Kārlis Zāle: Porovnání verzí

Kārlis Zāle
Kārlis Zāle
Narození	28. října 1888; Mažeikiai
Úmrtí	19. února 1942 (ve věku 53 let); Inčukalns
Místo pohřbení	Brāļu kapi (Riga)
Alma mater	Qazan Art School (do 1913); Petrohradská umělecká akademie Ilji Repina (do 1920)
Povolání	sochař
Ocenění	Řád tří hvězd
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 6. 11. 2024, 01:13

Pomník svobody (*Brīvības piemineklis*) v Rize

Kārlis Zāle (28. října 1888 Mažeikiai – 19. února 1942 Inčukalns) byl lotyšský sochař.

Jeho nejslavnějším dílem je Pomník svobody (Brīvības piemineklis), který se nachází v centru lotyšského hlavního města Rigy na ulici Brīvības bulvāris. Pomník vznikl roku 1935 a byl postaven na památku padlým v bojích o nezávislost. Pro Lotyše je symbolem lotyšské státnosti, kolem sochy se tradičně odehrávají slavnostní shromáždění a demonstrace. Reliéfy na spodní části památníku připomínají významné okamžiky v dějinách Lotyšska, kdežto sloup památníku je zakončen postavou ženy, která symbolizuje ideu suverenity Lotyšska.^[1] Zāle je rovněž autorem bysty G. Garibaldiho, jakožto součásti Leninova plánu pomníkové monumentální propagandy^[zdroj⁠?!] v Petrohradě, která byla odhalena roku 1919.

Zāle vyrůstal ve městě Liepāja. Sochařství vystudoval na umělecké škole v Kazani. Později žil v Moskvě, kde pracoval v dílně Stepana Dmitrijeviče Erzjy a v Petrohradě, kde studoval na Akademii umění. V roce 1921 odešel do Berlína, centra expresionismu, k němuž někdy bývá také řazen. V roce 1923 se vrátil do Lotyšska. Získal velkou zakázku na památník vojákům padlým v první světové válce na Rižském bratrském hřbitově. Později se zúčastnil několika soutěží na Památník svobody. V několikrát opakované a široce diskutované soutěži nakonec vyhrál a pomník byl odhalen v roce 1935. Od roku 1936 Zāle vedl katedru sochařství na lotyšské Akademii umění.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kārlis Zāle na německé Wikipedii.

↑ Archivovaná kopie. www.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kārlis Zāle na Wikimedia Commons

[1] Archivovaná kopie. www.mfa.gov.lv [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-02.

[1]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Kārlis Zāle''' ([[28. říjen|28. října]] [[1888]] [[Mažeikiai]] – [[19. únor]]a [[1942]] [[Inčukalns]]) byl [[Lotyšsko|lotyšský]] [[sochař]].
-Jeho nejslavnějším dílem je [[Pomník svobody]] (''Brīvības piemineklis''), který se nachází v centru lotyšského hlavního města [[Riga|Rigy]] na ulici Brīvības bulvāris. Pomník vznikl roku 1935 a byl postaven na památku padlým v bojích o nezávislost. Pro Lotyše je symbolem lotyšské státnosti, kolem sochy se tradičně odehrávají slavnostní shromáždění a demonstrace. Reliéfy na spodní části památníku připomínají významné okamžiky v dějinách Lotyšska, kdežto sloup památníku je zakončen postavou ženy, která symbolizuje ideu suverenity Lotyšska.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mfa.gov.lv/cz/prague/o-lotyssku/84-lotysske-narodni-symboly |datum přístupu=2016-05-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160602041024/http://www.mfa.gov.lv/cz/prague/o-lotyssku/84-lotysske-narodni-symboly |datum archivace=2016-06-02 |nedostupné=ano }}</ref> Zāle je rovněž autorem bysty [[Giuseppe Garibaldi|G. Garibaldiho]], jakožto součásti [[Vladimir Iljič Lenin|Leninova]] plánu ''[[Pomníková monumentální propaganda|pomníkové monumentální propagandy]]''{{Fakt/dne|20160510093006|}} v Petrohradě, která byl odhalena roku 1919.
+Jeho nejslavnějším dílem je [[Pomník svobody]] (''Brīvības piemineklis''), který se nachází v centru lotyšského hlavního města [[Riga|Rigy]] na ulici Brīvības bulvāris. Pomník vznikl roku 1935 a byl postaven na památku padlým v bojích o nezávislost. Pro Lotyše je symbolem lotyšské státnosti, kolem sochy se tradičně odehrávají slavnostní shromáždění a demonstrace. Reliéfy na spodní části památníku připomínají významné okamžiky v dějinách Lotyšska, kdežto sloup památníku je zakončen postavou ženy, která symbolizuje ideu suverenity Lotyšska.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mfa.gov.lv/cz/prague/o-lotyssku/84-lotysske-narodni-symboly |datum přístupu=2016-05-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160602041024/http://www.mfa.gov.lv/cz/prague/o-lotyssku/84-lotysske-narodni-symboly |datum archivace=2016-06-02 |nedostupné=ano }}</ref> Zāle je rovněž autorem bysty [[Giuseppe Garibaldi|G. Garibaldiho]], jakožto součásti [[Vladimir Iljič Lenin|Leninova]] plánu ''[[Pomníková monumentální propaganda|pomníkové monumentální propagandy]]''{{Fakt/dne|20160510093006|}} v Petrohradě, která byla odhalena roku 1919.
 Zāle vyrůstal ve městě [[Liepāja]]. Sochařství vystudoval na umělecké škole v [[Kazaň|Kazani]]. Později žil v [[Moskva|Moskvě]], kde pracoval v dílně [[Stepan Dmitrijevič Erzja|Stepana Dmitrijeviče Erzjy]] a v [[Petrohrad]]ě, kde studoval na Akademii umění. V roce 1921 odešel do [[Berlín]]a, centra [[Expresionismus|expresionismu]], k němuž někdy bývá také řazen. V roce 1923 se vrátil do Lotyšska. Získal velkou zakázku na památník vojákům padlým v [[První světová válka|první světové válce]] na Rižském bratrském hřbitově. Později se zúčastnil několika soutěží na Památník svobody. V několikrát opakované a široce diskutované soutěži nakonec vyhrál a pomník byl odhalen v roce 1935. Od roku 1936 Zāle vedl katedru sochařství na lotyšské Akademii umění.