Čeněk z Vartenberka
| Čeněk z Vartemberka | |
|---|---|
 Čeněk z Vartenberka (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 1414 – 1420 | |
| Panovník | Václav IV., (Zikmund Lucemburský) |
| Předchůdce | Jan z Hradce |
| Nejvyšší číšník Českého království | |
| Ve funkci: 1408 – 1414 (?) | |
| Panovník | Václav IV. |
| Nástupce | Zikmund Děčínský z Vartenberka |
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 17. září 1425 hrad Veliš u Jičína, Koruna česká |
| Příčina úmrtí | mor |
| Národnost | česká |
| Choť | Kateřina z Landštejna |
| Rodiče | Čeněk z Vartenberka a Bolka Kozelska |
| Náboženství | římskokatolické, utrakvistické |
| Ocenění | Dračí řád |
| Commons | Čeněk z Vartenberka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čeněk z Vartemberka (německy Vinzenz von Wartenberg, † 17. září 1425, hrad Veliš u Jičína) byl český šlechtic a politik sympatizující s husitským reformním hnutím. V letech 1414 až 1420 jako nejvyšší purkrabí zásadním způsobem ovlivňoval vývoj v Čechách. Ve 20. letech 15. století pak několikrát během probíhajícího vojenského konfliktu změnil stranu. Byl nositelem Zikmundova řádu zlatého draka.
Do roku 1414
[editovat | editovat zdroj]Patřil k veselské větvi panského rodu Vartenberků. Roku 1408 se oženil s Kateřinou z Landštejna.[1] V letech 1408–1414 zastával dědičný dvorní úřad nejvyššího číšníka Českého království. V té době byl pánem města Jičína a hradu Veliše. V roce 1414 se stal nejvyšším purkrabím a tím i druhým nejvýznamnějším mužem v Českém království hned po panovníkovi. V této době výrazně ovlivňoval postoje ještě nezletilého Oldřicha z Rožmberka, jehož byl stanoveným poručníkem a správcem rožmberského majetku (od roku 1414, poté, co vyhrál ve sporu s Václavem IV., který dlouho preferoval Jana mladšího z Hradce).
Do vypuknutí husitské revoluce v pozici nejvyššího purkrabího
[editovat | editovat zdroj]Pravděpodobně už na jaře 1413 zprostředkoval Janu Husovi možnost pobývat na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí, který vlastnili rožmberští klienti Jan z Kozího a Ctibor z Kozího. V roce 1415 se stal pravděpodobně hlavním iniciátorem protestního listu proti upálení Mistra Jana Husa. Tento list byl podepsán 452 českými a moravskými šlechtici, jeho pečeť byla na prvním místě. Dalším činem, kterým projevil své sympatie ke kališnictví, byl v roce 1417 únos Heřmana z Mindelheimu, titulárního biskupa nikopolského na svůj hrad Lipnici poté, co pražský arcibiskup Konrád z Vechty vyhlásil zákaz kalicha v celé diecézi. Heřman z Mindelheimu zde byl donucen světit kněze podobojí. V tentýž rok přikázal na rožmberských statcích podávat z kalicha. Svým politickým vlivem zaštiťoval aktivity pražského reformního kruhu a jako ochránce reformních univerzitních mistrů fungoval až do počátku 20. let 15. století.
V letech 1419–1425
[editovat | editovat zdroj]V roce 1419 se stal zemským spoluvladařem s Žofií Bavorskou vdovou po Václavu IV. Na podzim tohoto roku mu Zikmund Lucemburský ve snaze získat ho na svou stranu udělil Dračí řád a od prosince 1419 po příjezdu do Brna ho držel ve své blízkosti. Čeněk z Vartenberka se nakonec postavil do čela šlechty, která odmítla přijmout Zikmunda. Spolu s Oldřichem z Rožmberka signoval dokument, který v dubnu 1420 koloval po Praze, ve kterém byl Zikmundovi upírán český trůn, jeho nárok zde byl podmíněn volbou českými pány.
Když ale Zikmund Lucemburský s křižáckým vojskem přitáhl od Vratislavi k Praze, tak mu pravděpodobně pod vlivem Zikmundových úspěchů a také protože nesouhlasil se spoluprací pražských husitů s táborskými radikály, 7. května vydal Pražský hrad.
O rok později ovšem znovu přešel na stranu husitů, a to poté, co v květnu 1421 dobylo spojenecké vojsko pražanů a táborů Jaroměř. Poklekl před Janem Želivským a poprosil o odpuštění. Jako ještě kališnický šlechtic se zúčastnil čáslavského sněmu v červnu 1421 a o relativně silné pozici svědčí jeho jmenování do prozatímní vlády.
Na počátku druhé křížové výpravy proti husitům vystoupil proti slezským oddílům, které v srpnu 1421 vpadly do severních Čech, ale když do Čech vpadlo i Zikmundovo vojsko, přešel v prosinci opět na stranu katolíků. Veřejně se v Jihlavě zřekl kalicha a přísahal Zikmundovi věrnost, na což reagoval Jan Žižka, který mu systematicky začal ničit jeho majetky; v dubnu 1423 byl Žižkou poražen v bitvě u Hořic. Jako katolík se zúčastnil svatohavelského sněmu a opět byl vybrán do zemské vlády. Zemřel po nakažení morovou nákazu[2] 17. září 1425 na hradě Veliš, patrně opět jako kališník.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Uvažuje se o něm jako o potenciálním objednavateli tzv. Boskovické bible, která obsahuje druhý nejstarší český překlad Nového zákona (vznikla po roce 1415).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ František Teplý: Dějiny města Jindřichova Hradce. Dílu I. svazek 1., Jindřichův Hradec 1927, s. 158
- ↑ HLAVÁČEK, Ivan. Ze zpráv a kronik doby husitské. Praha: Svoboda, 1981. 487 s.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOŠŤÁLEK, Stanislav. Čeněk z Vartenberka. In: Heraldická ročenka Praha : Heraldická společnost (2014), s. 31-38.
- MUSÍLEK, Martin. Čeněk z Vartenberka a jeho hodnocení v české historii. In: Historie - paměť národa 2. Přínos významných postav a událostí českých dějin pro současnost. Praha : Tonzar David (2008), s. 51-62
- NOVOTNÝ, Robert. Die Konfessionalität des böhmischen und mährischen Adels in der Zeit Regierung Sigismunds von Luxemburg. In: Kaiser Sigismund (1368-1437) : zur Herrschaftspraxis eines europäischen Monarchen / Wien : Böhlau, 2012 s. 57-74.
- NOVOTNÝ, Robert, Die Rosenberger und der südböhmische Niederadel: zur Rolle der Herrschaftsburgen in den Beziehungen zwischen den Patronen und ihrer Klientel. In: Adel, Burg und Herrschaft an der "Grenze": Österreich und Böhmen : Beiträge der interdisziplinären und grenzüberschreitenden Tagung in Freistadt, Oberösterreich, vom 26. bis 28. Mai 2011 / Linz : Oberösterreichisches Landesmuseum, 2012 s. 145-159.
- RAKOVÁ, Ivana. Čeněk z Vartenberka 1400-1425. Příspěvek k úloze panstva v husitské revoluci. In: Sborník historický 28 (1982), s. 57-93
- RAKOVÁ, Ivana. Rožmberské teritorium v předvečer husitské revoluce. (Vztahy Oldřicha z Rožmberka k Čeňkovi z Vartenberka). In: Folia Historica Bohemica / Praha : Ústav československých a světových dějin ČSAV 3, (1981,) s. 263-284.
- RAKOVÁ, Ivana. Vývoj pozemkové držby pánu z Vartenberka v letech 1281-1415. In: Historická geografie 18 (1979), s. 69-102.
- ŠIMŮNEK, Robert. Dědictví po Čeňkovi z Vartenberka. (K rožmbersko-vartenberským vztahům v 1. polovině 15. století). In: Mediaevalia Historica Bohemica / Praha : Historický ústav AV ČR 5, (1998,) s. 105-118.
- TECL, Rudolf. Neznámý český list Čeňka z Vartenberka, patrně z 20. prosince 1412. In: Jihočeský sborník historický. 60-61, (1991-1992 [vyd. 1992],) s. 83-84
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk z Vartenberka na Wikimedia Commons - Čeněk z Vartenberka na www.husitstvi.cz
