 |
| SMILES | C(F)(F)(Cl)Cl |
| InChI | InChI=1/CCl2F2/c2-1(3,4)5 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 120,91 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 12,290 mol/dm3 (−29,79 °C, kapalina) |
| Teplota tání | −158,2 °C |
| Teplota varu | −29,79 °C |
| Hustota | 1,75 g/cm3 (−115 °C) 1,486 g/cm3 (−29,79 °C, kapalina) 0,006 33 g/cm3 (−29,79 °C, plyn) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 0,26 cP (kapalina) 0,013 cP (plyn) |
| Index lomu | 1,287 |
| Kritická teplota Tk | 111,8 °C |
| Kritický tlak pk | 4,125 MPa |
| Kritická hustota | 0,558 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 2,86 g/100 ml (20 °C) |
| Relativní permitivita εr | 2,3 (−158 °C) 2,13 (29 °C, kapalina) 1,001 6 (29 °C, plyn) 1,000 29 (100 °C, plyn) |
| Tlak páry | 151 kPa (−20 °C) 300 kPa (0 °C) 506 kPa (16 °C) 567 kPa (−20 °C) 577,6 kPa (−25 °C) 960 kPa (40 °C) |
| Součinitel tepelné vodivosti | 0,009 6 Wm−1K−1 (25 °C, plyn) 0,009 414 Wm−1K−1 (4 °C, kapalina) 0,097 49 Wm−1K−1 (25 °C, kapalina) 0,110 1 Wm−1K−1 (45 °C, plyn) 0,126 4 Wm−1K−1 (74 °C, plyn) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −5,42×10−6 cm3g−1 |
| Ionizační energie | 12,31 eV |
| Povrchové napětí | 9 mN/m |
| Struktura | |
| Koordinační geometrie | tetraedr |
| Tvar molekuly | čtyřstěn |
| Dipólový moment | 1,7×10−3 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −477 kJ/mol |
| Entalpie varu ΔHv | 165,14 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 300 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −439 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 74 JK−1mol−1 (30 °C) 0,598 JK−1g−1 (25 °C, plyn) 0,971 JK−1g−1 (25 °C, kapalina) |
| Izochorické měrné teplo cV | 65 JK−1mol−1 (30 °C) |
| Bezpečnost | |
 GHS04 Varování[1] | |
| R-věty | R59 |
| S-věty | S59, S61 |
| NFPA 704 |  0
1
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dichlordifluormethan CCl2F2, známý také jako Freon 12, je halogenderivát methanu patřící mezi freony. Známý je také pod svou zkratkou CFC. Dříve se používal jako chladicí médium v ledničkách a jako hnací plyn v rozprašovačích. Poté, co bylo prokázáno, že porušuje ozonovou vrstvu a vytváří ozonovou díru, bylo jeho používání omezeno a postupně se nahrazuje jinými látkami.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dichlorodifluoromethane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dichlordifluormethan na Wikimedia Commons
