15. červen

15. červen je 166. den roku podle gregoriánského kalendáře (167. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 199 dní. Svátek má Vít.

Události

Česko

• 1085 – Na Pražském hradě korunován kníže Vratislav II. českým králem.
• 1363 – Václav IV. korunován českým králem jako dvouleté dítě.
• 1754 – Prokop Diviš sestavil v Příměticích u Znojma první bleskosvod.
• 1890 – Alois Oliva s manželkou odkázal dva své pražské domy k financování nově založené vychovatelny problémových dětí v Říčanech (dnes dětská léčebna Olivovna).
• 1909 – V Českých Budějovicích byl zahájen provoz elektrické tramvaje.
• 1919 – V prvních volbách do obecních zastupitelstev v nově vzniklé republice zvítězila sociálně demokratická strana.
• 1945 – Vzniklo studio animovaných filmů Bratři v triku.
• 1948 – Jmenována pátá poválečná vláda Československé republiky.
• 1965 – Premiéra jazzové opery Dobře placená procházka autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, coby sedmá premiéra divadla Semafor od jeho vzniku v roce 1959.
• 1985 – V Praze byl obnoven provoz pozemní lanové dráhy na Petřín, a to po více než dvaceti letech od okamžitého zastavení provozu v důsledku sesuvu půdy po deštích.

Svět

• 0763 př. n. l. – Asyřané zaznamenali úplné zatmění Slunce, které později posloužilo k upřesnění chronologie mezopotámské historie.
• 923 – Robertovci porazili Karlovce v krvavé bitvě u Soissons. Vůdce Robertovců Robert I. v bitvě padl, vůdce Karlovců Karel III. byl zajat.
• 1094 – španělský rytíř Cid osvobodí Valencii od Almoravidovců .
• 1184 – Války o následnictví v Norsku: Sverre Sigurdsson zvítězil v bitvě u Fimreite, jeho oponent Magnus V. v boji padl.
• 1215 – Anglický král Jan Bezzemek připojil svou pečeť k listině Magna charta libertatum (Velká listina svobod).
• 1219 – Dánský král Valdemar během severní křížové výpravy dobyl pohanské Estonsko v bitvě u Lyndanisse (dnešní Tallinn). Během této bitvy podle pověsti spadla z nebe dánská vlajka.
• 1246 – Bitva na Litavě, v níž uherský král Béla IV. porazil rakouského vévodu Friedricha II. Bojovného, který zde padl, je považována za Pyrrhovo vítězství rakouských vojsk nad maďarskými vojsky
• 1300 – Básník Dante byl jmenován jedním ze šesti proboštů Florencie, kteří městu vládli.
• 1389 – Srbská vojska utrpěla porážku v bitvě na Kosově poli, král Srbska Lazar I. Hrebeljanovič a sultán Murad I. v ní byli zabiti.
• 1429 – Stoletá válka: Francouzští vojáci porazili Angličany v bitvě u Meung-sur-Loire .
• 1467 – Karel Statečný se stal burgundským vévodou.
• 1502 – Kryštof Kolumbus objevil ostrov Martinik v souostroví Malých Antil.
• 1520 – Papež Leo X odsoudil názory a činy Martina Luthera, exkomunikoval ho .
• 1580 – Král Filip II španělský vykázal holandského Williama I. Orange do exilu a stanovil odměnu za jeho hlavu.
• 1667 – Francouzský lékař Jean-Baptiste Denis provedl první transfuzi krve.
• 1702 – Válka o španělské dědictví: Po dvouměsíčním obléhání, francouzská posádka pevnosti Kaiserswerth u Düsseldorfu kapitulovala před spojeneckými vojsky.
• 1752 – Benjamin Franklin dokázal, že blesk je elektrický jev, výboj elektřiny.
• 1775 – Ruská vojska zahájila likvidaci záporožské Siče.
• 1785 – Francouzští vzduchoplavci Jean-François Pilâtre de Rozier a Pierre Romain zemřeli při havárii balónu při pokusu o přelet přes kanál La Manche .
• 1800 – Washington , D.C., se stal hlavním městem Spojených států .
• 1801 – Toysonské povstání ve Vietnamu: Rolnickými povstalci ovládané město Huế bylo poraženo vojsky budoucího císaře Gia Long .
• 1804 – 12. dodatek k Ústavě Spojených států vstoupil v platnost, upravil pravidla pro volbu prezidenta.
• 1808 – Válka na Pyrenejském poloostrově: začalo francouzské obléhání města Zaragoza.
• 1811 – Anglo-švédská válka: generál Hampus Mörner se 140 muži rozdrtil povstání skupiny rolníků z Klågerup ve Skåne , kteří protestovali proti odvodům rekrutů . Asi 30 rebelů bylo zabito.
• 1825 – Byl položen základní kámen mostu London Bridge.
• 1831 – francouzský matematik Évariste Galois, zakladatel teorie grup, byl předveden před soud kvůli údajnému vyhrožování králi Francie Ludvíku-Filipovi
• 1834 – Začal pogrom Židů v Safed (Palestina).
• 1836 – Arkansas se stal 25. státem USA.
• 1838 – Uruguayská občanská válka: rebelové zvítězili v bitvě u El Palmar .
• 1844 – Charles Goodyear dosáhl patentu na metodu vulkanizace kaučuku.
• 1859 – Ve státě Washington vypukla Americko-britská prasečí válka kvůli ostrovu San Juan Border.
• 1863 – Americká občanská válka: Konfederace zvítězila v druhé bitvě u Wichesteru.
• 1866 – Německý astronom Christian Peters objevil asteroid (88) Thisbe .
• 1877 – Henry Ossian Flipper se stal prvním černým absolventem Vojenské akademie Spojených států .
• 1888 – Vilém II. se stal císařem Německa a králem Pruska .
• 1896 – 27 tisíc lidí zemřelo při zemětřesení na japonském ostrově Honšú .
• 1898 – V USA byla založena Antiimperialistická Liga.
• 1904
  • Požár na pěší lodi "General Slocum" na East River v New Yorku způsobil smrt 1 021 lidí, většinou žen a dětí.
  • Rusko-japonská válka: Japonské vítězství v bitvě u Delisi.
• 1905 – Budoucí král Švédska Gustav VI. Adolf se oženil s princeznou Margaret Connaught ze Spojeného království .
• 1915 – V Itálii byla založena náboženská kongregace paulistických jeptišek.
• 1917 – Móric Esterházy se stal předsedou vlády Maďarského království.
• 1918 – První světová válka: na Italské frontě byla zahájena bitva na Piavě, jíž se na straně rakousko-uherské armády účastnilo velké množství vojáků z českých zemí.
• 1954 – Vznikla fotbalová organizace UEFA (Union of European Football Associations).
• 1969 – Georges Pompidou byl zvolen prezidentem Francie .
• 1977 – Ve Španělsku se uskutečnily první svobodné parlamentní volby po více než čtyřiceti letech vlády diktátora Franco.
• 1985
  • V Argentině vstoupila do oběhu nová národní měna – Austral.
  • V leningradské Ermitáži byl šílencem polit kyselinou a rozřezán nožem obraz Rembrandta Danaea.
  • V Tokiu bylo založeno animační studio Ghibli.
• 1987 – V Chile se uskutečnila operace Albánie (známá jako "Corpus Christi masakr"), během které agenti Pinochetovy tajné politické policie CNI zavraždili 12 lidí.
• 1991 – Na Filipínách vybuchla sopka Pinatubo, sloup popela byl vyvrhován do výšky 7 kilometrů.
• 1994
  • Izrael a Vatikán navázaly plné diplomatické vztahy.
  • Uskutečnila se premiéra animovaného filmu Lví král.
  • Guillermo Ossandon , vůdce partyzánského hnutí Lautaro, byl zatčen v Chile .
• 1996 – 212 lidí bylo zraněno při bombovém útoku IRA v centru Manchesteru.
• 1999
  • Ve Žlutém moři došlo k prvnímu námořnímu střetu se smrtelnými následky od doby uzavření příměří po korejské válce v roce 1953, jihokorejské lodě pak potopily severokorejský hlídkový člun.
  • Rudolf Schuster se stal prezidentem Slovenska.
• 2001
  • V Norsku byl otevřen silniční tunel Folgefonn o délce 11 km 150 m.
  • Byla založena Šanghajská organizace pro spolupráci Ruskem, Čínskou lidovou republikou, Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Tádžikistánem (tzv. Šanghajská pětka)
• 2002 – Byla zahájena MTV Rumunsko.
• 2004 – Ivan Gašparovič se stal prezidentem Slovenska.
• 2006
  • Na Srí Lance zemřelo 64 lidí v důsledku výbuchu miny pod autobusem.
  • Papež Benedikt XVI. odvolal 91letého kardinála Kazimierze Świąteka z funkce hlavy katolické církve v Bělorusku.
• 2007
  • Byl uskutečněn let nového létajícího tankeru a vojenského dopravního letounu Airbus A330 MRTT.
  • Salam Fayyad se stal premiérem Palestinské samosprávy.
• 2008 – Kosovská Ústava vstoupila v platnost.
• 2009
  • 7 lidí bylo zabito v Teheránu během nepokojů po prezidentských volbách 12. června, které byly podle opozice zmanipulovány.
  • Byl vytvořen národní park "Ruská Arktida".
• 2010
  • Byla vypuštěna pilotovaná kosmická loď Sojuz TMA-19.
  • Britský premiér David Cameron se omluvil Severnímu Irsku za zastřelení čtrnácti mladých civilistů britskou armádou v roce 1972 nazvaném Krvavá neděle.
• 2014
  • 48 lidí bylo zabito při útoku somálských islamistů na keňské město Mpeketoni.
  • Andrej Kiska se stal prezidentem Slovenska.
• 2019 – Zuzana Čaputová se stala první ženou, která se stala prezidentkou Slovenska.
• 2021 – Henri-Marie Dondra se stal předsedou vlády Středoafrické republiky.

Narození

Česko

Alexandr Sommer Batěk (* 1874)

Pavel Ploc (* 1964)

• 1305 – Anežka Přemyslovna, kněžna javorská a svídnická († 1336/1337)
• 1733 – Josef Vratislav Monse, vlastenec, vydavatel a překladatel († 6. února 1793)
• 1758 – František Xaver Lederer, pražský kamenosochař období neoklasicismu († 8. srpna 1811)
• 1814 – Augustin Smetana, filozof († 30. ledna 1851)
• 1820 – Anton Friedrich, podnikatel a politik rakouské národnosti († 9. ledna 1891)
• 1826 – Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, politik († 5. června 1887)
• 1830 – Jan Vaclík, diplomat a publicista († 3. srpna 1917)
• 1834 – Jan Nepomuk Woldřich, geolog, paleontolog a amatérský archeolog († 3. února 1906)
• 1840 – Anton Zajíc Donato, česko-americký handicapovaný tanečník a cestovatel († po 1910)
• 1848 – Adolf Láng, architekt († 2. května 1913)
• 1849 – Rudolf Stillfried, moravský šlechtic a politik († 9. dubna 1921)
• 1857 – Vladimír Ferdinand Lažanský z Bukové, šlechtic († 29. července 1925)
• 1861 – Ernestine Schumann-Heink, operní pěvkyně (kontraaltistka) († 17. listopadu 1936)
• 1870 – Antonín Kalina, politik a diplomat († 17. prosince 1922)
• 1872 – Theodor von Liebieg, liberecký podnikatel († 23. května 1939)
• 1874 – Alexandr Sommer Batěk, popularizátor vědy, pacifista a esperantista († 6. dubna 1944)
• 1876 – Hanuš Svoboda, hudební skladatel a pedagog († 16. prosince 1964)
• 1881
  • Wilhelm Häusler, československý politik německé národnosti († 6. února 1969)
  • Antonín Černý, československý politik († ?)
• 1883
  • Johann Baumgartl, československý politik († ?)
  • Bohumila Dubňanská, moravská spisovatelka († 25. listopadu 1966)
  • Stanislav Sahánek, vysokoškolský učitel a germanista († 27. února 1942)
• 1886 – Jaroslav Horejc, sochař († 3. ledna 1983)
• 1887 – Alois Bílek, malíř, grafik, ilustrátor a architekt († 18. ledna 1961)
• 1890 – Rudolf Ryšán, architekt a stavební podnikatel († 16. března 1949)
• 1896
  • Josef Bílek, sochař († 23. února 1978)
  • Alois Vrecl, vojenský pilot († 13. prosince 1983)
• 1901 – Adolf Bradáč, odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty († 24. října 1942)
• 1898
  • Vilém Havlík, matematik († 24. prosince 1944)
  • Ladislav Filip, lékař a kardiolog († 29. listopadu 1986)
• 1903 – Ladislav Zahrádka, voják († 18. října 1943)
• 1905 – Bohumil Šťastný, fotoreportér († 15. června 1991)
• 1908 – Václav Bára, fotbalový reprezentant († 6. března 1990)
• 1910 – Václav Dědek, komunistický politik († ?)
• 1912 – Walter Ulrich, hokejista německého původu († 5. červenec 1965)
• 1914 – Oldřich Starý, neurolog a rektor Univerzity Karlovy († 14. ledna 1983)
• 1920 – Alois Kopecký, pediatr († 18. dubna 2013)
• 1923 – Věra Kučerová, účastnice druhého československého odboje († 24. října 1942)
• 1924
  • Karel Hoffmann, komunistický politik, ministr († 21. února 2013)
  • Bronislav Firla, architekt, malíř a odbojář († 16. prosince 2019)
• 1925
  • Viola Zinková, herečka († 18. října 2017)
  • Karel Mazanec, vysokoškolský pedagog († 3. prosince 2009)
• 1927 – Květa Manoušková, sochařka († 25. srpna 2002)
• 1929 – Zdeněk Tikal, hokejista působící v Austrálii († 15. listopadu 1991)
• 1930 – Karel Richter, spisovatel, historik, publicista a překladatel († 22. května 2021)
• 1931 – Jiří Corvin, malíř († 17. července 2004)
• 1932
  • Miroslav Zounar, herec († 28. března 1998)
  • František Kuřina, matematik
• 1934 – Josef Sedláček, fotbalista
• 1935 – Jan Kříž, historik umění
• 1936 – Marie Rút Křížková, literární historička († 4. prosince 2020)
• 1937 – Rudolf Potsch, hokejový obránce a trenér
• 1939 – Karel Pala, jazykovědec a vysokoškolský pedagog († 15. února 2023)
• 1940 – Miloš Ondřej, botanik († 10. prosince 2012)
• 1941 – Pavel Steiger, geolog a publicista
• 1942 – Josef Votrubec, atlet († 18. listopadu 2020)
• 1943 – Petr Vondruška, baletní tanečník
• 1944 – Petr Prouza, spisovatel
• 1945 – Šárka Smazalová, básnířka a prozaička
• 1950 – Petr Němec, moravský zpěvák a skladatel
• 1954
  • Pavel Mokrý, předseda Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS)
  • Zdeňka Šilhavá, atletka, diskařka a koulařka
• 1955 – Vojtěch Mornstein, spisovatel vědeckofantastické literatury
• 1958
  • Miroslav Ševčík, ekonom
  • Josef Wunsch, fotbalista († 17. listopadu 2021)
• 1959
  • Zuzana Hofmannová, horolezkyně († 31. července 2012)
  • Jan Volný, politik
• 1960 – Bohuslav Chalupa, politik
• 1962 – Robert Hugo, varhaník, cembalista a dirigent
• 1964 – Pavel Ploc, skokan na lyžích a později poslanec za ČSSD
• 1966
  • Renata Putzlacher-Buchtová, básnířka a překladatelka
  • Zdenek Wasserbauer, římskokatolický biskup
• 1969 – Martin Smetana, politik
• 1971 – Michal Burian, historik
• 1974 – Radek Hamr, reprezentant v ledním hokeji
• 1976
  • Radka Nastoupilová, tisková mluvčí politického hnutí ANO 2011
  • Jiří Ryba, atlet
• 1977 – Ivan Vrba, reprezentant v keirinu
• 1978
  • Pavel Selingr, hokejista
  • Ondřej Vačkář, cyklista
• 1980 – Filip Herda, fotbalista
• 1981
  • Borek Sedlák, reprezentant ve skoku na lyžích
  • Ondřej Slabý, básník, fotograf a molekulární biolog
  • Martin Vacek, tenista
• 1984 – Eva Hrdinová, tenistka
• 1986
  • Pedro, youtuber
  • Michal Balcar, herec
• 1987
  • Radúz Mácha, herec
  • Martin Kotačka, historik a genealog
  • Jakub Podaný, fotbalista
• 1990 – Josef Král, pilot formule BMW
• 1992
  • Petr Straka, hokejista
  • Ladislav Zibura, cestovatel a novinář
• 1996 – Jan Kozel, fotbalový trenér
• 1997
  • František Chmiel, fotbalový brankář
  • Vít Kopřiva, tenista
• 1999 – Jakub Galvas, hokejista

Svět

Edvard Grieg (* 1843)

Claude Brasseur (* 1936)

Johnny Hallyday (* 1943)

Paul Rusesabagina (* 1954)

Helen Hunt (* 1963)

Courteney Cox (* 1964)

Oliver Kahn (* 1969)

• 1211 – Fridrich II. Babenberský, vévoda rakouský a štýrský († 15. června 1246)
• 1287 – Alice z Warenne, anglická šlechtična a dědička hrabství Surrey († 23. května 1338)
• 1305 – Alžběta Polská, uherská a chorvatská královna († 29. prosince 1380)
• 1330 – Černý princ Eduard, nejstarší syn anglického krále Eduarda III. a Filipy Henegavské († 8. června 1376)
• 1397 – Paolo Uccello, italský renesanční malíř († 10. prosince 1475)
• 1515 – Anna Herbertová, hraběnka z Pembroke, anglická dvorní dáma všech manželek Jindřicha VIII. († 20. února 1552)
• 1529 – Josua Maaler, švýcarský farář a lexikograf († 5. června 1599)
• 1534 – Jindřich I. z Montmorency, maršál Francie († 2. dubna 1614)
• 1558 – Ondřej Rakouský, syn arcivévody Ferdinanda, kardinál a biskup kostnický († 12. listopadu 1600)
• 1594 – Nicolas Poussin, francouzský malíř († 19. listopadu 1665)
• 1645 – Sidney Godolphin, anglický státník a hrabě († 15. září 1712)
• 1664 – Jean Meslier, francouzský katolický kněz a ateistický filozof († 17. červen 1729)
• 1699 – Antonín Corfitz z Ulfeldu, rakouský diplomat a státník dánského původu († 31. prosince 1769)
• 1709 – Ludvík, hrabě z Clermontu, šlechtic z rodu Bourbonů († 16. června 1771)
• 1724 – Marie Františka Falcko-Sulzbašská, německá šlechtična († 15. listopadu 1794)
• 1745 – Friedrich Benda, německý komorní hudebník a skladatel († 19. června 1814)
• 1763
  • Issa Kobajaši, japonský básník a buddhistický mnich († 19. listopadu 1827)
  • Gregor Berzevici, hornouherský osvícenec a politický ekonom († 23. února 1822)
• 1766 – Hatice Sultan, osmanská princezna a dcera sultána Mustafy III. († 17. července 1821)
• 1767 – Rachel Jacksonová, manželka prezidenta USA Andrew Jacksona († 22. listopadu 1828)
• 1772 – Jan Karel Paar, rakouský nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr († 30. prosince 1819)
• 1775 – Carlo Porta, italský romantický básník († 5. ledna 1821)
• 1780 – Theodor Baillet de Latour, rakouský důstojník a politik († 6. října 1848)
• 1803 – Joseph Ludwig Bayer, rakouský politik německé národnosti († 26. ledna 1883)
• 1809 – Alexander Moody-Stuart, skotský reformovaný teolog, kazatel a spisovatel († 31. července 1898)
• 1817 – Johann Baptist Chiari, rakouský porodník a gynekolog († 11. prosince 1854)
• 1829 – Wilhelm Peder Daniel Cappelen, norský fotograf a farmaceut († 28. března 1885)
• 1843 – Edvard Grieg, norský hudební skladatel († 4. září 1907)
• 1845 – Benno Taufferer, rakouský šlechtic a politik († 8. září 1891)
• 1846 – Leo von Bilinski, předlitavský šlechtic a politik († 14. června 1923)
• 1847 – Theodor Zichy, uherský šlechtic a politik († 9. července 1927)
• 1848 – Adolf Láng, uherský architekt († 2. května 1913)
• 1856 – Gustavo Gillman, britský stavební inženýr a fotograf († 28. února 1922)
• 1862 – Ambros Wernisch, rakouský politik německé národnosti († 9. června 1923)
• 1867 – Konstantin Balmont, ruský básník a překladatel († 23. prosince 1942)
• 1868 – Christiaan Maria Dewald, nizozemský fotograf († 22. února 1923)
• 1872 – Teodor Matuščák, slovenský politik a meziválečný senátor († 19. června 1942)
• 1877 – Marianna Török, byla maďarská šlechtična a druhá manželka egyptského chedivy Abbase II. († 5. srpna 1968)
• 1878 – Margaret Abottová, americká golfistka († 10. června 1955)
• 1881 – Paul Cornu, francouzský inženýr a vynálezce vrtulníku († 6. června 1944)
• 1882 – Ion Antonescu, rumunský generál a politik († 1. června 1946)
• 1891 – Anatolij Nikolajevič Pepeljajev, ruský vojenský velitel († 14. ledna 1938)
• 1892 – Keith Park, důstojník britské armády († 6. února 1975)
• 1894
  • Trygve Gulbranssen, norský spisovatel († 10. října 1962)
  • Philip Louis Vian, britský admirál († 27. května 1968)
• 1892 – Oswald Knauer, rakouský úředník a právník († 29. června 1967)
• 1895 – Paul Giesler, ministerský předseda Bavorska za 2. světové války († 8. května 1945)
• 1897 – Antonio Riberi, papežský diplomat a kardinál pocházející z Monaka († 16. prosince 1967)
• 1902
  • Ján Poničan, slovenský spisovatel († 25. února 1978)
  • Erik Erikson, německý psycholog († 12. května 1994)
  • Lon L. Fuller, americký filosof práva († 8. dubna 1978)
• 1903
  • Hilde Zaloscer, rakouská egyptoložka a spisovatelka († 20. prosince 1999)
  • Victor Brauner, rumunský surrealista († 12. března 1966)
• 1906
  • Léon Degrelle, belgický fašistický politik († 1. dubna 1994)
  • Gordon Welchman, anglický matematik a spisovatel († 8. října 1985)
• 1907 – Beatrice Wellington, Kanaďanka žijící v Protektorátu Čechy a Morava († 1971)
• 1910 – Hugh Walters, britský spisovatel sci-fi († 13. ledna 1993)
• 1912 – Fanny Schoonheyt, nizozemská fotografka († 23. prosince 1961)
• 1914
  • Jurij Andropov, sovětský politik († 9. února 1984)
  • Ladislav Troják, československý hokejista, první Slovák v reprezentačním výběru Československa a první slovenský hokejista s titulem mistra světa († 8. listopadu 1948)
• 1915 – Thomas Huckle Weller, americký bakteriolog, nositel Nobelovy ceny († 23. srpna 2008)
• 1916 – Herbert A. Simon, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny († 9. února 2001)
• 1917
  • John Bennett Fenn, americký chemik, nositel Nobelovy ceny († 10. prosince 2010)
  • Lillian Bassmanová, americká fotografka a malířka († 13. února 2012)
• 1919
  • Štefan Infner, slovenský odbojář za druhé světové války († 5. srpna 1988)
  • Phaolô Giuse Phạm Đình Tụng, vietnamský kněz, arcibiskup Hanoje, kardinál († 22. února 2009)
• 1920 – Alberto Sordi, italský herec († 25. února 2003)
• 1921 – Gavriil Illizarov, sovětský židovský ortoped († 24. července 1992)
• 1922 – Jaki Byard, americký jazzový klavírista († 11. února 1999)
• 1923 – Erland Josephson, švédský herec a spisovatel († 25. února 2012)
• 1924 – Ezer Weizman, izraelský prezident († 25. dubna 2005)
• 1927 – Hugo Pratt, italský kreslíř komiksů († 20. srpna 1995)
• 1931 – Jerzy Chromik, polský atlet († 20. října 1987)
• 1932 – Mario Cuomo, americký politik († 1. ledna 2015)
• 1933
  • Muhammad Alí Radžáí, íránský předseda vlády († 30. srpna 1981)
  • Sergio Endrigo, italský zpěvák († 7. září 2005)
  • Jasukazu Tanaka, japonský fotbalista
• 1934 – Hettie Jones, americká básnířka († 13. srpna 2024)
• 1935
  • Leo Brodík, slovenský fotbalista († 30. listopadu 1982)
  • Barre Toelken, americký folklorista († 9. listopadu 2018)
  • Krystyna Skarżyńska-Bocheńska, polská arabistka a islamistka
• 1936
  • Claude Brasseur, francouzský filmový herec († 22. prosince 2020)
  • William Joseph Levada, americký kardinál († 26. září 2019)
• 1937
  • Stanislav Filko, slovenský malíř († 23. října 2015)
  • Anna Hazare, indický sociální aktivista
  • Waylon Jennings, americký country zpěvák († 13. února 2002)
• 1938
  • Jesús María Pereda, španělský fotbalista († 27. září 2011)
  • Tony Oxley, britský bubeník († 26. prosince 2023)
• 1940
  • Štefan Lazar, slovenský fotbalista († 21. května 2004)
  • František Sohan, slovenský fotbalista
• 1941
  • Harry Nilsson, americký zpěvák-skladatel († 15. ledna 1994)
  • Hagen Kleinert, německý fyzik
• 1942
  • Françoise Huguier, francouzská fotografka
  • Peter Norman, australský atlet († 3. října 2006)
• 1943
  • Johnny Hallyday, francouzský zpěvák a herec († 6. prosince 2017)
  • Muff Winwood, anglický baskytarista a hudební producent
  • Poul Nyrup Rasmussen, dánský premiér
• 1944
  • Gudrun Wagnerová, manželka Wolfganga Wagnera a spoluorganizátorka Hudebních slavností v Bayreuthu († 28. listopadu 2007)
  • Inna Ryskalová, ázerbájdžánská volejbalistka
• 1945
  • Jozef Tománek, slovenský fotbalista
  • Robert Sarah, guinejský kardinál, předseda papežské rady Cor Unum
  • Lawrence Wilkerson, americký armádní plukovník
  • Danny O'Shea, kanadský hokejista
• 1946
  • Štefan Štefík, slovenský mezinárodní posuzovatel exteriéru psů
  • Noddy Holder, anglický muzikant a herec
  • Jack Horner, americký paleontolog
  • Demis Roussos, řecký zpěvák († 25. ledna 2015)
  • Antonio Roldán, mexický boxer
• 1947
  • Gréta Švercelová, slovenská operní pěvkyně
  • Patrick Moore, kanadský ochránce životního prostředí
  • Alain Aspect, francouzský fyzik
• 1949
  • Rick Rosenthal, americký filmový režisér, producent, scenárista a herec
  • Klaus Havenstein, východoněmecký fotbalista a trenér
• 1950
  • Lakšmí Mittal, šéf a majoritní akcionář firmy ArcelorMittal
  • Rainer Sachse, východoněmecký fotbalista
• 1951
  • Steve Walsh, americký zpěvák a hráč na klávesové nástroje, člen skupiny Kansas
  • Fernando Menis, španělský architekt
• 1952 – Dirceu, brazilský fotbalista († 15. září 1995)
• 1953
  • Vilma Bardauskiéne, sovětská atletka litevské národnosti
  • Ivan Varga, slovenský politik († 14. září 2021)
• 1954
  • Jim Belushi, americký filmový a televizní herec
  • Paul Rusesabagina, rwandský záchrance 1268 lidských životů během Rwandské genocidy
• 1956
  • Robin Curtisová, americká herečka
  • Bernie Shaw, zpěvák britské skupiny Uriah Heep
  • Linda Haglundová, švédská atletka
  • Rainer Hermann, německý novinář a islamolog
  • Jevgenij Kiseljov, ruský novinář
• 1958 – Riccardo Paletti, italský pilot Formule 1 († 13. června 1982)
• 1959
  • Baselios Cleemis Thottunkal, indický kardinál
  • Vicki Genfanová, americká kytaristka a zpěvačka
  • John Moore, americký inženýr a spisovatel
• 1960
  • Patrick Edlinger, francouzský sportovní lezec († 16. listopadu 2012)
  • Michèle Laroque, francouzská herečka
  • Kim Jong-nam, jihokorejský zápasník
• 1962
  • Slavomír Hodúl, slovenský fotbalista
  • Thomas Mikal Ford, americký herec
• 1963
  • Helen Huntová, americká filmová a televizní herečk
  • Igor Paklin, sovětský atlet
• 1964
  • Courteney Cox, americká filmová a televizní herečka
  • Michael Laudrup, dánský fotbalový reprezentační záložník
• 1966 – Raimonds Vējonis, lotyšský prezident
• 1967
  • Fred Tatasciore, americký herec
  • Júdži Ueda, japonský populární dabér
• 1969
  • Peter Rybár, slovenský fotbalista
  • Ice Cube, americký zpěvák a herec
  • Oliver Kahn, brankář německé fotbalové reprezentace
  • Cédric Pioline, francouzský tenista
  • Hatice Akyün, německá novinářka
• 1972
  • Rachel Briceová, americká tanečnice a choreografka
  • Marzio Bruseghin, italský cyklista
• 1973
  • Neil Patrick Harris, americký filmový a televizní herec
  • Tore André Flo, norský fotbalista
  • Dean McAmmond, kanadský hokejový útočník
• 1974 – Ettore Perazzoli, italský programátor svobodného softwaru († 10. prosince 2003)
• 1975
  • Elizabeth Reaserová, americká filmová herečka
  • Roderick Hietbrink, nizozemský umělec a fotograf
• 1976 – Markus Pucher, rakouský horolezec
• 1978
  • Wilfred Bouma, obránce nizozemské fotbalové reprezentace
  • Anna Torv, australská herečka
• 1979
  • Joe Koons, americký herec
  • Petar Dačev, bulharský atlet
  • Julija Něstěrenková, běloruská atletka
• 1980 – Christopher Castile, americký filmový a televizní herec
• 1981
  • Emma Snowsillová, australská triatlonistka, vítězka z Olympijských her 2008
  • John Paintsil, ghanský fotbalista
• 1982 – Amar, britsko-indická zpěvačka
• 1983
  • Julia Fischerová, německá houslistka
  • Alexej Tomilov, ruský horolezec
  • Dawid Statnik, lužickosrbský politik
• 1984
  • Amber Coffman, americká kytaristka a zpěvačka
  • Daniel Wayne Sermon, americký hudebník a kytarista
• 1985 – Ene Franca Idoko, nigerijská běžkyně
• 1986 – Stoya, americká pornoherečka a spisovatelka
• 1987
  • Filip Kubski, polský profesionální hráč Counter-Strike
  • Rohullah Nikpai, afghánský zápasník
  • Džunja Tanaka, japonský fotbalista
• 1988
  • Marin Ljubičić, chorvatský fotbalista
  • Paulus Arajuuri, finský fotbalista
  • Peter Polansky, kanadský tenista
• 1989
  • Alex Puccio, americká sportovní lezkyně
  • Teddy Tamgho, francouzský atlet
  • Hasan Rahímí, íránský zápasník
• 1990
  • Puji Lestari, indonéská sportovní lezkyně
  • Marin Glasnović, chorvatský fotbalista
• 1991
  • Michal Šulla, slovenský fotbalista
  • Zlatan Alomerović, německo-srbský fotbalista
  • Noël van 't End, nizozemský zápasník
  • Pascal Groß, německý fotbalista
  • Kim Čan-ti, korejská zápasnice
  • Robert Merl, rakouský orientační běžec
• 1992
  • Kristie Ahnová, americká tenistka
  • Mohamed Salah, egyptský fotbalista
  • Marielle Thompsonová, kanadská akrobatická lyžařka
  • Dafne Schippersová, nizozemská atletka
• 1993
  • Sonoko Čibaová, japonská fotbalistka
  • Desley Ubbink, nizozemský fotbalista
  • Sayouba Mandé, fotbalista z Pobřeží slonoviny
  • Carolina Marínová, španělská badmintonistka
• 1994
  • Nevena Božović, srbská zpěvačka
  • Vincent Janssen, nizozemský fotbalista
  • Lee Kieferová, americká sportovní šermířka
  • Yussuf Poulsen, dánský fotbalista
• 1995 – Maximilian Marterer, německý tenista
• 1996
  • Aurora, norská zpěvačka
  • Risa Šimizuová, japonská fotbalistka
• 1998
  • Moussa Djenepo, malijský fotbalista
  • Hachim Mastour, italský fotbalista marockého původu
• 2014 – Amalia Nasavská, lucemburská princezna
• 2015 – Nicolas Švédský, švédský princ

Úmrtí

Česko

Olbram Zoubek († 2017)

• 1197 – Jindřich Břetislav, kníže a biskup pražský (* ?)
• 1531 – Adam I. z Hradce, nejvyšší kancléř Království českého (* 1494)
• 1898 – Karel Hlaváček, básník a výtvarník, představitel dekadence a symbolismu (* 24. srpna 1874)
• 1904 – Bedřich Peška, básník a překladatel (* 25. října 1820)
• 1908 – Vojtěch Hřímalý mladší, houslista a skladatel (* 30. července 1842)
• 1914 – Josef Vychodil, politik (* 14. prosince 1845)
• 1923 – František Pubal, kronikář (* 26. října 1851)
• 1931 – Jan Nepomuk Kapras, pedagog, psycholog a filozof (* 25. května 1847)
• 1940 – Otakar Kudrna, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Netolic (* 24. května 1853)
• 1942 – Jan Zika, politik a protinacistický bojovník (* 21. listopadu 1902)
• 1945 – Jindřich Landsman, pilot (* 2. července 1920)
• 1958 – František Kubač, československý politik a předseda Slovenské národní rady (* 2. prosince 1887)
• 1963 – Vojtěch Ondrouch, historik (* 6. dubna 1891)
• 1973 – Antonín Pospíšil, politik (* 10. června 1903)
• 1982 – Michael Romberg, malíř, grafik, scénograf a pedagog ruského původu (* 18. dubna 1918)
• 1991
  • František Jiroudek, malíř, grafik, scénický výtvarník (* 17. února 1914)
  • Vilém Reichmann, fotograf (* 25. dubna 1909)
  • Bohumil Šťastný, fotoreportér (* 15. června 1905)
• 1996 – Jiří Šašek, herec (* 11. května 1930)
• 2004
  • Václav Pavel Borovička, spisovatel a televizní scenárista (* 8. září 1920)
  • Tomáš Sláma, herec, scenárista, konferenciér, redaktor (* 16. dubna 1940)
• 2005 – Josef Jíra, výtvarník (* 11. října 1929)
• 2008 – Alexandra Berková, spisovatelka (* 2. července 1949)
• 2015
  • Josef Topol, básník a dramatik (* 1. dubna 1935)
  • Jiří Štrunc, sbormistr a hudební pedagog (* 19. dubna 1931)
• 2017 – Olbram Zoubek, sochař (* 21. dubna 1926)

Svět

Fridrich III. Pruský († 1888)

James Hunt († 1993)

Ella Fitzgeraldová († 1996)

• 0991 – Theofano, římská císařovna (* 955/960), manželka Otta II. (* 955/960)
• 1073 – Go-Sandžó, japonský císař (* 3. září 1034)
• 1246 – Fridrich II. Babenberský, vévoda rakouský a štýrský (* 1210)
• 1341 – Andronikos III., byzantský císař (* 1296)
• 1381 – Wat Tyler, vůdce selského povstání v Anglii (* 4. ledna 1341)
• 1383 – Jan VI. Kantakuzenos, regent Byzantské říše a spolucísař (* asi 1292)
• 1389
  • Murad I., turecký sultán (* 1319/1326)
  • Lazar Hrebeljanović, srbský kníže a car (* 1329)
  • Miloš Obilić, srbský rytíř (* asi 1350)
• 1545 – Alžběta Habsburská, polská královna (* 9. července 1526)
• 1586 – Primož Trubar, slovinský protestantský reformátor (* 1508)
• 1609 – Annibale Carracci, italský barokní malíř (* 3. listopadu 1560)
• 1768 – James Short, britský matematik a optik (* 21. června 1710)
• 1772 – Louis-Claude Daquin, francouzský barokní hudební skladatel (* 1694)
• 1785 – Jean-François Pilâtre de Rozier, francouzský fyzik a průkopník letectví (* 1757)
• 1844 – Thomas Campbell, skotský básník (* 27. červenec 1777)
• 1849 – James K. Polk, 11. prezident USA (* 1795)
• 1852 – Friedrich Groos, německý lékař a filozof (* 23. dubna 1768)
• 1854 – Raffaele Fornari, italský kardinál (* 23. ledna 1787)
• 1869 – Albert Grisar, belgický operní skladatel (* 26. prosince 1808)
• 1886 – Pascal Sébah, turecký fotograf (* 1823)
• 1888 – Fridrich III. Pruský, německý císař a pruský král (* 18. března 1831)
• 1889 – Mihai Eminescu, rumunský básník (* 1850)
• 1895 – Richard Genée, rakouský operetní libretista a skladatel (* 7. února 1823)
• 1908 – Gaston Boissier, francouzský historik a filolog (* 15. srpna 1823)
• 1923 – Jozef Ľudovít Holuby, slovenský protestantský kazatel, botanik, spisovatel a národní buditel (* 25. března 1836)
• 1931 – Albertina Berkenbrocková, brazilská mučednice, blahoslavená (* 11. dubna 1919)
• 1938 – Ernst Ludwig Kirchner, německý expresionistický malíř (* 6. května 1880)
• 1940 – Ernst Weiss, český, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik (* 28. srpna 1882)
• 1941 – Evelyn Underhillová, anglická náboženská spisovatelka (* 6. prosince 1875)
• 1942 – Adolf Švec, zemědělský odborník (zakladatel Pribiny Přibyslav) a starosta Sokola (* 30. března 1893)
• 1947 – Bronisław Huberman, polský houslista (* 19. prosince 1882)
• 1952 – Vladimir Alexandrovič Albickij, ruský astronom (* 16. června 1891)
• 1959 – Kazimierz Bein, polský lékař a esperantista (* ? 1872)
• 1962 – Alfred Cortot, francouzsko-švýcarský klavírista a dirigent (* 26. září 1877)
• 1965
  • Harry Babcock, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči (* 15. prosince 1890)
  • Ephraim Avigdor Speiser, americký archeolog (* 1902)
• 1968 – Wes Montgomery, americký jazzový kytarista (* 1923)
• 1969 – Emilio Grazioli, italský fašistický politik (* 26. října 1899)
• 1970 – Henri Queuille, francouzský politik, ministerský předseda a několikanásobný ministr (* 31. března 1884)
• 1971 – Wendell Meredith Stanley, americký biochemik a virolog, nositel Nobelovy ceny (* 16. srpna 1904)
• 1976 – Andrzej Wantuła, polský duchovní, teolog a historik (* 26. listopadu 1905)
• 1982 – Art Pepper, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 1. září 1925)
• 1985 – Andy Stanfield, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 29. prosince 1927)
• 1991 – Arthur Lewis, britský ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 23. ledna 1915)
• 1992 – Lev Gumiljov, sovětský historik, antropolog a etnolog (* 1. října 1912)
• 1993
  • John Connally, americký ministr financí (* 27. února 1917)
  • James Hunt, britský pilot Formule 1, mistr světa (* 1947)
• 1995 – John Vincent Atanasoff, americký fyzik a vynálezce (* 4. října 1903)
• 1996 – Ella Fitzgeraldová, americká jazzová zpěvačka (* 1917)
• 1997 – Dal Stivens, australský novinář, spisovatel, humorista a lidový vypravěč (* 31. prosince 1911)
• 1999
  • Igor Cholin, ruský básník, prozaik a disident (* 11. ledna 1920)
  • Terézia Hurbanová-Kronerová, slovenská herečka (* 22. června 1924)
• 2002 – Čchö Hong-hui, generál jihokorejské armády, otec taekwonda (* 9. listopadu 1918)
• 2003 – Hume Cronyn, kanadský filmový herec (* 1911)
• 2006 – Ján Langoš, slovenský politik (* 1946)
• 2008 – Stan Winston, americký režisér a specialista na filmové efekty a masky (* 1946)
• 2012 – Rune Gustafsson, švédský kytarista a hudební skladatel (* 25. srpna 1933)
• 2013
  • José Froilán González, argentinský automobilový závodník (* 5. října 1922)
  • Kenneth G. Wilson, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 8. června 1936)
  • Dennis O'Rourke, australský dokumentarista, producent, režisér a scenárista (* 14. srpna 1945)
• 2014
  • Miško Eveno, slovenský malíř francouzského původu (* 7. listopadu 1934)
  • Daniel Keyes, americký spisovatel (* 9. srpna 1927)
• 2019 – Franco Zeffirelli, italský režisér (* 12. února 1923)
• 2021 – Vladimir Šatalov, sovětský kosmonaut (* 8. prosince 1927)

Svátky

Česko

• Vít, Víta
• Izolda
• Lotar, Lothar
• Jolanta
• Senta
• Modest
• Krescenta

Svět

• Mezinárodní den odpůrců vojenské služby
• Světový den proti násilí na seniorech
• USA: Den otců (Father’s Day) – je-li neděle
• Korea: Farmářský den sázení rýže
• Kostarika: Arbor Day
• Dánsko: Valdemarův den a Den sjednocení

Liturgický kalendář

• Sv. Vít

Pranostiky

Česko

• Vít když přišel, trápí vedra též Jana, Burjana, Petra.
• Pohoda na svatého Víta – to dobrota na žita.
• O svatém Vítě půl zrna v žitě.
• Pohoda od svatého Víta do svatého Jana – pro obilí je vyhraná.
• Svatý Vít mění čas.
• Svatý Vít přináší s sebou deště.
• Svatý Vít dává trávě pít.
• Od svatého Víta až k Janu mnoho deště.
• Prší-li na svatého Víta, prší 31 dní.
• Svatý Vít když deštěm kropí, na ječmeni škodu tropí.
• Mokrý den 15. června ječmenu velmi škodí.
• Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
• Déšť o svatém Vítu škodí ječmeni i žitu.
• Déšť na svatého Víta – špatný budou žita.
• Prší-li o svatém Vítu, škodí to žitu.
• Prší-li na svatého Víta, bývá špatná sklizeň žita.
• Kdo seje na Víta, škoda žita.
• Nesej na svatého Víta – škoda žita!
• Nasázíš-li zelí do Víta, bude zelnice bita.
• Sází-li se na Víta zelí, pak bělí.
• Kam se vítr o svatém Vítu stáčí, tam se také listí otáčí.
• Na svatého Víta ve dne v noci svítá.
• Na svatého Víta o půlnoci svítá.
• Na svatého Víta na jedné straně se tmí a na druhé svítá.
• Na svatého Víta hlava ještě nedoléhá, u paty již svítá.

15. červen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 7. 11. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
6,8 °C (1941)	17,8 °C (od 1961)	33,7 °C (2019)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 15. červen na Wikimedia Commons
• Galerie 15. červen na Wikimedia Commons