Antoine Samuel Adam-Salomon
| Antoine Samuel Adam-Salomon | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. ledna 1818 La Ferté-sous-Jouarre |
| Úmrtí | 28. dubna 1881 (ve věku 63 let) 16. pařížský obvod |
| Místo pohřbení | Jewish cemetery of Fontainebleau |
| Povolání | sochař a fotograf |
| Manžel(ka) | Georgine-Cornélie Coutellier Adam-Salomon |
| Děti | Isabelle Adam-Salomon |
| Významná díla | Marchal de Calvi's tomb |
| Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antoine Samuel Adam-Salomon (9. ledna 1818 – 29. dubna 1881) byl francouzský sochař a průkopník v oboru fotografie se sídlem v Paříži, Francie. Zabýval se portrétní fotografií.
Začátek kariéry
[editovat | editovat zdroj]Po krátké kariéře modeláře pro keramický závod Jacoba Petita ve Fontainebleau, přijal oficiální stipendium ke studiu sochařství v Paříži, cestoval po Švýcarsku a Anglii.[1] Mezi jeho pozoruhodné sochy patří busty Victora Cousina, Odilona Barrota, Pierre-Jeana de Bérangera, Alphonse de Lamartina, Gioacchina Rossiniho a Marie Antoinetty.[2]
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]Později se Adam-Salomon stal významným portrétním fotografem po studiích u portrétisty Franze Hanfstaengla v Mnichově v roce 1858. Adam-Salomon si otevřel vlastní portrétní ateliér v Paříži v roce 1859 a v roce 1865 otevřel v Paříži druhý.[3] Jeho rukopis se velmi podobal rukopisu Franze Hanfstaengla, oba fotografové na snímcích při komponování v ateliéru využívají sloupu, drapérií v podobě visích látek nebo ležících ubrusů. U obou jsou oblíbené nařasené látky nebo pláště, které zabírají velkou část snímku.
V roce 1870 se stal členem Société française de photographie a téhož roku získal Řád čestné legie.[4] Jeho portrétní fotografie byly považovány za jedny z nejlepších příkladů během jeho celého života, byly známé svým šerosvitem dosaženým pomocí speciální osvětlovací techniky.[5]
Přijetí fotografie jako umění
[editovat | editovat zdroj]Fotografie Adama-Salomona hrála rozhodující roli v hlavním proudu přijetí fotografie jako umělecké formy. Například v roce 1858 básník Alphonse de Lamartine o fotografii napsal: „...tento náhodný vynález nikdy nebude uměním, ale pouze plagiátorstvím přírody přes čočku.“ Krátce poté, co viděl fotografické dílo Adama-Solomona, Lamartine své tvrzení odvolal.[6]
Kritická chvála
[editovat | editovat zdroj]Odebírání jeho prací francouzským tiskem v porovnání s Félixem Nadarem vychází v poměru deset ku jedné. Po Světové výstavě v Paříži roku 1867 popsal magazín London Times Salomonovy obrazy jako „bezkonkurenční“, „výtečné“ a „nejkrásnější fotografické portréty na světě“.[7][8]
Ve vydání almanachu British Journal of Photography 1868, editor J. Traill Taylor napsal:
Důležitým zjištěním loňského roku bylo to, že M. Adams-Salomon, pařížský fotograf, vyrobil portréty tak vysoce kvalitní, aby nám ukázal pravé možnosti fotografování, a kolik nám ještě zbývá k překonání podobné dokonalosti s uplatněním na díla našich průměrných umělců. Není však zdaleka příjemné vědět, že jsme tak daleko za Pařížany; ale věřit, jako třeba v tomto případě, že znalost této skutečnosti bez pochyby probudí v anglických umělcích touhu odstranit jejich nedostatky, a zejména naznačí směr pokroku, který musí být proveden.[9]
Vybraná díla
[editovat | editovat zdroj]-
Filosof -
Alphonse Karr, francouzský kritik, novinář a romanopisec -
Charles Garnier, francouzský architekt. -
Popsaný jako "Generál Giroflore", identita neznámá -
Madame De La Rochefoucauld -
Lajos Kossuth, asi 1859 -
Émile Augier, asi 1870 -
Pierre Marie de Saint-Georges (1795–1848)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Weill, Jewish Encylopedia
- ↑ Berlioz, str. 139; Waters, str. 4.
- ↑ Union List of Artist's Names
- ↑ Turner, Grove Dictionary of Art.
- ↑ Hannavy, str. 6.
- ↑ Jay, str. 138
- ↑ BUERGER, Janet E. French daguerreotypes. Redakce International Museum of Photography at George Eastman House. [s.l.]: University of Chicago Press, 1989. Dostupné online. ISBN 0226079856, ISBN 9780226079851. S. 56–59. Buerger, str. 56.
- ↑ V originále: "matchless", "beyond praise," "the finest photographic portraits in the world."
- ↑ Taylor, str. 6.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BERLIOZ, Hector; BRAAM, Gunther; MACNUTT, Richard. New Edition of the Complete Works. [s.l.]: Bärenreiter, 1967. Dostupné online. ISBN 3761816774, ISBN 9783761816776. S. 139.
- BUERGER, Janet E. French daguerreotypes. [s.l.]: University of Chicago Press, 1989. Dostupné online. ISBN 0226079856, ISBN 9780226079851. S. 56–59.
- HANNAVY, John. Encyclopedia of nineteenth-century photography. [s.l.]: CRC Press, 2008. Dostupné online. ISBN 0415972353, ISBN 9780415972352. S. 6.
- JAY, Martin. Downcast eyes: the denigration of vision in twentieth-century French thought. [s.l.]: University of California Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0520088859, ISBN 9780520088856. S. 138.
- TAYLOR, J. Traill. The British Journal of Photography Almanac. London: Henry Greenwood, 1868. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. S. 6. Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Turner, Jane. Adam-Salomon, Antoine-Samuel. Oxford, England: Oxford University Press, 1996. Dostupné online.
- Union List of Artist Names [online]. J. Paul Getty Trust [cit. 2010-10-10]. Dostupné online.
- WATERS, Clara Erskine Clement; HUTTON, Laurence. Artists of the nineteenth century and their works: A handbook containing two thousand and fifty biographical sketches. Boston: Houghton, Osgood & Co., 1879. Dostupné online.
- Isidore Singer, Ph.D. Adam-Salomon, Antony Samuel. New York, New York: Funk & Wagnalls, 1906. Dostupné online. S. 184.[nedostupný zdroj]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoine Samuel Adam-Salomon na Wikimedia Commons - Philadephia Museum of Art collection of 65 Adam-Salomon photographs
- Adam-Salomon: sochy bust Elisabeth of Bavaria na Sotheby's a Edwin Chadwick na National Portrait Gallery
