Přeskočit na obsah

Gruzínská vojenská cesta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava členění
m typo, formát
 
(Není zobrazeno 35 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Georgische Heerstraße Kasbek.jpg|thumb|Pohled ze stanice ISS od severu na cestu procházející sídlem Stepancminda. Vpravo je hora Kazbek.]]
[[Soubor:Georgische Heerstraße Kasbek.jpg|náhled|Pohled ze stanice ISS od severu na cestu procházející sídlem Stepancminda. Vpravo je hora Kazbek.]]
'''Gruzínská vojenská cesta''' ([[gruzínština|gruzínsky]] საქართველოს სამხედრო გზა / ''Sakartwelos samchedro gsa''; [[ruština|rusky]] Военно-Грузинская дорога / ''Vojenno-Gruzinskaja doroga'') je historický název hlavní cesty přes [[Kavkaz]] spojující město [[Tbilisi]] v [[Gruzie|Gruzii]] a město [[Vladikavkaz]] v [[Severní Osetie-Alanie|Severní Osetii]] ([[Rusko|Rusku]]). Alternativními cestami přes Kavkaz západně od Gruzínské vojenské cesty jsou [[Transkavkazská magistrála]] ([[Rokský tunel|Rokským tunelem]] pod [[Rokský průsmyk|Rokským průsmykem]] do [[Cchinvali]]) a [[Osetská vojenská cesta]] (přes [[Mamisonský průsmyk]] do [[Kutaisi]]).
'''Gruzínská vojenská cesta''' ({{Vjazyce2|ka|საქართველოს სამხედრო გზა}} – ''Sakartvelos samchedro gza'', {{Vjazyce2|ru|Военно-Грузинская дорога}} – ''Vojenno-Gruzinskaja doroga'') je historický název hlavní cesty přes [[Velký Kavkaz]] spojující město [[Tbilisi]] v [[Gruzie|Gruzii]] a město [[Vladikavkaz]] v [[Severní Osetie-Alanie|Severní Osetii]] ([[Rusko|Rusku]]). Alternativními cestami přes Kavkaz západně od Gruzínské vojenské cesty jsou [[Transkavkazská magistrála]] ([[Rokský tunel|Rokským tunelem]] nedaleko [[Rokský průsmyk|Rokského průsmyku]] do [[Cchinvali]]) a [[Osetská vojenská silnice]] (přes [[Mamisonský průsmyk]] do [[Kutaisi]]).


== Popis ==
== Popis ==
⚫
[[Soubor:Sioni, Georgian Military Road, Georgia.jpg|náhled|Sioni]]
⚫
Gruzínská vojenská cesta je dlouhá 213 km. Od [[Vladikavkaz]]u stoupá údolím řeky [[Terek]] do [[Darialský průsmyk|Darialského průsmyku]], tunely křižuje [[boční kavkazský hřbet]], vstupuje na území Gruzie a po úpatí hory [[Kazbek]] prochází městečkem [[Stepancminda]] (dříve Kazbegi). U vesnice [[Almassiani]] se silnice stáčí do rokle řeky [[Baidarka]] (pravého přítoku řeky Terek). Na jejím jižním konci překonává [[Hlavní kavkazský hřeben|hlavní hřeben]] [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] (též zvaném hřeben Mtiuleti) [[Křížový průsmyk|Křížovým průsmykem]] v nadmořské výšce 2395 m. Za průsmykem začíná klesat kolem bývalé poštovní stanice [[Gudauri]] (výška 2 196 m) a serpentinami dolů do údolí řeky [[Bílá Aragvi]]. Tuto řeku pak sleduje až k soutoku s jejím ramenem [[Černá Aragvi]] (též ''Gudamaqri Aragvi''), míjí [[Žinvalská přehradní nádrž|Žinvalskou přehradu]] a podél [[Aragvi]] probíhá až k jejímu soutoku s [[Kura|Kurou]] u [[Mccheta|Mcchety]] nedaleko [[Tbilisi]].


V současnosti je ve výstavbě necelých 10 km dlouhý tunel pod lyžařským střediskem Gudauri.<ref>{{Citace periodika
⚫
Gruzínská vojenská cesta je dlouhá 213 km. Od [[Vladikavkaz]]u stoupá údolím řeky [[Terek]] do [[Darialský průsmyk|Darialského průsmyku]], tunely křižuje severní hřbet Kavkazu, vstupuje na území Gruzie a po úpatí hory [[Kazbek]] prochází městečkem [[Stepancminda]] (dříve Kazbegi). U vesnice Almassiani se silnice stáčí do rokle řeky [[Baidarka]] (pravého přítoku řeky Terek). Na jejím jižním konci překonává hlavní hřbet [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] (též zvaném Mtiuleti hřeben) ''[[Křížový průsmyk|Křížovým průsmykem]]'' v nadmořské výšce 2395 m. Za průsmykem začíná klesat kolem bývalé poštovní stanice [[Gudauri]] (výška 2196 m) a serpentinami dolů do údolí řeky ''Bílá Aragvi'' nebo též [[Mtiuleti Aragvi]] (gruz. მთიულეთის არაგვი ''Mtiuletis Aragvi''). Tuto řeku pak sleduje až k soutoku s remenem ''Černá Aragvi'' nebo též [[Gudamaqri Aragvi]] (gruz: გუდამაყრის არაგვი, ''Gudamaqris Aragvi'') k [[Aragvi]] u [[Pasanauri]] a dále k jejímu soutoku s [[Kura|Kurou]] u [[Mccheta|Mcchety]] nedaleko [[Tbilisi]].
| příjmení = Barbora
| jméno = Kolouchová
⚫
| titul = Gruzínská vojenská cesta
| periodikum = Země světa
| datum vydání = 2022-04-04
| ročník = 21
| číslo = 4
| strany = 44–51
| url = https://zemesveta.cz/gruzinska-vojenska-cesta/
}}</ref>


=== Historie ===
=== Historie ===

Trasa byla známá již ve starověku. Od samého začátku byla využívána různými vojsky (např. [[Starověký Řím|římské]], [[Perská říše|perské]], [[Mongolská říše|mongolské]]), kupci a celými národy{{Doplňte zdroj}} putujícími mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]].
Trasa byla známá již ve starověku. Od samého začátku byla využívána různými vojsky (např. [[Starověký Řím|římské]], [[Perská říše|perské]], [[Mongolská říše|mongolské]]), kupci a celými národy{{Doplňte zdroj}} putujícími mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]].


Řádek 14: Řádek 25:
Vybudována byla po roce [[1783]], kdy se [[Kartli-kachetijské carství]] (dnešní východní Gruzie) stalo na vlastní žádost ruským protektorátem. Současně byla založena i pevnost [[Vladikavkaz]] v [[Severní Osetie-Alanie|Severní Osetii]], výchozí bod cesty. Výstavba byla dokončena roku 1799. Poté, co byla východní Gruzie roku 1801 připojena k ruskému impériu, začala rekonstrukce povrchu silnice, která trvala do roku [[1863]]. Cesta sehrála významnou roli v rozvoji hospodářských vztahů mezi Ruskem a [[Zakavkazsko|Zakavkazskem]].
Vybudována byla po roce [[1783]], kdy se [[Kartli-kachetijské carství]] (dnešní východní Gruzie) stalo na vlastní žádost ruským protektorátem. Současně byla založena i pevnost [[Vladikavkaz]] v [[Severní Osetie-Alanie|Severní Osetii]], výchozí bod cesty. Výstavba byla dokončena roku 1799. Poté, co byla východní Gruzie roku 1801 připojena k ruskému impériu, začala rekonstrukce povrchu silnice, která trvala do roku [[1863]]. Cesta sehrála významnou roli v rozvoji hospodářských vztahů mezi Ruskem a [[Zakavkazsko|Zakavkazskem]].


I v 21. století je významnou dopravní trasou spojující Rusko nejenom s Gruzií, ale i s [[Arménie|Arménií]], blokovanou z východu nepřátelským [[Ázerbájdžán]]em. Od 11. července 2006 byla cesta Ruskem uzavřena. Formálním důvodem byla rekonstrukce pohraničního přechodu Vrchní Lars (''Верхний Ларс'').<ref>[http://www.newsru.com/finance/12mar2007/lars.html Российско-грузинский таможенный пункт «Верхний Ларс» будет закрыт до 2008 года]</ref><ref>[http://www.rbcdaily.ru/2006/11/15/cnews/249789 Дороги смерти. Составлен рейтинг самых опасных дорог на планете]</ref><ref>[http://www.rian.ru/world/20090523/172061988.html Армения надеется, что Грузия откроет КПП «Верхний Ларс»]</ref> Průjezd je opět možný od 1. března 2010.<ref>[http://ossetia.ru/news/politics/detail.php?ID=3347 РФ открыла прямое сухопутное сообщение с Грузией]</ref>
I v 21. století je významnou dopravní trasou spojující Rusko nejenom s Gruzií, ale i s [[Arménie|Arménií]], blokovanou z východu nepřátelským [[Ázerbájdžán]]em. Od 11. července 2006 byla cesta Ruskem uzavřena. Formálním důvodem byla rekonstrukce pohraničního přechodu [[Vrchní Lars]] ({{Vjazyce2|ru|Верхний Ларс}} ''[Věrchnij Lars]'').<ref>[http://www.newsru.com/finance/12mar2007/lars.html Российско-грузинский таможенный пункт «Верхний Ларс» будет закрыт до 2008 года]</ref><ref>[https://archive.today/20120909044007/www.rbcdaily.ru/2006/11/15/cnews/249789 Дороги смерти. Составлен рейтинг самых опасных дорог на планете]</ref><ref>[http://www.rian.ru/world/20090523/172061988.html Армения надеется, что Грузия откроет КПП «Верхний Ларс»]</ref> Průjezd byl opět možný od 1. března 2010, avšak pouze pro občany Společenství nezávislých států a Gruzie, tj. turisté ze zemí EU, včetně České republiky, jej využívat nemohli.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=РФ открыла прямое сухопутное сообщение с Грузией |url=http://ossetia.ru/news/politics/detail.php?ID=3347 |datum přístupu=2012-05-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140518224352/http://www.ossetia.ru/news/politics/detail.php?ID=3347 |datum archivace=2014-05-18 |nedostupné=ano }}</ref> Od srpna 2012 byl přechod otevřen i pro občany třetích zemí.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Otevření hraničního přechodu mezi Gruzií a Ruskou federací pro občany třetích zemí | datum_vydání = 2012-08-16 | datum_přístupu = 2013-08-17 | url = http://www.mzv.cz/tbilisi/cz/viza_a_konzularni_informaceotevreni_hranicniho_prechodu_mezi_gruzii.html | korporace = Velvyslanectví České republiky v Tbilisi | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304221654/http://www.mzv.cz/tbilisi/cz/viza_a_konzularni_informaceotevreni_hranicniho_prechodu_mezi_gruzii.html | datum archivace = 2016-03-04 | nedostupné = ano }}</ref>
{{viz též|Stepancminda}}


[[File:TsmindaSameba.jpg|thumb|right|Symbol Gruzie [[kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti)|Cminda Sameba]] na úpatí hory [[Kazbek]]]]
[[Soubor:TsmindaSameba.jpg|náhled|vpravo|Symbol Gruzie [[kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti)|Cminda Sameba]] na úpatí hory [[Kazbek]]]]


== Pozoruhodnosti ==
== Pozoruhodnosti ==

K pozoruhodnostem podél cesty patří
K pozoruhodnostem podél cesty patří


* [[Darialská soutěska]] s pevností ''Darialskoe'' postaveného v roce [[1804]] na obranu cesty
* [[Darialská soutěska]] s pevností ''Darialskoe'' postaveného v roce [[1804]] na obranu cesty
* Zřícenina Darialské tvrze a věznice v Darialské soutěsce (zámek [[Tamara Gruzínská|královny Tamary]])
* hora [[Kazbek]] (5033 m n. m.)
* Hora [[Kazbek]] (5033 m n. m.), třetí nejvyšší hora Gruzie a šestá nejvyšší hora Kavkazu
* [[kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti)|kostel Nejsvětější Trojice]], zvaný též Cminda Sameba, nad městečkem [[Stepancminda]] (dříve Kazbegi) v nadmořské výšce přes 2170 m
* [[Kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti)|Kostel Nejsvětější Trojice]], zvaný též Cminda Sameba, nad městečkem [[Stepancminda]] (dříve Kazbegi) v nadmořské výšce přes 2170 m
⚫
* historické město [[Mccheta]] (přijaté na [[Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]), bývalé hlavní město Gruzie, u přítoku řeky [[Aragvi]] do řeky [[Kura|Kury]], založené ve druhé polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem
* Kostel v Garbani z 9.–10. století ve vesnici Garbani, 8 km od Stepancmindy a pevnůstka v sousední Sioni
* [[Klášter Džvari]] ([[gruzínština|gruzínsky]]: ჯვარი, ჯვრის მონასტერი, ''Dschwris monasteri''), v překladu Chrám Kříže ze 6. století,
⚫
* Historické město [[Mccheta]] (přijaté na [[Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]), bývalé hlavní město Gruzie, u přítoku řeky [[Aragvi]] do řeky [[Kura|Kury]], založené ve druhé polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem
⚫
* středověká pevnost [[Ananuri]] ze 17. století
* [[Klášter Džvari]], v překladu „Chrám Kříže“ ze 6. století
* ruiny staré věže na břehu [[Těrek]]u (zámek Tamary);
* Katedrála „životodárných sloupů“ [[Katedrála Sveticchoveli|Sveticchoveli]] z 11. století v [[Mccheta|Mcchetě]]
* přehrada s hydroelektrárnou Zemo Avchala
⚫
* Středověká pevnost [[Ananuri]] ze 17. století
* Hydroelektrárna [[Vodní elektrárna Zahesi|Zahesi]] na řece [[Kura]] u města [[Mccheta]]


[[Soubor:Gudauri (4).jpg|náhled|vpravo|Lyžařský areál Gudauri v nadmořské výšce 2196&nbsp;m]]
Výhledy na horské panoráma podél cesty jsou úchvatné. V místech, kde je vozovka vytesána do skalního masívu se z jedné strany tyčí do závratné výše skály, které z druhé stany cesty padají do hlubokého údolí.
Výhledy na horské panoráma podél cesty jsou úchvatné. V místech, kde je vozovka vytesána do skalního masívu se z jedné strany tyčí do závratné výše skály, které z druhé strany cesty padají do hlubokého údolí.


Nedaleko bývalé poštovní stanice v [[Gudauri]] postavili rakouští a švédští investoři v nadmořské výšce 2196 m čtyřhvězdičkový sportovní hotel s tenisovou halou a lyžařskými vleky. Areál zahrnuje i chatky pro lyžařské svazy provozující [[heliskiing]] (sjezdové lyžování mimo rekreační areály používající vrtulník místo lyžařského vleku).
Nedaleko bývalé poštovní stanice v [[Gudauri]] postavili rakouští a švédští investoři v nadmořské výšce 2196 m čtyřhvězdičkový sportovní hotel s tenisovou halou a lyžařskými vleky. Areál zahrnuje i chatky pro lyžařské svazy provozující [[heliskiing]] (sjezdové lyžování mimo rekreační areály používající vrtulník místo lyžařského vleku).


Spisovatelé [[Alexandr Sergejevič Puškin]], [[Michail Jurjevič Lermontov]] a [[Alexandre Dumas starší]] cestu procestovali a zvěčnili ve svých povídkách.
Spisovatelé [[Alexandr Sergejevič Puškin]], [[Michail Jurjevič Lermontov]] a [[Alexandre Dumas starší]] cestu procestovali a zvěčnili ve svých povídkách.
Řádek 41: Řádek 55:
<references/>
<references/>


== Externí odkazy ==
⚫
[[Kategorie:Kavkaz]]
* [https://zemesveta.cz/gruzinska-vojenska-cesta/ zemesveta.cz]
* {{Commonscat}}

⚫
[[Kategorie:Velký Kavkaz]]
⚫
[[Kategorie:Silnice v Gruzii]]
[[Kategorie:Silnice v Rusku]]
[[Kategorie:Dějiny Gruzie]]
[[Kategorie:Dějiny Gruzie]]
⚫
[[Kategorie:Doprava v Gruzii]]
[[Kategorie:Mccheta-Mtianetie]]
[[Kategorie:Mccheta-Mtianetie]]
[[Kategorie:Severní Osetie-Alanie]]
[[Kategorie:Severní Osetie-Alanie]]

[[de:Georgische Heerstraße]]
⚫
[[en:Georgian Military Road]]
[[eo:Kartvelia milita vojo]]
[[et:Gruusia sõjatee]]
[[fi:Georgian sotilastie]]
[[fr:Route militaire géorgienne]]
[[he:הדרך הצבאית הגאורגית]]
[[ka:საქართველოს სამხედრო გზა]]
[[nl:Georgische militaire weg]]
[[os:Арвыкомы фæндаг]]
[[pl:Gruzińska Droga Wojenna]]
[[ru:Военно-Грузинская дорога]]
⚫
[[sk:Gruzínska vojenská cesta]]
[[tr:Gürcü askerî yolu]]
[[zh:格鲁吉亚军用道路]]

Aktuální verze z 15. 6. 2024, 18:49

Pohled ze stanice ISS od severu na cestu procházející sídlem Stepancminda. Vpravo je hora Kazbek.

Gruzínská vojenská cesta (gruzínsky საქართველოს სამხედრო გზა – Sakartvelos samchedro gza, rusky Военно-Грузинская дорога – Vojenno-Gruzinskaja doroga) je historický název hlavní cesty přes Velký Kavkaz spojující město Tbilisi v Gruzii a město Vladikavkaz v Severní Osetii (Rusku). Alternativními cestami přes Kavkaz západně od Gruzínské vojenské cesty jsou Transkavkazská magistrála (Rokským tunelem nedaleko Rokského průsmyku do Cchinvali) a Osetská vojenská silnice (přes Mamisonský průsmyk do Kutaisi).

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Sioni

Gruzínská vojenská cesta je dlouhá 213 km. Od Vladikavkazu stoupá údolím řeky Terek do Darialského průsmyku, tunely křižuje boční kavkazský hřbet, vstupuje na území Gruzie a po úpatí hory Kazbek prochází městečkem Stepancminda (dříve Kazbegi). U vesnice Almassiani se silnice stáčí do rokle řeky Baidarka (pravého přítoku řeky Terek). Na jejím jižním konci překonává hlavní hřeben Velkého Kavkazu (též zvaném hřeben Mtiuleti) Křížovým průsmykem v nadmořské výšce 2395 m. Za průsmykem začíná klesat kolem bývalé poštovní stanice Gudauri (výška 2 196 m) a serpentinami dolů do údolí řeky Bílá Aragvi. Tuto řeku pak sleduje až k soutoku s jejím ramenem Černá Aragvi (též Gudamaqri Aragvi), míjí Žinvalskou přehradu a podél Aragvi probíhá až k jejímu soutoku s Kurou u Mcchety nedaleko Tbilisi.

V současnosti je ve výstavbě necelých 10 km dlouhý tunel pod lyžařským střediskem Gudauri.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Trasa byla známá již ve starověku. Od samého začátku byla využívána různými vojsky (např. římské, perské, mongolské), kupci a celými národy[zdroj?] putujícími mezi Evropou a Asií.

Název se váže k první rekonstrukci v devatenáctém století, která zvýšila její vojenský význam. Zásluhu na tom měli ruští vládcové, kteří ji rozšířili a zpevnili tak, aby tudy mohli transportovat vojenskou techniku a mužstvo do oblasti válek s Tureckem a kavkazskými národy.

Vybudována byla po roce 1783, kdy se Kartli-kachetijské carství (dnešní východní Gruzie) stalo na vlastní žádost ruským protektorátem. Současně byla založena i pevnost Vladikavkaz v Severní Osetii, výchozí bod cesty. Výstavba byla dokončena roku 1799. Poté, co byla východní Gruzie roku 1801 připojena k ruskému impériu, začala rekonstrukce povrchu silnice, která trvala do roku 1863. Cesta sehrála významnou roli v rozvoji hospodářských vztahů mezi Ruskem a Zakavkazskem.

I v 21. století je významnou dopravní trasou spojující Rusko nejenom s Gruzií, ale i s Arménií, blokovanou z východu nepřátelským Ázerbájdžánem. Od 11. července 2006 byla cesta Ruskem uzavřena. Formálním důvodem byla rekonstrukce pohraničního přechodu Vrchní Lars (rusky Верхний Ларс [Věrchnij Lars]).[2][3][4] Průjezd byl opět možný od 1. března 2010, avšak pouze pro občany Společenství nezávislých států a Gruzie, tj. turisté ze zemí EU, včetně České republiky, jej využívat nemohli.[5] Od srpna 2012 byl přechod otevřen i pro občany třetích zemí.[6]

Související informace naleznete také v článku Stepancminda.
Symbol Gruzie Cminda Sameba na úpatí hory Kazbek

Pozoruhodnosti

[editovat | editovat zdroj]

K pozoruhodnostem podél cesty patří

Lyžařský areál Gudauri v nadmořské výšce 2196 m

Výhledy na horské panoráma podél cesty jsou úchvatné. V místech, kde je vozovka vytesána do skalního masívu se z jedné strany tyčí do závratné výše skály, které z druhé strany cesty padají do hlubokého údolí.

Nedaleko bývalé poštovní stanice v Gudauri postavili rakouští a švédští investoři v nadmořské výšce 2196 m čtyřhvězdičkový sportovní hotel s tenisovou halou a lyžařskými vleky. Areál zahrnuje i chatky pro lyžařské svazy provozující heliskiing (sjezdové lyžování mimo rekreační areály používající vrtulník místo lyžařského vleku).

Spisovatelé Alexandr Sergejevič Puškin, Michail Jurjevič Lermontov a Alexandre Dumas starší cestu procestovali a zvěčnili ve svých povídkách.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Военно-Грузинская дорога na ruské Wikipedii.

  1. ↑ BARBORA, Kolouchová. Gruzínská vojenská cesta. Země světa. 2022-04-04, roč. 21, čís. 4, s. 44–51. Dostupné online. 
  2. ↑ Российско-грузинский таможенный пункт «Верхний Ларс» будет закрыт до 2008 года
  3. ↑ Дороги смерти. Составлен рейтинг самых опасных дорог на планете
  4. ↑ Армения надеется, что Грузия откроет КПП «Верхний Ларс»
  5. ↑ РФ открыла прямое сухопутное сообщение с Грузией. ossetia.ru [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-18. 
  6. ↑ Velvyslanectví České republiky v Tbilisi. Otevření hraničního přechodu mezi Gruzií a Ruskou federací pro občany třetích zemí [online]. 2012-08-16 [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gruzínská_vojenská_cesta&oldid=24006098“