Apatosaurinae
Apatosaurinae Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 157 až 148 miliony let | |
---|---|
Ilustrace stáda brontosaurů, zástupců skupiny | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Nadčeleď | Diplodocoidea |
Čeleď | diplodokovití (Diplodocidae) |
Podčeleď | Apatosaurinae Janensch, 1929 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Apatosaurinae („apatosaurini“) je podčeleď obřích sauropodních dinosaurů z čeledi Diplodocidae. Žili v období pozdní jury, asi před 157 až 148 miliony let, na území západu dnešní Severní Ameriky.[1]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Jednalo se o poměrně robustně stavěné pozdně jurské sauropody. V současnosti řadíme do této podčeledi s jistotou přinejmenším dva rody, Apatosaurus a Brontosaurus, které zahrnují dohromady asi pět druhů. Mezi apatosauriny mohly patřit také rody Atlantosaurus a Amphicoelias, to ale zatím není jisté.
Nejznámějším zástupcem této podčeledi je populární Brontosaurus, což je rod, který byl po víc než století považován za vědecky neplatný (jako mladší synonymum rodu Apatosaurus). Teprve v roce 2015 mu byl detailní srovnávací studií vrácen statut (pravděpodobně) platného samostatného rodu.[2]
Druh Supersaurus vivianae, který podle některých analýz patří do této podčeledi, mohl být podle novějších zjištění dlouhý asi 39 až 42 metrů, což by z něho patrně činilo nejdelšího dosud známého obratlovce vůbec.[3]
Konce ocasů apatosaurinních dinosaurů se podle hypotézy z roku 1997 mohly při rychlém švihnutí pohybovat na krátkou chvíli nadzvukovou rychlostí (vytvořily aerodynamický třesk podobný prásknutí bičem). Tímto způsobem se mohli dorozumívat a také odhánět útočící dravé dinosaury. V roce 2022 byla ale publikována další odborná práce, využívající podstatně dokonalejšího počítačového modelu, který doložil, že ve skutečnosti se konec ocasu těchto sauropodů pohyboval nanejvýš rychlostí kolem 33 m/s (zhruba 120 km/h). Přesto mohly ocasy těchto sauropodů sloužit k vnitrodruhové komunikaci, vzájemným soubojům i obraně před teropodními dinosaury.[4]
Kladogram
[editovat | editovat zdroj]Diplodocidae |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Joseph E. Peterson, David Lovelace, Melissa Connely, and Julia B. McHugh (2022). A novel feeding mechanism of diplodocid sauropods revealed in an Apatosaurine skull from the Upper Jurassic Nail Quarry (Morrison Formation) at Como Bluff, Wyoming, USA. Palaeontologia Electronica. 25 (2): a21. doi: https://doi.org/10.26879/1216
- ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-brontosaurus-jmeno-jester-sauropod.A190503_124158_veda_vse
- ↑ SOCHA, Vladimír. Supersaurus vrací úder. OSEL.cz [online]. 18. listopadu 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Sauropodní dinosauři rychlost zvuku nepřekonali. OSEL.cz [online]. 11. září 2024. Dostupné online. (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Taylor, M. P. (2010). "Sauropod dinosaur research: a historical review." Pp. 361-386 in Moody, R. T. J., Buffetaut, E., Naish, D. and Martill, D. E. (eds.), Dinosaurs and Other Extinct Saurians: A Historical Perspective. London: The Geological Society, Special Publication No. 34.
- McIntosh, J. S. (1990). Sauropoda. In D. B. Weishampel, P. Dodson, and H. Osmólska (eds.), The Dinosauria, University of California Press, Berkeley, 345-401.
- Matt Wedel & Mike Taylor (2023). The biomechanical significance of bifurcated cervical ribs in apatosaurine sauropods. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology. 11: 91–100. doi: https://doi.org/10.18435/vamp29394
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Apatosaurinae na Wikimedia Commons
- Článek o obratlech apatosaurinů na webu SVPOW (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Jak velký byl doopravdy Brontosaurus. OSEL.cz [online]. 12. července 2023. Dostupné online. (česky)