Wikipedie

Věznice Pankrác

věznice v Praze

Vazební věznice Praha Pankrác, je věznice v Praze. Je umístěna jižně od centra Prahy v Nuslích na Pankráci, nedaleko stanice pražského metra Pražského povstání a přímo navazuje na budovu Vrchního soudu v Praze na Náměstí Hrdinů.

Vazební věznice a ÚpVZD Praha Pankrác
Základní údaje
Otevření1889
Kapacita1 105
Poloha
AdresaNusle, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°3′31″ s. š., 14°26′20″ v. d.
Vazební věznice a ÚpVZD Praha Pankrác
Vazební věznice a ÚpVZD Praha Pankrác
Kód památky44487/1-1796 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled směrem od ulice Na květnici

Historie

editovat
 
Gilotina v Pankrácké sekyrárně, používaná nacistickými Němci proti členům českého odporu
 
Věžička

Věznice byla postavena v letech 1885–1889, aby nahradila zastaralou Svatováclavskou trestnici, která stála mezi Karlovým náměstím a Vltavou. Místo pro novou věznici se v době její stavby nacházelo mimo území hlavního města, uprostřed polí za předměstím Nuslemi. Nicméně během několika desetiletí rozšiřující se Praha věznici zcela obklopila. V 30. letech 20. století byla k zařízení přistavěna velká budova soudu. Ve věznici bylo do roku 1939 popraveno celkem 6 osob.

Během nacistické okupace v letech 1939–1945 tu byly drženy ve vazbě tisíce Čechů, od členů odboje až po účastníky černého trhu předtím, než byli posláni k popravě, do jiné věznice v Německu nebo do koncentračního tábora. Na jaře 1943 začali nacisté vykonávat popravy přímo v zařízení samotném, kde k tomuto účelu byly přizpůsobeny tři cely. Mezi 15. dubnem 1943 a 26. dubnem 1945 přišlo na Pankráci gilotinou o hlavu celkem 1079[1] lidí a celkově bylo popraveno 1087 osob.[2] Tři místnosti užívané pro tento krvavý účel (nazývané Pankrácká sekyrárna) jsou chráněny (včetně popravčího nástroje) a slouží jako památka, která je příležitostně přístupná školám a veřejnosti.

Po druhé světové válce bylo pak na základě velkého retribučního dekretu v letech 1945–1948 ve věznici popraveno 147 osob. Dalších 348 osob bylo ve věznici popraveno do zrušení trestu smrti v roce 1990, převážně oběšením. Celkem bylo v pankrácké věznici popraveno 1580 osob.[3]

Současnost

editovat

Podle oficiální zprávy Vězeňské služby slouží v současné době pankrácká věznice jako vazební dům pro obviněné muže a ženy a jako věznice pro odsouzené muže a ženy.

Věznění je typu s dohledem, dozorem a ostrahou, v menší míře se zvýšenou ostrahou. Kapacita zařízení je pro 1 202 vězňů, při 4 m² na vězněnou osobu.[4] Vězni jsou ubytováni v místnostech s průměrnou kapacitou tři postele, největší obsahuje deset postelí.[zdroj?] V prostorách věznice se nachází také nemocnice Vězeňské služby ČR, s kapacitou 111 lůžek, stejně jako pankrácký památník zahrnující výstavu Vězeňské služby. V roce 2006 zde bylo 568 vězeňských zaměstnanců.

Kontroverze a kritika

editovat

V jejích prostorách v roce 2021 natočil uvězněný český rapper Leo Beránek kontroverzní hudební videoklip Kluci z basy[5][6][7] na propašovaný mobilní telefon. Vězeňská služba čelila kritice za nedůmyslnou kontrolu návštěv. Situace byla následně řešena přesunem vězně do věznice Horní Slavkov, kde byl tři měsíce na izolaci[6].

Někteří lidé věznění nebo popravení na Pankráci

editovat

Protinacistický odboj

editovat
  • gen. Josef Bílý (popraven v Ruzyňských kasárnách 28. 9. 1941)
  • gen. Hugo Vojta (popraven v Ruzyňských kasárnách 28. 9. 1941)
  • gen. Alois Eliáš (vězněn 1941–1942, popraven na Kobyliské střelnici 19. 6. 1942)
  • gen. Bedřich Homola (vězněn 1941–1942, popraven 5. 1. 1943 v Berlíně–Plötzensee)
  • gen. Jaroslav Lisý (vězněn 1941–1942, popraven 20. 1. 1943 v Berlíně–Plötzensee)
  • Vladislav Vančura (vězněn 1942, popraven na Kobyliské střelnici 1. 6. 1942)
  • Julius Fučík (vězněn 1942–1943, popraven 8. 9. 1943 v Berlíně–Plötzensee)
  • Rudolf Karel (vězněn 1943–1945, umučen 6. 3. 1945 v Terezíně)
  • Karel Jaroslav Obrátil (zemřel ve vězeňské nemocnici 5. dubna 1945)
  • JUDr. Jaroslav Drábek, vězení přežil a po osvobození vedl žalobu proti německým válečným zločincům.

Pachatelé válečných zločinů a nacističtí kolaboranti

editovat

Oběti komunistických čistek

editovat
 
Vazební fotografie Ctibora Nováka

Oběti komunistické zvůle

editovat

Ostatní

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pankrác Prison na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Spořilovské noviny – Pankrácká sekyrárna
  2. ↑ VS ČR, Pankrác. pankrac.vscr.cz [online]. [cit. 2009-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-28. 
  3. ↑ LIŠKA, Otakar, a kol. Vykonané tresty smrti, Československo 1918-1989. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2000. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ Vazební věznice Praha Pankrác [online]. Vězeňská služba ČR, 2016-03-03 [cit. 2017-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-13. 
  5. ↑ Leo Beránek dává na instáč fotky z kriminálu! Pak přišel tvrdý trest od bachařů. Expres.cz [online]. 2021-12-22 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Beránka odtrhli od romských spoluvězňů: Převoz a samotka! Bachaři po něm jdou, říká kamarád. Expres.cz [online]. 2021-12-25 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Beránek převezl vězeňskou službu: Kameru nenašli, ve vězení se má skvěle a chystá dokument. Expres.cz [online]. 2022-05-11 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Radio Praha, Zprávy, 02-06-2004. www.radio.cz [online]. [cit. 27-02-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-03-2010. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Věznice_Pankrác&oldid=24326278“