Wikipedie

Villach

sídlo ve spolkové zemi Korutany v Rakousku

Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska. Leží na řece Drávě a je důležitým dopravním uzlem celé oblasti jižního Rakouska i celého alpsko-adriatického regionu. Je také statutárním městem a správním centrem okresu Villach-venkov, do kterého ovšem nepatří. Žije zde přibližně 65 tisíc[1] obyvatel. Villach je největším městem Rakouska, které není hlavním městem spolkové země.

Villach
Pohled přes řeku Drávu
Pohled přes řeku Drávu
Villach – znak
znak
Poloha
Souřadnice46°37′ s. š., 13°50′ v. d.
Nadmořská výška501 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměKorutany
Villach
Villach
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha135,0 km²
Počet obyvatel65 127 (2023)[1]
Hustota zalidnění482,5 obyv./km²
Správa
StarostaGünther Albel (od 2015)
Oficiální webvillach.at
E-mailservice@villach.at
Telefonní předvolba04242
PSČ9500
Označení vozidelVI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Centrum leží na soutoku řek Dráva a Gail, přibližně 10 kilometrů severně od slovinských i italských hranic. V okolí města se nachází mnoho jezer například Ossiacher See, Faaker See, Silbersee, Vassacher See, Magdalensee a St. Leonharder See. Villach je také obklopen hřebeny Gailtalských Alp a Karavanek. Je centrem zimních sportů i letní turistiky.

Historie

editovat

Nejstarší stopy osídlení pocházejí z období 3 500 př. n. l. Bylo zde nalezeno mnoho artefaktů z doby osídlení Římany.

Z roku 878 je první písemná zmínka o darování majetku bavorskému klášteru Altötting. V roce 979 král Ota II. daroval Villach biskupu Albuinovi ze Säbenu.[2] V roce 1028 se majiteli panství stali hrabě Ozzi a klášter v Ossiachu. Za hrabat ze Šternberka byl postaven hrad Landskron.

Za vlády korutanského vévody Bernarda II. bylo vybudováno nové město, které se stalo ve 13. století nejvýznamnějším městem vévodství.[3]

V roce 1330 bylo panství prodáno hrabatům z Ortenburgu. 25. ledna 1348 postihlo město zemětřesení, které jeho velkou část zničilo (v menší míře se opakovalo v roce 1690).

První starosta Villachu je zmiňován v 16. století. Město bylo také několikrát těžce poškozeno požáry, které zničily mnoho budov. V období vlády císaře Napoleona byl Villach mezi lety 1809 a 1813 součástí francouzské provincie Illyrie. Znovu dobyt byl v roce 1813. Během druhé světové války bylo na město provedeno 52 náletů, které zde způsobily těžké škody.

Rozrůstání

editovat

V roce 1905 se město spojilo s částí St. Martin. V roce 1973 se jeho území rozrostlo o část Landskron, Maria Gail a Fellach a dosáhlo tak dnešní velikosti.

  •  
    Villach, pohled z Alpinestrasse
  •  
    Hlavní náměstí
  •  
    Řeka Dráva ve Villachu

Městské a místní části

editovat
 
Kostel sv. Jakuba s trojičním sloupem
 
Hlavní náměstí centra s historickým pranýřem
 
Kostel sv. Kříže
 
Hrad Landskron
  • Bogenfeld
  • Dobrova
  • Drautschen
  • Drobollach am Faaker See
  • Duel
  • Egg am Faaker See
  • Goritschach
  • Graschitz
  • Gratschach
  • Greuth
  • Gritschach
  • Großsattel
  • Großvassach
  • Heiligen Gestade
  • Heiligengeist
  • Kleinsattel
  • Kleinvassach
  • Kratschach
  • Kumitz
  • Landskron
  • Maria Gail
  • Mittewald ober dem Faaker See
  • Mittewald ob Villach
  • Neufellach
  • Neulandskron
  • Obere Fellach
  • Oberfederaun
  • Oberschütt
  • Oberwollanig
  • Pogöriach
  • Prossowitsch
  • Rennstein
  • Serai
  • St. Andrä
  • St. Georgen
  • St. Leonhard
  • St. Magdalen
  • St. Michael
  • St. Niklas an der Drau
  • St. Ruprecht
  • St. Ulrich
  • Tschinowitsch
  • Turdanitsch
  • Untere Fellach
  • Unterfederaun
  • Unterschütt
  • Unterwollanig
  • Urlaken
  • Villach-Auen
  • Villach-Innere Stadt
  • Villach-Lind
  • Villach-Seebach-Wasenboden
  • Villach-St. Agathen a Perau
  • Villach-St. Martin
  • Villach-Völkendorf
  • Villach-Warmbad-Judendorf
  • Weißenbach
  • Zauchen

Památky

editovat
  • Farní kostel sv. Jakuba - gotická stavba, založená roku 1240
  • Trojiční palác (čp.26) a Trojiční morový sloup se sochami Panny Marie Immaculaty, sv. Šebestiána a sv. Rocha na balustrádě
  • Barokní kostel sv. Kříže
  • Hrad Landskron - založil hrabě Ozzi, vystavěn pány ze Šternberka ve 13.- 1. čtvrtině 14. století, 1330 hrabata z Ortenburgu, 1355 předán Habsburkům a v roce 1392 zastaven hraběti z Cilli
  • Nádraží Villach-Warmbad - hrázděná stavba z roku 1873, na trati S-Bahn dosud v provozu
  • Peraugymnasium - novorenesanční stavba, architekt Josef Horky, 1859-1862
  • Korutanské zemské muzeum - významná archeologická sbírka

Sport

editovat

Ve městě působí několik sportovních klubů; mezi nejznámější patří hokejový EC VSV.

Politika

editovat

Starostové

editovat
  • 1945 do 1951: Viktor Petschnik
  • 1956 do 1968: Gottfried Timmerer
  • 1968 do 1976: Josef Resch
  • 1976 do 1981: Jakob Mörtl
  • 1981 do 1987: Leopold Hrazdil
  • 1987 do 2015: Helmut Manzenreiter
  • od 2015: Günther Albel

Významní občané

editovat

Partnerská města

editovat

Bývalá partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Dostupné online. [cit. 2023-02-20].
  2. ↑ GEROLD, Carl. Jahrbücher der Literatur, Svazky 19–20. [s.l.]: [s.n.], 1818. Dostupné online. S. 110. 
  3. ↑ RYCHLÍK, Jan; TONKOVÁ, Mária; HLADKÝ, Ladislav; KOZÁR, Aleš. Dějiny Slovinska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-131-6. S. 36. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Villach&oldid=24394823“