Wikipedie

Zdeněk Košler

český dirigent
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Zdeněk Košler (25. března 1928 Praha – 2. července 1995 Praha) byl český dirigent.

Zdeněk Košler
Základní informace
Narození25. března 1928
Praha
Úmrtí2. července 1995 (ve věku 67 let) nebo 2. června 1995 (ve věku 67 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánryklasická hudba
Povolánídirigent
OceněníInternational Besançon Competition for Young Conductors (1956)
zasloužilý umělec (1974)
národní umělec (1984)
Webwww.zdenek-kosler.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí portrét Této biografii chybí portrét (od 19. století nejlépe fotografie). Víte-li o nějakém svobodně šiřitelném, neváhejte jej načíst a přidat do článku.
WikiProjekt Fotografování

Život

editovat

Pocházel z muzikantské rodiny, která tehdy bydlela v Praze, jeho otec Václav byl violistou, členem orchestru Národního divadla. Mladší bratr Miroslav (25. července 1931 – 20. září 2016) byl výraznou osobností české sbormistrovské reprezentace.

Jeho manželkou byla tanečnice ND Jana Košlerová (rozená Svobodová, 2. března 1925 – 1. července 2012) [1].

V letech 1938 až 1941 zpíval v Kühnově dětském sboru. Již od mládí jej zajímalo dirigování, dirigoval i otcův amatérský dechový soubor. V období 1938 až 1943 se učil soukromě hudební teorii u Otakara Jeremiáše. Také studoval klavírní hru u E. Grünfeldové a dirigování u P. Dědečka. Vystudoval smíchovské Vančurovo reálné gymnázium [2], avšak v letech 1944–5 byl vězněn v koncentračním táboře Terezín, takže maturitu skládal až v roce 1947 [1].

V letech 1945 až 1948 byl korepetitorem Českého pěveckého sboru. V období 1948 až 1952 studoval na dirigentském oddělení Hudební akademie múzických umění u Karla Ančerla a R. Brocka. Již v roce 1948 nastoupil do Národního divadla jako korepetitor (v té době ještě jako student HAMU). První zkušenosti s taktovkou zde získal velice rychle, neboť od roku 1951 zde také dirigoval operní představení (Lazebník sevillský, Prodaná nevěsta, Tajemství).

V roce 1956 zvítězil na dirigentské soutěži v Besançonu (repertoárem zaměřena na francouzskou hudbu).

Od roku 1958 do roku 1962 následovalo angažmá ve funkci šéfa opery v Olomouci (první Košlerovou premiérou v Olomouci byla Janáčkova Věc Makropulos, dále nastudoval např. Mozartovu operu Così fan tutte, Figarovu svatbu atd.).

V roce 1963 dosáhl ještě slavnějšího vítězství v dirigentské soutěži Dimitrije Mitropoulose v New Yorku – jedním z ocenění byla roční spolupráce s Leonardem Bernsteinem, kterému následně dělal v sezóně 1963/1964 asistenta v Newyorské filharmonii [1].

V letech 1962–1966 působil jako šéf ostravské opery, kde premiéroval celou řadu oper (Prokofjevův Semjon Kotko, Čajkovského Evžen Oněgin, Wagnerovy Mistry pěvce, znovu Věc Makropulos, Straussovu Salome i Dvořákovu Rusalku).

V letech 1965 až 1967 byl dirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a současně na pozvání Waltera Felsensteina hostoval v Komické opeře v Berlíně. Zde byl pak v sezóně 1967/1968 angažován i jako šéfdirigent.

V roce 1965 ve Vídeňské státní opeře pohostinsky premiéroval Straussovu Salome. V letech 1966–1967 dirigoval ve Vídni s Vídeňskými symfoniky velký dvořákovský cyklus se všemi devíti symfoniemi. V roce 1971 se stal druhým dirigentem České filharmonie, v roce 1976 dirigentem České filharmonie. V letech 1971 až 1976 byl současně i šéfdirigentem Slovenského národního divadla v Bratislavě.

Od ledna 1980 do července roku 1985 působil jako šéf opery Národního divadla [1] v Praze (na toto působiště se vrátil ještě v roce 1990). Roku 1992 odešel do penze, ale znovu se chopil nové práce. Kromě jiného stihl dát velký „zakladatelský impuls“ Českému národnímu symfonickému orchestru.

Košlerovo umění bylo známé i za hranicemi. Svědčí o tom kritiky z četných zájezdů po Anglii, Rakousku, Spojených státech či Kanadě. Největší popularitě se těšil v Japonsku, kde od roku 1968 pravidelně hostoval [1]. Když sečteme dohromady hostování u japonských orchestrů i hostování se Slovenskou filharmonií, operou ND a Českou filharmonií byl na japonských turné celkem třicetkrát.

Zdeněk Košler byl dirigentem s fenomenální pamětí a dokonalým sluchem, nejen tím vzbuzoval v každém muzikantovi přirozený respekt. S Českou filharmonií provedl řadu děl, která obohacují klasický repertoár. Koncerty se vyznačovaly objevnou dramaturgií a vysokými nároky na interprety. Jako dirigent je podepsán pod celou řadou vynikajících nahrávek vážné hudby.

 
Hrob Zdeňka Košlera na pražských Olšanských hřbitovech

Ocenění

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 238
  2. ↑ Nyní škola existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdeněk_Košler&oldid=24093065“