Alois Kolář
| MUDr. Alois Kolář | |
|---|---|
| Narození | 12. srpna 1885 Praha |
| Úmrtí | 21. září 1927 (ve věku 42 let) Praha |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | lékař |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alois Kolář (12. srpna 1885 Spešov[1] – 22. září 1927 Praha[2]) byl moravský lékař, jako spisovatel píšící pod pseudonymem Ludvík Kolář.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině spešovského půlláníka Aloise Koláře a jeho manželky Marie, rozené Stejskalové.[1] Dne 31. ledna 1920 se v Praze-Smíchově oženil s Helenou Kotkovou (13. 12. 1898).[3] Manželé Kolářovi žili v Myjavě.
Vystudoval gymnázium v Brně, studia medicíny na Lékařské fakultě české univerzity Ferdinando–Karlovy v Praze ukončil úspěšně roku 1910.[4]
Byl lékařem ve Vídni, první světovou válku prožil na italské frontě.[5] Po válce se vrátil do Československa a stal se obecním lékařem v Myjavě. V závěru života odjel do Prahy, aby se zde léčil a zde nemoci podlehl.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Z jeho tří knižně vydaných děl jsou Lékaři věnováni lékařskému prostředí, Tiché zdi se odehrávají v klášteře (dalším hrdinou je též lékař, sám Kolář byl ve vídeňském klášteře lékařem)[6] a knihou Zákop se vrací k zážitkům z první světové války.
- Lékaři – Praha: Česká grafická unie, 1920
- Tiché zdi: román – Praha, vlastním nákladem, 1928
- Zákop: povídky z doby válečné – Olomouc, Romuald Promberger, 1926
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, Bořitov 146, 1830-1898, snímek 76 [online]. Zemský archiv Brno [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b MUDr. Alois Kolář zemřel. Lidové noviny. 24. 9. 1924, s. 9.
- ↑ Matrika oddaných, Smíchov, 1919-1920, snímek 221. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Kolář Alois [online]. Univerzita Karlova [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- ↑ KOLARZ, Alois. Die Zerstörung des Görzer Spitals. S. 2. Arbeiter Zeitung [online]. 1915-12-27 [cit. 2020-11-15]. S. 2. Dostupné online. (německy)
- ↑ L. KOLÁŘ: TICHÉ ZDI (RECENZE). S. 323. Archa [online]. [cit. 2020-11-15]. Čís. 1/1925, s. 323. Dostupné online.
