Darbėnai
| litevsky Darbėnai (lotyšsky Darbēni) žemaitsky Darbienā | |
|---|---|
 Kostel Svatých apoštolů Petra a Pavla v Darbėnech | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°1′19″ s. š., 21°15′29″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 |
| Stát |  Litva |
| Kraj | Klaipėdský |
| Okres | Kretinga |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 599 (2001) |
| Správa | |
| Starosta | Edvardas Tedevušas Stalmokas |
| Oficiální web | www |
| PSČ | LT-97023 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Darbėnai jsou městys v západní části Litvy, v severním Žemaitsku, v Klajpedském kraji, okres Kretinga, seniorát Darbėnai, 16 km na sever od okresního města Kretingy. Leží na soutoku řeky Darba a potoka Dubupis. U jižního okraje Darbėnů pramení řeka Tenžė. Městečko leží na křižovatce silnic Kretinga – Skuodas (č. 218) a Palanga – Grūšlaukė; sbíhají se do něj ještě silničky místního významu od vsi Šukė, od vsi Vaineikiai, od vsi Nausėdai, od městysu Laukžemė a od vsi Mažučiai. Od západu se městečku obloukem po jeho západním okraji vyhýbá železniční trať Kretinga – Nausėdai – Skuodas. Městys je městskou památkovou rezervací. V městečku je pošta (PSČ:LT-97023), kostel Svatých apoštolů Petra a Pavla, gymnázium, knihovna (pobočka Kretingské knihovny),[1] pobočka okresního kulturního střediska,[2] poliklinika,[3] lékárna řetězce "Camelia",[4] veterinární lékárna,[5] několik prodejen, kavárna, hostel.
Dějiny města
[editovat | editovat zdroj]Darbėnai jsou poprvé zmiňovány roku 1591. Má se za to, že ves byla založena roku 1566 při valakové (poplužní) reformě. Simonas Daukantas tvrdil, že ještě v roce 1550 se zde rozkládal Palangský hvozd. Roku 1591 je zmiňována ves Darbėnai se statkem. Roku 1621 Jonas Karolis Chodkevičius nechal postavit první dřevěný kostel Svatých apoštolů Petra a Pavla. Roku 1701 kuronský kníže Ferdinand udělil Darbėnům obchodní privilegia, která potvrdil král August II.. Od roku 1730 jsou Darbėnai nazývány městysem, který vyrostl na levém břehu Darby, při statku. Tehdy zde byla tržnice, usídlila se zde židovská komunita, která roku 1765 čítala 24 rodin. V roce 1739 zde bylo 20 usedlostí, v roce 1784 zde bylo 77 ohnišť, v roce 1816 108 usedlostí.
Počátkem 19. století byla založena farní škola, v roce 1820 byl při statku postaven vodní kolový mlýn. 13. července 1824 palangské jmění s Darbėnským, Grūšlaukėským a palangskými dvory koupil hrabě Mykolas Juozapas Tiškevičius (* 1761–1839).
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Městečko je pojmenováno podle jím protékající řeky Darba pomocí přípony -ėnai.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1833 | 1841 | 1865 | 1897 | 1923 | 1959 | 1975 | 1979 | 1984 | 1989 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 431 | 646 | 1 026 | 2 059 | 1 018 | 1 070 | 1 217 | 1 427 | 1 395 | 1 536 | 1 599 |
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Zde narozené
[editovat | editovat zdroj]- Antanas Barasa, politický, podnikatelský a veřejný činitel (* 1946–2009)
- Nijolė Daugėlienė, agronomka, habilitovaná Doktorka biomedicínských věd (* 1942)
- Irena Daujotaitė, architektka vzhledu okolí (* 1931)
- Zina Jockutė-Martinaitienė, textilní výtvarnice, malířka (* 1934)
- Jūratė Laučiūtė, jazykovědkyně, Doktorka humanitních věd (* 1942)
- Nelė Mazalaitė, spisovatelka (* 1907–1993)
- Romualdas Mišeikis, politický a veřejný činitel Akmenského okresu (* 1941)
- Juozapas Paulauskas, lidový mistr, knygnešys (kontrabanda knih v období zákazu tisku) (* 1860–1945)
- Mindaugas Rojus, zpěvák (tenor/baryton, * 1981)
- Aleksandras Vinkus, grafik lidového umění
- Aleksandras Vitkauskas, divadelní režisér, herec (* 1887–1943)
- Ona Vitkauskytė, vydavatelka litevských pohlednic
- Dovydas Volfsonas, sionistický činitel
Zde bydleli
[editovat | editovat zdroj]- Marijonas Daujotas, lesník a hajný (věnoval se zalesňování dun u Palangy a Šventoji borovicí, * 1891–1975)
- Kazys Eitutavičius, farář, šiřitel litevského tisku (* 1833–1906)
- Mykolas Karosas, farář, šiřitel litevského tisku (* 1878–1955)
- Mykolas Rauchas, pedagog, etnograf
- Jonas Šimkus, spisovatel, novinář a redaktor (* 1906–1965)
- Mykolas Šiuipys, farář, šiřitel zakázaného litevského tisku
- Fabijonas Šulcas, pedagog, výtvarník
- Jurgis Valašinskas, farář, v roce 1864 vyhnán na m. Sibiř
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pomník nezávislosti -
Pomník u kostela -
Kostel Svatých apoštolů Petra a Pavla
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kretingos rajono savivaldybės Motiejaus Valančiaus viešosios bibliotekos Darbėnų filialas (pobočka kretingské okresní veřejné knihovny Motiejuse Valančiause v Darbėnech[nedostupný zdroj]
- ↑ Kretingos rajono kultūros centras (Okresní kulturní středisko v Kretinze). www.kretingarkc.lt [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-03.
- ↑ Darbėnų ambulatorija (poliklinika v Darbėnech
- ↑ Camelia, UAB Kretingos vaistinė Darbėnų filialas (Camelia, Darbėnská pobočka Kretingské lékásny s. s. r .o.. 118.lt [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-05.
- ↑ UAB Darbėnų veterinarijos vaistinė (veterinární lékárna v Darbėnech). www.medicina.lt [online]. [cit. 2011-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Darbėnai na Wikimedia Commons - Darbėnai. Kviklys B. Mūsų Lietuva (Naše Litva), Díl 4., Boston, Lietuvių Enciklopedijos Leidykla, 1968, str. 286
- Historie Darbėnů na společenských internetových stránkách (litevsky)[nedostupný zdroj]
- Dějiny Darbėnů na oficiálních stránkách Kretingského okresního úřadu (litevsky) Archivováno 5. 6. 2020 na Wayback Machine.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Darbėnai na litevské Wikipedii.
