Zorka Ságlová
Zorka Ságlová, rozená Zorka Jirousová (14. srpna 1942 Humpolec – 20. listopadu 2003 Praha) byla česká malířka, grafička, textilní výtvarnice, akční umělkyně (performerka) a disidentka. Jejím oblíbeným výtvarným tématem byli králíci.
| Zorka Ságlová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. srpna 1942 Humpolec |
| Úmrtí | 20. listopadu 2003 (ve věku 61 let) Praha |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | malířka, textilní výtvarnice a performerka |
| Manžel(ka) | Jan Ságl |
| Příbuzní | Ivan Martin Jirous (sourozenec) Jiří Padrta (bratranec) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a tvorba
editovatV letech 1961–1966 vystudovala textilní tvorbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, v ateliéru prof. Antonína Kybala. Roku 1964 se vdala za fotografa Jana Ságla.[1] Věnovala se rozmanitým disciplínám výtvarné činnosti, zejména malbě, grafice a textilní tvorbě. V 60. letech se angažovala jak ve vystavování v galeriích, tak v akcích performance a land-artu, v krajině (například Seno–sláma, Praha, 1969; Házení míčků do průhonického rybníka, 1970; Pocta Gustavu Obermanovi v Bransoudově u Humpolce, 1970, nebo Kladení plen u Sudoměře, 1970).
Králíci
editovatSvé oblíbené králičí téma zpracovávala systematicky po celou dobu tvorby s neuvěřitelnou invencí. Králíky pojednávala jednotlivě, ve skupinách i v králíkárnách, různými výtvarnými technikami a v různých materiálech, nejčastěji jako dvourozměrné objekty, včetně aplikací do králičího pletiva. Vystavovala například roku 1988 "40 králíků" při land-artovém představení Akce a vítr v Rudě nad Moravou 1988. Většina jejích králíků se objevila roku 2006 v monografii Hrdina civilizátor[2].
Politická angažovanost její a jejího bratra Ivana Martina Jirouse vedla v letech 1970–1988 k zákazu veřejného vystavování jejích prací. S tvorbou nepřestala a o to intenzivněji začala vystavovat od roku 1989. Textilní práce (zejména tapiserie) samostatně vystavovala hned roku 1989 v Jindřichově Hradci a v Praze, roku 1992 na Sovinci a mnohde jinde. Po roce 1990 se objevila také na kolektivních výstavách v zahraničí (v Německu,Rakousku, Polsku, v Belgii, Maďarsku, Španělsku, v USA, ve Francii, Indonésii, Japonsku nebo Číně)[3].
Zastoupení ve sbírkách
editovat- Národní galerie v Praze
- Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
- Moravská galerie v Brně
- Severočeské muzeum v Liberci
- Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou
- Galerie hlavního města Prahy
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- Galerie umění Karlovy Vary
- Muzeum umění Olomouc
Soukromé sbírky
editovat- Soukromé sbírky Praha, Rakousko, Itálie
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Magdalena Juříková: Ságlovi, Art&Antiques, květen 2010
- ↑ Zorka Ságlová, Hradina civilizátor. Nakladatelství KANT, ISBN 80-8697-020-5
- ↑ Šteiglová 2015, s. 151-157
Literatura
editovat- Viera Luxová, Dagmar Tučná: Československá tapiséria 1945–75, Bratislava 1978
- Bohumír Mráz, Marcela Mrázová: Současná tapiserie, Odeon Praha 1980
- Ludmila Kybalová: Československá tapisérie 1966–1971, in: Umění a řemesla, 1972, č. 2, s. 22–28.
- André Gavillet, Erika Billeter, Pierre Magnenat, Anic Zanci: Art Textile Contemporain/Contemporary Textile Art: Collection of the Pierre Pauli Association, (2000), Benteli Verlag; ISBN 978-3-7165-1212-8;
- Taťána Šteiglová: Česká textilní tvorba druhé poloviny 20. století. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc 2015; dostupné online [1]
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zorka Ságlová
- Zorka Ságlová v informačním systému abART
