Avtomat Fjodorova
| Avtomat Fjodorova | |
|---|---|
 | |
| Typ | Lehký kulomet/útočná puška/bitevní puška |
| Místo původu |  Ruské impérium |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1915–1917 1920–1928 Znovu 1940 |
| Používána | Ruské impérium, RSFSR |
| Války | první světová válka, druhá světová válka, |
| Historie výroby | |
| Konstruktér | Vladimir Grigorjevič Fjodorov |
| Navrženo | 1913-1916 |
| Výrobce | Zbrojovka v Kovrovu |
| Výroba | 1916-1925 |
| Vyrobeno kusů | 3 200[1] |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 4,93 kg |
| Délka | 1 045 mm |
| Délka hlavně | 520 mm |
| Typ náboje | 6,5 × 50 mm SR Arisaka |
| Princip střelby | krátký zákluz |
| Kadence | 600 ran/min |
| Maximální dostřel | 1400 m |
| Zásobování municí | schránkový zásobník na 25 nábojů |
Avtomat Fjodorova (автомат Фёдорова) je puška, kterou vyvinul Vladimir Grigorjevič Fjodorov v rámci modernizace carské armády.[2] Zbraň to byla natolik revoluční, že předběhla svou dobu.[3] Někdy je považován za první útočnou pušku.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ještě před samotným vývojem Avtomatu se Vladimir Grigorijevič Fjodorov zabýval úpravou pušky M1891 na automatickou verzi.[2] V roce 1906 se však rozhodl pro vývoj vlastní samonabíjecí pušky ve standardní ráži 7,62 × 54 mm R.[5]
V následujících letech Fjodorov došel k názoru, že ráže 7,62 × 54 mm R je nevhodná pro samonabíjecí pušky, a tak zahájil vývoj nové munice. V roce 1913 tak vyrobil první prototyp 6,5mm munice spolu s novou puškou.[6]
V roce 1916 však přišel s novým konceptem, který se do historie zapsal jako M1916 Avtomat Fjodorova. Jednalo se o pušku v ráži 6,5 × 50 mm SR Arisaka.[7] Tato puška podstoupila zkoušky u 189. pluku v důstojnické střelecké škole, která se nacházela ve městě Oranienbaum.[2] Výsledky byly vynikající, a puška tak prošla svým prvním bojovým nasazením.
Celkem se vyrobilo 3 200 kusů. Všechny byly vyrobeny ve zbrojovce ve městě Kovrov.[5] Z výroby bylo upuštěno kvůli upřednostnění ráže 7,62 × 54 mm R. V roce 1928 byly Avtomaty Fjodorova uskladněny a použity byly až za zimní války (1940).[8] Přelom tisíciletí přežilo už jen pár kusů, jež jsou rozmístěny v muzeích, či soukromých sbírkách všude po světě.[3]
Princip funkce
[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o pušku fungující na principu krátkého zákluzu hlavně se závěrem uzamčeným pomocí dvojice kyvných závor. Zvláštností konstrukce zbraně je, že nemá nosič závorníku a závorník, ale pouze závěr tvořený jedním blokem. Po zmáčknutí spouště úderník udeří do zápalníku, který trefí zápalku náboje, čímž dojde k výstřelu. Po výstřelu je hlaveň spojena se závěrem přičemž společně konají zákluz. Spojení hlavně a závěru zaručuje dvojice závor umístěných po stranách hlavně. Po nárazu závor na kulisu v pouzdře závěru dojde ke sklopení závor a rozpojení celku hlavně a závěru. Následně se samotný závěr pohybuje vzad a nábojnice je vyhozena z hlavně. Závěr je poté vratnou pružinou hnán zpátky a v průběhu návratu k hlavni nabere závěr nový náboj a ten je vsunut do hlavně. Nakonec úchytky závěru navrátí závory do uzamčené pozice. Puška má přepínač režimu střelby a střílí v poloautomatickém a automatickém režimu.[3] Zbraň není vybavena střeleckou pohotovostí ale umožňuje manuální vystavení závěru v zadní poloze pro nabíjení pomocí nábojových pásků.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.thefirearmblog.com/blog/2016/02/22/brief-history-russian-fedorov-avtomat-rifle/ A brief history of the Russian Fedorov Avtomat Rifle, February 22, 2016, by Max Popenker
- ↑ a b c BOLOTIN, David Naumovič. Sovetskoje strelkovoje oružije. Moskva: [s.n.], 1983. S. 22.
- ↑ a b c Fedorov Avtomat M1916 Automatic Rifle - Russia. www.militaryfactory.com. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky)
- ↑ Fedorov – The First Assault Rifle?. Forgotten Weapons. 2012-03-20. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky)
- ↑ a b Fedorov avtomat - Modern Firearms. Modern Firearms. 2010-10-27. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky)
- ↑ FEDOSEJEV, Semjon. Pulimjoty Rasiji. Škvalnij ogoň. Moskva: [s.n.], 2009. S. 25.
- ↑ WESTWOOD, David. Rifles: An Illustrared History of Their Impact. Santa Barbara: [s.n.], 2005. S. 135.
- ↑ A brief history of the Russian Fedorov Avtomat Rifle -. The Firearm Blog. 2016-02-22. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOLOTIN, David Naumovič. Sovetskoje strelkovoje oružije. Moskva, 1983.
- FEDOSEJEV, Semjon. Pulimjoty Rasiji. Škvalnij ogoň. Moskva, 2009.
- WESTWOOD, David. Rifles: An Illustrared History of Their Impact. Santa Barbara, 2005.
