Blechy: Porovnání verzí
značky: revertováno vulgarity editace z mobilu editace z mobilního webu |
m editace uživatele 185.51.249.121 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jvs značka: rychlé vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
| datum přístupu = 2017-05-04 |
| datum přístupu = 2017-05-04 |
||
}}</ref> Bylo popsáno okolo 2500 [[druh]]ů blech, v [[Česko|Česku]] se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky. Blechy mají [[Proměna (biologie)|vývoj s proměnou dokonalou]], přičemž dospělci žijí výhradně parazitickým způsobem na kůži (v srsti) [[hostitel]]e. Vyskytují se především u savců a ptáků tvořících hnízda (nory, trvalé pelechy) – např. [[Masožravec|masožravci]], [[hlodavci]], [[netopýři]], [[Hrabaví|hrabaví ptáci]].<ref name=":0" /> '''[[Larva|Larvy]] blech''' se vyvíjejí v prostředí (na půdě) v blízkosti svých hostitelů a živí se organickými zbytky. |
}}</ref> Bylo popsáno okolo 2500 [[druh]]ů blech, v [[Česko|Česku]] se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky. Blechy mají [[Proměna (biologie)|vývoj s proměnou dokonalou]], přičemž dospělci žijí výhradně parazitickým způsobem na kůži (v srsti) [[hostitel]]e. Vyskytují se především u savců a ptáků tvořících hnízda (nory, trvalé pelechy) – např. [[Masožravec|masožravci]], [[hlodavci]], [[netopýři]], [[Hrabaví|hrabaví ptáci]].<ref name=":0" /> '''[[Larva|Larvy]] blech''' se vyvíjejí v prostředí (na půdě) v blízkosti svých hostitelů a živí se organickými zbytky. |
||
== Evoluce == |
|||
Vývojově jsou blechy vnitřní skupinou [[Srpice|srpic]] (Mecoptera), která se postupně adaptovala na parazitický způsob života a změnila svoji morfologii.<ref name="volf" /><ref>Erik Tihelka, Mattia Giacomelli, Di-Ying Huang, Davide Pisani, Philip C. J. Donoghue, Chen-Yang Cai (2020). [https://www.mapress.com/j/pe/article/view/palaeoentomology.3.6.16 Fleas are parasitic scorpionflies.] ''Palaeoentomology''. '''3'''(6): 641–653. doi: https://doi.org/10.11646/palaeoentomology.3.6.16</ref> |
|||
Nejstarší známí zástupci pocházejí z období střední [[Jura|jury]] a jsou staré asi 165 milionů let (rod ''[[Pseudopulex]]'').<ref>https://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/</ref> |
|||
== Typické znaky == |
== Typické znaky == |
||
| Řádek 121: | Řádek 116: | ||
Vývoj blech se děje [[proměna dokonalá|proměnou dokonalou]].<ref name=":0" /> [[Samice|Samička]] se po [[páření]] musí živit [[krev|krví]], protože jinak není schopna získat [[bílkovina|bílkoviny]] pro vytvoření vajíček. Krátce po páření klade [[bílá]] [[vajíčko|vajíčka]] o velikosti 0,6–0,7 [[milimetr]]u. Klade je v několika po sobě jdoucích snůškách. Důvodem několika snůšek je jejich uložení na bezpečné místo, celkový počet nakladených vajíček může být až pět set. Doba vývoje vajíček je druhově a [[teplota|teplotně]] závislá a pohybuje se mezi pěti až šestnácti dny, pak se líhnou chlupaté, červovité, beznohé [[larva|larvy]] se zřetelnou [[hlava|hlavou]], krátkými [[tykadlo|tykadly]] a silnými [[kusadlo|kusadly]] a [[ústní ústrojí kousací|kousacím ústním ústrojím]]. Larvy se neživí krví, ale organickými zbytky (např. zaschlá krev, [[výkal]]y dospělců).<ref name=":0" /> Larvální vývoj prochází třemi stadii a trvá od šesti do dvanácti dní, tato doba je druhově a teplotně závislá. Poslední stadium si vytvoří [[kokon]] a zakuklí se v něm. [[Kukla]] blechy je nekousavá a během několika málo [[den|dní]] (zpravidla kolem deseti) se z ní vyklube dospělý jedinec. Doba stadia kukly je druhově závislá. |
Vývoj blech se děje [[proměna dokonalá|proměnou dokonalou]].<ref name=":0" /> [[Samice|Samička]] se po [[páření]] musí živit [[krev|krví]], protože jinak není schopna získat [[bílkovina|bílkoviny]] pro vytvoření vajíček. Krátce po páření klade [[bílá]] [[vajíčko|vajíčka]] o velikosti 0,6–0,7 [[milimetr]]u. Klade je v několika po sobě jdoucích snůškách. Důvodem několika snůšek je jejich uložení na bezpečné místo, celkový počet nakladených vajíček může být až pět set. Doba vývoje vajíček je druhově a [[teplota|teplotně]] závislá a pohybuje se mezi pěti až šestnácti dny, pak se líhnou chlupaté, červovité, beznohé [[larva|larvy]] se zřetelnou [[hlava|hlavou]], krátkými [[tykadlo|tykadly]] a silnými [[kusadlo|kusadly]] a [[ústní ústrojí kousací|kousacím ústním ústrojím]]. Larvy se neživí krví, ale organickými zbytky (např. zaschlá krev, [[výkal]]y dospělců).<ref name=":0" /> Larvální vývoj prochází třemi stadii a trvá od šesti do dvanácti dní, tato doba je druhově a teplotně závislá. Poslední stadium si vytvoří [[kokon]] a zakuklí se v něm. [[Kukla]] blechy je nekousavá a během několika málo [[den|dní]] (zpravidla kolem deseti) se z ní vyklube dospělý jedinec. Doba stadia kukly je druhově závislá. |
||
== Způsob |
== Způsob života == |
||
Všichni dospělí jedinci tohoto řádu se živí [[krev|krví]] svých [[hostitel]]ů, kterými jsou buď savci (95% druhů blech), anebo ptáci (tzn. [[teplokrevnost|teplokrevní]] [[obratlovci]]).<ref name=":0" /> Druhově odlišné je, zda žijí na svém hostiteli, anebo v místě, kde se obvykle zdržuje ([[hnízdo]], [[Nora (biologie)|nora]] atp.). Larva blechy se líhne až v přítomnosti hostitele, kterou pozná podle otřesů okolí (např. v hnízdě ptáků, které není celoročně obsazeno).<ref name=lidovky>{{Citace elektronického periodika |
Všichni dospělí jedinci tohoto řádu se živí [[krev|krví]] svých [[hostitel]]ů, kterými jsou buď savci (95% druhů blech), anebo ptáci (tzn. [[teplokrevnost|teplokrevní]] [[obratlovci]]).<ref name=":0" /> Druhově odlišné je, zda žijí na svém hostiteli, anebo v místě, kde se obvykle zdržuje ([[hnízdo]], [[Nora (biologie)|nora]] atp.). Larva blechy se líhne až v přítomnosti hostitele, kterou pozná podle otřesů okolí (např. v hnízdě ptáků, které není celoročně obsazeno).<ref name=lidovky>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| Řádek 140: | Řádek 135: | ||
== Přenašeči chorob == |
== Přenašeči chorob == |
||
Krom samotného pokousání hostitele mohou některé druhy blech přenášet i další původce onemocnění zvířat a lidí. Některé blechy přenášejí bakterie, jako jsou ''[[Yersinia pestis]]'' (mor), [[Rickettsia|''Ricktetssia'']] (skvrnitý tyfus) či ''[[Bartonella]]''. Blechy |
Krom samotného pokousání hostitele mohou některé druhy blech přenášet i další původce onemocnění zvířat a lidí. Některé blechy přenášejí bakterie, jako jsou ''[[Yersinia pestis]]'' (mor), [[Rickettsia|''Ricktetssia'']] (skvrnitý tyfus) či ''[[Bartonella]]''. Blechy mohou sloužit také jako [[mezihostitel]]é některých [[tasemnice|tasemnic]]. K přenosu dochází pouze při pozření blechy s larvou tasemnic. Typickým příkladem je blecha psí (''Ctenocephalides canis'') a blecha kočičí (''Ctenocephalides felis''), kdy se pes a kočka nakazí [[tasemnice psí|tasemnicí psí]] (''Dipylidium caninum'') pozřením infikované blechy. Z jiných druhů tasemnic přenášené blechami jmenujme tasemnice rodu ''[[Hymenolepis]]'', které se takto přenášejí u myší a potkanů.<ref name=":0" /> |
||
== Evoluce == |
== Evoluce == |
||
Vývojově jsou blechy vnitřní skupinou srpic (Mecoptera), která se postupně adaptovala na parazitický způsob života a změnila svoji morfologii.<ref name="volf" /> |
|||
| ⚫ | Nejstarším známým zástupcem je v současnosti druh ''[[Pseudopulex]] jurassica'', objevený ve vrstvách Daohugou, datovaných do období střední [[Jura|jury]] (stáří asi 165 milionů let). Tito velcí zástupci blech dosahovali délky asi 15 mm a pravděpodobně sáli krev opeřeným [[Dinosauři|dinosaurům]], [[Ptakoještěři|ptakoještěrům]] a dalším teplokrevným obratlovcům ve svém okolí (dnes čínská autonomní oblast [[Vnitřní Mongolsko]]). O 40 milionů let později žil na území provincie [[Liaoning]] ještě větší druh ''[[Pseudopulex]] magnus'' (délka až 23 mm), v [[Austrálie|Austrálii]] pak podobný rod ''[[Tarwinia]]'' a na [[Rusko|ruské]] [[Sibiř]]i rod ''[[Saurophthirus]]'', specializovaný zřejmě na ptakoještěry coby primární hostitele.<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/</ref> Moderní typy blech se potom objevují až v průběhu [[Kenozoikum|kenozoika]], asi v posledních 50 milionech letech. |
||
| ⚫ | Nejstarším známým zástupcem je v současnosti druh ''[[Pseudopulex]] jurassica'', objevený ve vrstvách Daohugou, datovaných do období střední [[Jura|jury]] (stáří asi 165 milionů let).<ref name=":2">https://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/</ref> Tito velcí zástupci blech dosahovali délky asi 15 mm a pravděpodobně sáli krev opeřeným [[Dinosauři|dinosaurům]], [[Ptakoještěři|ptakoještěrům]] a dalším teplokrevným obratlovcům ve svém okolí (dnes čínská autonomní oblast [[Vnitřní Mongolsko]]). O 40 milionů let později žil na území provincie [[Liaoning]] ještě větší druh ''[[Pseudopulex]] magnus'' (délka až 23 mm), v [[Austrálie|Austrálii]] pak podobný rod ''[[Tarwinia]]'' a na [[Rusko|ruské]] [[Sibiř]]i rod ''[[Saurophthirus]]'', specializovaný zřejmě na ptakoještěry coby primární hostitele.<ref>http://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/</ref> Moderní typy blech se potom objevují až v průběhu [[Kenozoikum|kenozoika]], asi v posledních 50 milionech letech. |
||
== Způsob pojmenování druhů == |
== Způsob pojmenování druhů == |
||
Aktuální verze z 2. 4. 2024, 11:25
 Blechy | |
|---|---|
 Blecha pod mikroskopem | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Infratřída | novokřídlí (Neoptera) |
| Řád | srpice (Mecoptera) |
| Podřád | blechy (Siphonaptera) Latreille, 1825 |
| Čeledi | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blechy (Siphonaptera) jsou monofyletická skupina (tradičně řád) řazená dle moderních fylogenetických analýz do řádu srpic (Mecoptera)[1][2]. Zástupci blech jsou vlivem parazitického života druhotně bezkřídlí a parazitují u řady suchozemských savců, méně u ptáků.
Tělo dospělých blech je zploštělé ze stran o velikosti mezi 1 až 8 milimetrů s charakteristicky dlouhým druhým a třetím párem končetin.[3] Bylo popsáno okolo 2500 druhů blech, v Česku se vyskytuje zhruba devadesát druhů. Doba života je od několika měsíců až po tři roky. Blechy mají vývoj s proměnou dokonalou, přičemž dospělci žijí výhradně parazitickým způsobem na kůži (v srsti) hostitele. Vyskytují se především u savců a ptáků tvořících hnízda (nory, trvalé pelechy) – např. masožravci, hlodavci, netopýři, hrabaví ptáci.[3] Larvy blech se vyvíjejí v prostředí (na půdě) v blízkosti svých hostitelů a živí se organickými zbytky.
Typické znaky
[editovat | editovat zdroj]
Blechy jsou žluté, hnědé až černé barvy těla. Tělo je zpevněno překrývajícími se články a porostlé brvami.[3]
Dospělí jedinci mají klínovité ze stran zploštělé tělo s nápadně velkým zadečkem, který přechází v malou bezkřídlou hruď opatřenou kroužky atypického tvaru. Na hrudi jsou tři páry nohou, zadní a střední pár končetin je skákavý s velmi dobře vyvinutými kyčlemi a stehny. Na chodidlech všech nohou se nacházejí silné drápy, které slouží k udržení na hostiteli. Blechy jsou schopny velmi dlouhých skoků, což umožňuje blanitá podložka umístěná v kloubní membráně,[zdroj?] ta je schopna uvolnit velké množství energie, kterou jsou blechy schopny dát do odrazu. K tomu jim zřejmě pomáhá i zvláštní hmota bílkovinné povahy, tzv. resilin.[4] Uvádí se, že jsou blechy schopné vyskočit do výšky téměř 20 cm a doskočit do vzdálenosti asi 35 cm (přeskočí až 200krát vlastní velikost).[5][6] V okamžiku výskoku bylo naměřeno zrychlení 1 500 m/s2, což představuje přetížení 150 G (tedy 25krát více, než zažívají astronauti při startu rakety).[5][7][8] Uvádí se, že tento výkon je srovnatelný například s člověkem, který by dokázal přeskočit budovu vysokou 250 metrů a doskočil by do vzdálenosti 400 metrů.[9]
Hlava je malá a kulatá s jedním párem malých nevyvinutých očí, které zpravidla reagují pouze na intenzitu světla. Ústní ústrojí je bodavě sací a je složeno ze tří bodavých stiletů, které vznikly přeměnou horního patra a části čelistí. Ústní ústrojí blech se nachází v podélné rýze spodního pysku. Tykadla jsou krátká, šestičlánková a jsou umístěna po stranách hlavy.
Rozmnožování a vývoj
[editovat | editovat zdroj]
Vývoj blech se děje proměnou dokonalou.[3] Samička se po páření musí živit krví, protože jinak není schopna získat bílkoviny pro vytvoření vajíček. Krátce po páření klade bílá vajíčka o velikosti 0,6–0,7 milimetru. Klade je v několika po sobě jdoucích snůškách. Důvodem několika snůšek je jejich uložení na bezpečné místo, celkový počet nakladených vajíček může být až pět set. Doba vývoje vajíček je druhově a teplotně závislá a pohybuje se mezi pěti až šestnácti dny, pak se líhnou chlupaté, červovité, beznohé larvy se zřetelnou hlavou, krátkými tykadly a silnými kusadly a kousacím ústním ústrojím. Larvy se neživí krví, ale organickými zbytky (např. zaschlá krev, výkaly dospělců).[3] Larvální vývoj prochází třemi stadii a trvá od šesti do dvanácti dní, tato doba je druhově a teplotně závislá. Poslední stadium si vytvoří kokon a zakuklí se v něm. Kukla blechy je nekousavá a během několika málo dní (zpravidla kolem deseti) se z ní vyklube dospělý jedinec. Doba stadia kukly je druhově závislá.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Všichni dospělí jedinci tohoto řádu se živí krví svých hostitelů, kterými jsou buď savci (95% druhů blech), anebo ptáci (tzn. teplokrevní obratlovci).[3] Druhově odlišné je, zda žijí na svém hostiteli, anebo v místě, kde se obvykle zdržuje (hnízdo, nora atp.). Larva blechy se líhne až v přítomnosti hostitele, kterou pozná podle otřesů okolí (např. v hnízdě ptáků, které není celoročně obsazeno).[10] Většina druhů blech tráví celý život na svém hostiteli. Druhy žijící mimo chodí na hostitele jen pro potravu. Vzhledem k potravní nenáročnosti je řada druhů schopna živit se krví více (až třiceti) živočichů. Krev samička potřebuje kvůli bílkovinám, aby mohla po oplodnění snést vajíčka. Blecha vydrží v ideálních podmínkách až rok bez potravy, avšak musí mít dobré podmínky (vlhko, teplo). Suché podmínky a nepřítomnost hostitele blechy rychle zabíjí.[10]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]
Blechy se živí krví hostitele, přičemž většina druhů je schopna změnit druh hostitele.[3] Pokud blechy žijí mimo hostitele, nerozlišují jednotlivce zdržující se v daném místě. Jejich nároky na kvalitu krve jsou minimální. Nemocné jedince blechy neopouštějí. Blechy sají výrazně větší množství, než jsou schopny zpracovat (až o 60 %), nezpracované zbytky vylučují, tyto jsou pak potravou larev.
Přenašeči chorob
[editovat | editovat zdroj]Krom samotného pokousání hostitele mohou některé druhy blech přenášet i další původce onemocnění zvířat a lidí. Některé blechy přenášejí bakterie, jako jsou Yersinia pestis (mor), Ricktetssia (skvrnitý tyfus) či Bartonella. Blechy mohou sloužit také jako mezihostitelé některých tasemnic. K přenosu dochází pouze při pozření blechy s larvou tasemnic. Typickým příkladem je blecha psí (Ctenocephalides canis) a blecha kočičí (Ctenocephalides felis), kdy se pes a kočka nakazí tasemnicí psí (Dipylidium caninum) pozřením infikované blechy. Z jiných druhů tasemnic přenášené blechami jmenujme tasemnice rodu Hymenolepis, které se takto přenášejí u myší a potkanů.[3]
Evoluce
[editovat | editovat zdroj]Vývojově jsou blechy vnitřní skupinou srpic (Mecoptera), která se postupně adaptovala na parazitický způsob života a změnila svoji morfologii.[4]
Nejstarším známým zástupcem je v současnosti druh Pseudopulex jurassica, objevený ve vrstvách Daohugou, datovaných do období střední jury (stáří asi 165 milionů let).[11] Tito velcí zástupci blech dosahovali délky asi 15 mm a pravděpodobně sáli krev opeřeným dinosaurům, ptakoještěrům a dalším teplokrevným obratlovcům ve svém okolí (dnes čínská autonomní oblast Vnitřní Mongolsko). O 40 milionů let později žil na území provincie Liaoning ještě větší druh Pseudopulex magnus (délka až 23 mm), v Austrálii pak podobný rod Tarwinia a na ruské Sibiři rod Saurophthirus, specializovaný zřejmě na ptakoještěry coby primární hostitele.[12] Moderní typy blech se potom objevují až v průběhu kenozoika, asi v posledních 50 milionech letech.
Způsob pojmenování druhů
[editovat | editovat zdroj]V pojmenování rodů se zpravidla dodržuje pojmenování blecha a druhové jméno zpravidla souvisí s živočichem, na němž nejčastěji cizopasí, respektive s živočichem, se kterým se nejčastěji setkával člověk. Příkladem je blecha psí, slepičí, kočičí; z tohoto systému vybočuje blecha obecná, která primárně parazituje na člověku.
Nejznámější druhy
[editovat | editovat zdroj]- blecha lidská (Pulex irritans)
- blecha morová (Xenopsylla cheopis)
- blecha psí (Ctenocephalides canis)
- blecha kočičí (Ctenocephalides felis)
- blecha písečná (Tunga penetrans)
Blechy v kultuře
[editovat | editovat zdroj]-
Georges de La Tour: Žena vybírající blechy, kolem r. 1635. -
Ilustrace a popis blechy od Roberta Hookea ve vědeckém díle Micrographia, 1665. -
Giuseppe Maria Crespi: Vybírání blech, 1709 -
Giuseppe Maria Crespi: Vybírání blech, kolem r. 1725.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ University of Bristol. Study resolves the position of fleas on the. Phys.Org [online]. 2020-12-21. Popularizační článek k předchozí referenci. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TIHELKA, Erich, et al. Fleas are parasitic scorpionflies. S. 641–653. Palaeoentomology [online]. Magnolia Press, 2020-12-21. Svazek 3, čís. 6, s. 641–653. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. ISSN 2624-2834. DOI 10.11646/palaeoentomology.3.6.16. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h WALL; SHEARER. Veterinary Ectoparasites: Biology, Pathology and Control [online]. John Wiley & Sons, 2008 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.
- ↑ a b VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
- ↑ a b GREGOROVÁ, Dagmar. Jak skáče blecha [online]. OSEL.CZ. Dostupné online.
- ↑ https://www.stoplusjednicka.cz/komu-je-nejvic-do-skoku-nejlepsi-skokani-mezi-zviraty
- ↑ Mystery of flea jump resolved: tarsus push off. Journal of Experimental Biology. 2011-03-01, s. i. Dostupné online. DOI 10.1242/jeb.056408.
- ↑ SUTTON, G. P.; BURROWS, M. Biomechanics of jumping in the flea. J Exp Biol.. 2011, roč. 214, čís. Pt 5, s. 836–47. Dostupné online. ISSN 1477-9145.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Zvířecí olympiáda. OSEL.cz [online]. 30. června 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Zeptali jsme se vědců: Jak dlouho blechy dokážou přežít bez potravy?. Lidovky.cz [online]. 2017-02-11 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/
- ↑ http://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Fauna ČSR. sv. 10, Blechy-Aphaniptera; Bohumír Rosický, 1957
- Bezobratlí (2); Jan Macek; Svět zvířat sv. 11. ISBN 80-00-00918-8, Albatros, Praha, 2001
- Heiko Bellmann; Encyklopedie hmyzu ISBN 80-7291-154-6, Beta, Praha, 2006
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu blechy na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo blecha ve Wikislovníku
Taxon Siphonaptera ve Wikidruzích
Téma Blecha ve Wikicitátech- Biolib – Galerie obrázků blech
