Bakov nad Jizerou (nádraží)
Bakov nad Jizerou | |
---|---|
Nádraží v Bakově nad Jizerou | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Město | Bakov nad Jizerou |
Souřadnice | 50°28′18,84″ s. š., 14°55′22,08″ v. d. |
Bakov nad Jizerou | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 543611 |
Tratě | Praha–Turnov, Bakov nad Jizerou – Jedlová, Bakov nad Jizerou – Kopidlno |
Nadmořská výška | 220 m n. m. |
V provozu od | 14. listopadu 1867 |
Zabezpečovací zařízení | mechanické |
Dopravní koleje | 9 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před nádražní budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bakov nad Jizerou je železniční stanice ve vzdálenosti asi jednoho kilometru jihozápadně od stejnojmenného města v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji poblíž řeky Jizery. Leží na neelektrizovaných tratích Praha–Turnov, Bakov nad Jizerou – Jedlová a Jizerou – Kopidlno. Druhou stanicí ve městě je železniční zastávka Bakov nad Jizerou město na trati 070, umístěná výrazně blíže centru.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První stanice byla vystavěna severněji, přibližně 500 metrů od pozdější zastávky Bakov nad Jizerou město ve směru na Mnichovo Hradiště, dle typizovaného předpisu společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, pravidelný provoz zde byl zahájen 15. října 1865. O dva roky později byla do Bakova zaústěna trať společnosti Česká severní dráha (BNB) vedoucí do České Lípy, která zde vybudovala nové, větší nádraží, též dle typizovaných stavebních plánu s větveným kolejištěm a lokomotivní točnou. Provoz zde byl zahájen 14. listopadu 1867, roku 1869 byla trať prodloužena z České Lípy až do Rumburku. Stavbu trati a železničních budov prováděla firma Vojtěcha Lanny.
TKPE dále 23. října 1871 otevřela železniční trať do Čakovic u Prahy, odkud mohly vlaky následujícího roku pokračovat až do Prahy. 1. července 1882 pak projekt společnosti České obchodní dráhy spojil bakovskou stanici s již postavenou železnicí v Libáni, dále vedoucí do Kopidlna, stanici na spojnici Nymburka a Jičína. Roku 1882 se TKPE spojila s Českou severní drahou (BNB). BNB byla zestátněna roku 1908, poté stanici obsluhovaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde pět nástupišť s pěti hranami, příchod k vlakům probíhá přes kolejové přechody.
Výpravní budova
[editovat | editovat zdroj]Výpravní budovu podle normálie společnosti TKPE projektoval inženýr František Lát jako přízemní s trojosým ryzalitem s trojúhelníkovým štítem s obdélným oknem a jednoosými křídly se sedlovou střechou. Stanice stála v km 83,8. V roce 1867 byla změněna na osobní zastávku Bakov starý a po dvou letech byla zrušena a přestavěna na soukromý obytný dům, později na patrový rodinný domek.[1]
Novou výpravní budovu postavila Česká severní dráha v roce 1867 v km 82,065 na trati Praha – Turnov[2] jako typizovanou dvoupodlažní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o dvoupodlažní budovu se dvěma krajními dvouosými rizality se sedlovou střechou. Středová část měla sedm okenních os. Okna byla obdélná se segmentovým záklenkem a sedlovou nadokenní římsou. V padesátých letech 20. století byla na turnovské straně postavena boční přístavba a později byla budova zvýšena o podkrovní byty.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2009. 188 s. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 89.
- ↑ Bakov nad Jizerou (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK ... c.d., s. 90, 91 a 122
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bakov nad Jizerou na Wikimedia Commons
- Historie stanic v Bakově n. J.
- Údaje o společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha
- Profil stanice na stránkách Českých drah