Vratislavské knížectví

; vlajka	; znak
Geografie	; Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko v růžové s nápisem ŚLĄSK.
	; Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko v růžové s nápisem ŚLĄSK.
Hlavní město	Vratislav
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Slezané, Poláci, Němci
Jazyky	polština, čeština, němčina, latina
Náboženství	římskokatolické, luteránské
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská; země	Polské království; Dolní Slezsko, slezská knížectví; České království (od roku 1335)
Vznik	1138 – vznik Slezského knížectví; 1177/1248 – vznik Vratislavského knížectví
Zánik	1335 – konec svébytného knížectví, bezprostřední knížectví; 1742 – definitivní zánik Vratislavska jeho včleněním do Pruska
	Státní útvary a území
	Polské království (1025–1385)
	slezská knížectví v zemích Koruny české
	Ratibořské knížectví
	Opolské knížectví
	Vratislavské biskupství
	Lehnické knížectví
	Břežské knížectví
	Pruské království

Vratislavské knížectví (polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau, latinsky Ducatus Wratislaviensis), původně Slezské knížectví (polsky Księstwo śląskie, německy Herzogtum Schlesien), zkráceně Vratislavsko, byl středověký státní útvar (feudální monarchie) v oblasti historického území Slezska, zprvu náležející k Polskému království. Vládli mu příslušníci slezské větve Piastovců, ale tato dynastie roku 1335 vymřela a Vratislavsko se stalo lénem českého krále jako tzv. bezprostřední knížectví. V roce 1742 zaniklo inkorporací do Pruského království.

Historie

Slezské knížectví

Nedlouho po svém založení se rozlehlé původní knížectví založené polskými Piastovci rozdrobilo do početných malých slezských knížectví a samo jádro tohoto dříve jednotného celku s hlavním městem ve Vratislavi (polsky Wrocław) se vydělením z celoslezského údělu roku 1177 ztenčilo na Vratislavské knížectví, které se tak stalo jen jedním z mnoha slezských knížectví.

Vratislavské knížectví

Nákres náhrobku Jindřicha IV.

Zmenšené Vratislavské knížectví vzniklo roku 1177 za prvního dělení Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. Ve stejném roce se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století zaznamenáno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.

Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých († 1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stínavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím Koruny české a v roce 1742 bylo začleněno do Pruského království.

Heraldika

Úplný znak knížete Jindřicha (1290)

znak slezských Piastovců:
Jindřich IV. Probus (1270–1290)
osobní znak Jindřicha VI. Dobrého (1311–1335)
znak Dolnoslezského vojvodství odvozený od znaku slezských Piastovců

Odkazy

Literatura

BAR, Přemysl. Nieudana próba opanowania Księstwa wroclawskiego przez Wacława II w latach 1289-1290. In: DOBOSZ, Jósef; KUJAWIŃSKI, Jakub; MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsze polsko-czeskie forum młodych mediewistów. Poznań: Instytut Historii UAM, 2007. ISBN 978-83-89407-22-1. S. 201–210. (polsky)

Související články

Seznam vratislavských knížat

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislavské knížectví na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.