Tunel pod Fehmarnskou úžinou
Tunel pod Fehmarnskou úžinou (dánsky Femern Bælt-tunnelen, německy Fehmarnbelttunnel) je 17,6 km dlouhý ponořený železniční a silniční podmořský tunel ve výstavbě, který spojí německý pobřežní ostrov Fehmarn a dánský ostrov Lolland, tím že podejde 18 km širokou Fehmarnskou úžinou v Baltském moři a umožní přímé železniční a dálniční spojení mezi severním Německem a jihem Dánska. Výstavba začala v lednu 2021[2], tunel by měl být dokončen v roce 2029.[1] Mělo by jít o nejdelší ponořený tunel na světě a zároveň o nejdelší zároveň silniční a železniční tunel na světě.
| Tunel pod Fehmarnskou úžinou | |
|---|---|
 Mapa plánovaného spojení na dánsko-německém systému dálnic | |
| Základní informace | |
| Stát | Dánsko, Německo |
| Místo | Fehmarnská úžina |
| Provozovatel | Femern A/S (femern.de) |
| Provozní délka | 17 600 m |
| Počet dopr. tubusů | 4 |
| Výstavba | |
| Zahájení stavby | 2021 |
| Dokončení | 2029[1] |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 54°34′33″ s. š., 11°18′20″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tunelem povede dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať a čtyřpruhová dálnice. Tunel má být složen z betonových prefabrikátů, které mají být umístěny do příkopu vyhloubeného na dně moře (široký šedesát a hluboký šestnáct metrů)[3] a následně zasypaného, takže po dokončení povede v hloubce 40 metrů pod hladinou. Tunel zkrátí dobu cesty mezi Lollandem a Fehmarnem ze 45 minut trajektem (bez započtení doby čekání a nástupu) na 10 minut autem a sedm minut vlakem.[4][5] Elektrifikovaná vysokorychlostní trať bude umožňovat rychlost 200 km/h.[6]
Tunel nahradí silně vytíženou trajektovou linku z Rødby a Puttgardenu, kterou v současnosti provozuje společnost Scandlines.
Původně byl projekt koncipován jako most, ale v roce 2010 bylo změněn na tunel, který má méně stavebních rizik, přestože finanční náklady by byly velmi podobné.[7] Dánský parlament schválil projekt velkou většinou v lednu 2011[8][9] a stavba byla definitivně schválena dánským parlamentem dne 28. dubna 2015.[10][11] Náklady na projekt byly původně odhadovány na 5,5 miliardy eur,[12] do roku 2010, kdy Dánsko a Německo podepsaly smlouvu o výstavbě mostu, vzrostly na 7,4 miliardy eur.[13] Tunel bude financovat Dánsko, které bude vybírat mýtné z průjezdu. Německo zaplatí dalších 800 milionů eur za napojení tunelu na svou dálniční síť.[14]
V lednu 2021 začala na dánské straně, v Rødbyhavn, výstavba továrny na stavbu jednotlivých betonových sekcí ponořeného tunelu.[15] Slavnostní položení základního kamene na dánské straně proběhlo 1. ledna 2021,[16] na německé straně 29. listopadu 2021.[17][18]
Širší souvislosti tunelu
editovat
Tunel by měl procházet pod 18 km širokou Fehmarnskou úžinou v Baltském moři a umožnit přímé železniční a dálniční spojení mezi severním Německem a Lollandem, odtud by měl pokračovat na největší dánský ostrov Sjælland (kde leží i hlavní město Kodaň). Tento dopravní koridor je znám v němčině jako Vogelfluglinie a v dánštině jako Fugleflugtslinjen – „ptačí letová trasa“.
Ostrov Fehmarn je již spojen mostem s německou pevninou a naopak Lolland je již spojen tunelem a mostem se Sjællandem přes ostrov Falster. Kromě toho je již Sjælland spojen s švédským pobřežím přes Øresundský most. Již existuje pevné spojení most-tunel mezi Sjællandem a Německem, ale pouze s použitím velké objížďky přes úžinu Velký Belt, takže tunel pod Fehmarnskou úžinou dovolí kratší, rychlejší a objemnější dopravu z Německa na Sjælland, do Švédska či Norska a zpět.
Charakteristika tunelu
editovatPodvodní tunely jsou buď vrtané nebo ponořené: tunely vrtané jsou běžné pro hlubinné tunely delší než 4 nebo 5 km, zatímco ponořené se běžně používají pro tunely, které procházejí relativně mělkými vodami. Ponoření zahrnuje bagrování výkopu po mořském dnu, položení základu lůžka z písku nebo z štěrku, pak položení prefabrikovaných betonových úseků tunelu do výkopu a jejich pokrytí ochrannou vrstvou zásypu několik metrů tlustou.
Tunel pod Fehmarnskou úžinou bude postaven jako ponořený a půjde o nejdelší takový tunel, který byl kdy postaven. Dne 30. listopadu 2010 projektový manažer ze společnosti Femern A/S oznámil, že byl vybrán ponořený tunel dle návrhu předloženého konsorciem Ramboll, Arup a TEC.[19] Podle vedoucích projektových manažerů půjde o nejdelší ponořený tunel na světě, o nejdelší kombinovaný železniční a silniční tunel na světě a o nejdelší podvodní silniční tunel na světě; dále o nejhlubší ponořený tunel pro silniční a železniční dopravu, a druhý nejhlubší betonový ponořený tunel.[20] Velikost projektu je asi pětkrát větší než tunelová část Öresundského spojení mezi Dánskem a Švédskem, což je v současné době nejdelší ponořený betonový tunel.
Nejhlubší část příkopu Fehmarnské úžiny je 35 metrů[21] a tunelové sekce budou asi 10 metrů vysoké, takže se vytěžující čluny budou muset dostat do hloubky více než 45 metrů. Bagrováním bude vznikat příkop asi 40 až 50 metrů široký a 12–15 m hluboký. Tyto parametry odpovídají zhruba 20 milionům m³ zeminy, která se bude muset vybagrovat. Konvenční bagrovací zařízení může dosáhnout do hloubky asi 25 metrů. Vyhloubit střední část příkopu Fehmarn – v hloubce více než 25 m pod hladinou – bude pravděpodobně vyžadovat speciální bagry a koncové sací bagry.
Připravovaný tunel bude 17,6 km dlouhý, bude v hloubce 40 m pod hladinou moře a měl by vést obousměrnou železniční trať.[7] Předložené argumenty mluvily ve prospěch tunelové varianty oproti dříve uvažované mostové variantě, zejména jde o významné snížení dopadu na životní prostředí, její nezávislost na povětrnostních podmínkách (jako je boční vítr, který má značný dopad hlavně na nákladní vozidla u mostu orientovaného v severojižním směru[22]).
Prefabrikované části betonového tunelu budou mít obdélníkový průřez, který je asi 40 m široký a 10 metrů vysoký, bude obsahovat čtyři samostatné tunelové tubusy (dva silniční a dva železniční), navíc bude mít malou servisní spojovací chodbu: budou existovat samostatné silniční tunelové tubusy Northbound a Southbound, z nichž každý bude 11 m široký, každý se dvěma cestovními pruhy a rozdělovacím pruhem; zatímco železniční tunelové tubusy Northbound a Southbound budou 6 metrů široké (každý) a asi 10 metrů vysoké, servisní spojovací chodba bude 3 m široká; spojovací prostor mezi jednotlivými silničními tunelovými tubusy se bude lišit, ale celková šířka bude 41,2 m. Jednostupňové sekční uspořádání dvou silničních a dvou železničních tunelových tubusů vedle sebe – silniční na západě a železniční na východě – se shoduje s uspořádáním stávající silniční a železniční infrastruktury a nevyžaduje žádné propletené připojení.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Fehmarn Belt Fixed Link na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Femern. femern.com [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Activation of contracts | Femern A/S - The tunnel across Fehmarnbelt. Femern.com [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-10. (anglicky)
- ↑ Dánsko a Německo spojí tunel pod mořem. Největší stavba svého druhu na světě začne příští rok. E15.cz [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Puttgarden nach Rödby Fahrtickets, Zeiten und Preise [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ The Fehmarnbelt tunnel: delivering a new European link [online]. 11 June 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BURROUGHS, David. Fehmarnbelt Fixed Link rail consultancy contract awarded. International Railway Journal. 7 February 2020. Dostupné online [cit. 26 June 2020].
- ↑ a b Railway Gazette: Fehmarn Belt tunnel preferred [online]. [cit. 2011-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Klart flertal for Femern-tunnel. DR. Dostupné online [cit. 2018-09-17]. (dánsky)
- ↑ BÖLL, Sven. Fehmarn-Belt-Querung: Dänemark baut Supertunnel nach Deutschland. Spiegel Online. 2011-02-01. Dostupné online [cit. 2018-09-17].
- ↑ Dänisches Parlament stimmt Bau des Fehmarnbelt-Tunnels zu. Archivováno 19. 3. 2015 na Wayback Machine. Deutschlandfunk, 28. April 2015
- ↑ Fehmarnbelt-Querung: Dänisches Parlament beschließt Bau des Ostsee-Tunnels. In Spiegel Online vom 28. April 2015, abgerufen am 28. April 2015
- ↑ NDR. Fehmarnbelt: Der lange Weg zur festen Querung [online]. [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Die Fehmarnbelt-Querung: Ökologisch gefährlich & teuer [online]. [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Bauarbeiten am Fehmarnbelt-Tunnel laufen [online]. [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SPIEGEL, DER. Dänemark beginnt mit Bauarbeiten für Fehmarnbelt-Tunnel - DER SPIEGEL - Wirtschaft. www.spiegel.de [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dänemark beginnt mit Bauarbeiten für Fehmarnbelt-Tunnel. Der Spiegel. 2021-01-01. Dostupné online [cit. 2021-12-01]. ISSN 2195-1349. (německy)
- ↑ BMVI - Baustart für den Fehmarnbelt-Tunnel in Deutschland. www.bmvi.de [online]. [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Německo zahájilo stavbu tunelu do Dánska. Projekt za miliardy eur blokovali ekologové [online]. 2021-11-30 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.
- ↑ The world's longest road/rail tunnel: Fehmarnbelt between Denmark and Germany [online]. The Ramboll Group [cit. 2011-02-14]. Dostupné online.
- ↑ S. Lykke (Project Director, Tunnel, Femern Belt A/S) and W.P.S. Janssen (Senior Project Manager, Tunnel Engineering Consultants, Nijmegen, The Netherlands) for the Ramboll-Arup-TEC JV. Innovations for the Fehmarnbelt tunnel Option [online]. TunnelTalk.com, May 2010 [cit. 2011-02-03]. Dostupné online.
- ↑ BfN: Fehmarnbelt. www.bfn.de [online]. [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Der Mobilitätsmanager, němčina, získat 01.9.2011. dmm.travel [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-25.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fehmarnské pevné spojení na Wikimedia Commons - (dánsky) (německy) (anglicky) Femern A/S – oficiální stránky
- (anglicky) Informace o tunelu od projekční a konzultační společnosti Ramboll Archivováno 7. 9. 2013 na Wayback Machine.